Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 266/2020-30

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky ve výši částka

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,

s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

a s úrokem 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení další částky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a s úrokem 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, <b>se žaloba zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce právnická osoba se sídlem v obec (dále jen právní předchůdce) poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo částku částka (kterou měl žalovaný převzít v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši částka, celkem částku částka, formou 58 týdenních splátek po částka (t.j. celkem částka měsíčně), přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářním dnem po uzavření smlouvy, další splátky vždy do konce následujícího týdenního období a poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť splátky neplatil řádně a včas a uhradil pouze částka. Žalovaný tak dluží částku částka, z toho na jistině této zápůjčky částku částka s příslušenstvím a na dlužném poplatku a pojištění zbytek. Žalobce rovněž popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oblasti úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného podle Podle smlouvy ze dne datum došlo k postoupení sporné pohledávky z předchůdce na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaný žalobci dlužnou částku dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval.

3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle z důvodu probíhající pandemie coronaviru bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky.

4. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto.

5. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve znění smluvních podmínek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným pod číslo na základě č. a , měl právní předchůdce žalobce poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka v hotovosti za souhrnný poplatek ve výši částka (sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši částka, z úroku částka a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši částka), jíž se žalovaný zavázal splácet v celkové dohodnuté výši částka v 58 týdenních splátkách po částka (t.j. celkem částka měsíčně). V smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou příslušné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z obsahu žaloby soud zjistil, že ještě před jejím podáním uhradil žalovaný celkem částku částka. Žalobce požaduje doplatit částku částka, z toho na jistinu částka a zbytek na poplatky, úroky a úroky z prodlení. Tyto skutečnosti nebyly žalovaným zpochybňovány.

K prokázání tvrzení o šetření a ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil pouze kartu zákazníka ze dne datum, podle níž měl žalovaný bydlet sám v nájemním bytu, měl mít 2 nezaopatřené děti narozené v roce 2008 a v roce 2013, měl být zaměstnán u firmy příjmení příjmení jméno na částečný úvazek, z něhož měl pobírat mzdu částka měsíčně. Výdaje měl mít za nájem částka měsíčně, na domácnost částka měsíčně a na ostatní náklady částka Ve výdajích nebylo uvedeno, v jaké výši hradí výživné na své 2 nezletilé děti. Příjmy ani výdaje nebyly vůbec konkretizovány ani ničím doloženy. Nekonkrétní, neúplné a nepodložené údaje v zákaznické kartě nejsou ověřitelné a tudíž nejsou věrohodné.

Podle smlouvy ze dne datum včetně příloh byla sporná pohledávka postoupena z předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byl žalov aný informován dopisem ze dne datum. Nebylo prokázáno, že by žalovaný přes předžalobní výzvu ze dne datum spornou dlužnou částku žalobci uhradil.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

7. Smlouva o zápůjčce ze dne datum uzavřená podle o.z. má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle a násl. o.z. a podle , z jehož ustanovení ) mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlíží i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, z úřední povinnosti, t.j. sám bez návrhu účastníků. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda předchůdce žalobce při poskytování zápůjčky žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu

9. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele v době od datum dosud podle (účinného ode dne datum do datum) i podle (účinného od 1.12.2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v  ) a následně i v  a v zásadě shodnou úpravou uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru, o zápůjčce nebo o půjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. ). Ve stručnosti jde o povinnosti věřitele: 1) zjistit od spotřebitele údaje o jeho úplných, skutečných i o předpokládaných příjmech po celou dobu splácení úvěru, dále údaje o reálných výdajích na živobytí, na bydlení a na úhradu jiných závazků; 2) o povinnosti věřitele ověřit pravdivost spotřebitelem uvedených údajů z podkladů, které mu spotřebitel musí na vyžádání doložit (u příjmů např. pracovní smlouvu, mzdové listy, u OSVČ výpisy z účtů, rozhodnutí úřadu o přiznání dávky, smlouvu o provedení práce), u výdajů (např. smlouvu o nájmu, o podnájmu, rozhodnutí o hrazení výživného, jiné závazky z dalších dluhů). Pravdivost údajů o nákladech na živobytí (na jídlo, ošacení, hygienu, sport, koníčky) je věřitel povinen ověřit a porovnat s údaji z veřejně dostupných informací o životním a existenčním minimu podle i podle databáze Českého statistického úřadu o průměrných výdajích obyvatelstva (rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, sp. zn. ). Pokud budou údaje spotřebitele neúplné nebo nevěrohodné nebo se budou vymykat obvyklým cenovým hladinám v místě i v čase, je věřitel povinen vyžádat si od spotřebitele další podklady (např. ), a pokud je spotřebitel nedoloží, nemůže věřitel požadovaný úvěr spotřebiteli poskytnout, neboť chybějící, nevěrohodné případně nepravdivé údaje brání řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelem předložené podklady si věřitel buď oskenuje nebo konkrétně a nezaměnitelně zaznačí do svých podkladů (např. do zákaznické karty spotřebitele), aby bylo možno s odstupem času ověřit, z jakých konkrétních podkladů prováděl věřitel zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele; a konečně 3) věřitel s odbornou péčí profesionála v oboru finančnictví a úvěrování, ke které se veřejně i při styku s žalovanou stranou přihlásil podle o.z. a dal tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho činností spojena (a nikoliv s laickou péčí běžného hlídače krav) posoudí spotřebitelem uvedené a podložené údaje, zda spotřebiteli zbude dostatek finančních prostředků na to, aby bez zjevných problémů a omezení mohl splácet spotřebitelský úvěr po celou dohodnutou dobu, a na základě provedeného odborného posouzení požadovaný úvěr spotřebiteli poskytne pouze tehdy, pokud objektivně nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splácet. Je nesprávný názor, že úvěruschopnost spotřebitele (tj. příjmy i výdaje) se zjišťuje a posuzuje pouze ke dni sjednávání smlouvy o úvěru. Pokud z podložených údajů vyplyne, že spotřebiteli v krátké době po případném uzavření smlouvy bude ukončena pracovní smlouva a tudíž přijde o příjmy, případně podle již pravomocného rozhodnutí soudu lze očekávat zvýšení výdajů například na výživné na děti, pak profesionální přístup odborníka v úvěrování předpokládá předvídavost i zvídavost věřitele, z jakých prostředků bude spotřebitel splátky úvěru splácet po celou dobu, která obvykle trvá i několik let. To předpokládá i rozum průměrného člověka a schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností ( o.z.). V takovém případě je povinností věřitele vyžádat si od spotřebitele další údaje, případě podklady, o předpokládaných příjmech do budoucna. Pokud tuto běžnou (nikoliv odbornou) péči věřitel nevyvine, může i s běžnou péčí předpokládat, že bez dostatečných příjmů nebude věřitel v krátké době schopen splátky řádně splácet a že dojde na vymáhání dluhu u soudu. Nejde samozřejmě o situace, kdy spotřebitel zcela náhle a nepředvídatelně, např. z důvodu úrazu apod., ztratí předpokládaný dlouhodobý příjem. V takovém případě půjde o nepředvídatelné, tudíž přípustné riziko.

Jestliže věřitel řádně nezjišťoval a s odbornou péčí neposuzoval úvěruschopnost spotřebitele, případně objektivně měl mít pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet (např. příjmy byly nedostatečné nebo příjmy a výdaje spotřebitele byly na hraně), a přesto spotřebiteli požadovaný úvěr za účelem dosažení zisku poskytl, je smlouva o spotřebitelském úvěru podle (od datum do datum podle rozsudku NS ČR sp. zn. ze dne 20.3.2019 a od datum do datum podle ) i podle věta první absolutně neplatná (rozsudek NS ČR, sp. zn. ze dne 25.7.2018, rozsudek NSS ČR -39 (číslo Sb.) ze dne datum, nález ÚS ČR sp. zn. ze dne datum).

10. Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho předchůdce posuzoval schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku řádně a včas vrátit s náležitou odbornou péčí v souladu s platným ustanovením Z žalobcem předložené karty žalovaného nic takového vůbec nevyplývá. Naopak. Pokud jde o výši příjmů z částečného pracovního poměru u firmy příjmení příjmení ve výši částka měsíčně, z karty není vůbec zřejmé, za jaké období byly tyto příjmy vykazovány ani z konkrétně jakých mzdových listů či výplatních pásek byly ověřovány. Pokud jde o výdaje, tak v kartě chybí jakékoliv konkrétní údaje o údajném nájemním bydlení, s kým byla nájemní smlouva uzavřena, jaké činilo čisté nájemné a náklady související s užíváním bytu (za elektriku, plyn, otop, teplou užitkovou vodu, vodné, stočné, odpady apod.). Z nevyplněných rubrik je zjevné, že se žalobce vůbec neobtěžoval ověřováním pravdivosti údajů v kartě z pracovní smlouvy, z nájemní smlouvy ani ze SIPO a už vůbec jej nenapadlo zeptat se žalovaného na výživné, které musí hradit na své 2 nezletilé a nezaopatřené děti, a to i s ohledem na absenci údajů o tom, zda s ním žijí ve společné domácnosti (i s manželkou) či nikoliv. Údaje v kartě jsou nekonkrétní, neúplné, ničím nepodložené a tudíž nevěrohodné. Soud tedy uzavírá, že žalobce v řízení ničím neprokázal, že by při poskytování zápůjčky zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného s řádnou, natož s odbornou péčí. Nesplnění této povinnosti má podle ) za následek absolutní neplatnost smlouvy. Na základě neplatné smlouvy nelze žalobci žalobou uplatněný nárok přiznat.

11. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že smlouva je také neplatná pro nepřiměřeně vysoké souhrnné poplatky, které představují 74 % jistiny zápůjčky, ostatně jako v dalších obdobných sporech žalobce. Tyto souhrnné poplatky nemají jakékoliv ekonomické odůvodnění a jejich výše je stanovena procentuálně pouze z výše poskytovaného úvěru. Nepřiměřeně vysoké poplatky jsou v rozporu s dobrými mravy, žalobce jimi obchází ustanovení § 2390 o.z. o odměně za poskytnutí zápůjčky v podobě úroků, a bez tohoto souhrnného poplatku by předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky neposkytl a smlouvu neuzavřel, což má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy také podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2, § 576 a § 580 o.z., k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti podle § 588 o.z.

12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění bez platných závazků, které si musí smluvní strany podle § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o.z. vzájemně vrátit.

13. Soud provedl zaúčtování vzájemných plnění z úřední povinnosti. Při rozhodování o rozsahu vzájemného plnění obou účastníků soud totiž vyšel ze základních principů, na nichž stojí , a to z o.z. podle něhož musí být každé ustanovení o.z. vykládáno jenom ve shodě s LZPS, s ústavním pořádkem a se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, z o.z., podle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo stavu, který vyvolal, ze zásad na ochranu spotřebitelů, že při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v  d a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení a připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější (viz rozhodnutí ze dne datum) a přihlédl k principu, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz. nálezy Ústavního soudu ze dne datum, ze dne datum). Současně soud přihlédl i k vývoji judikatury ESLP směřující k čím dál tím větší ochraně spotřebitelů před nepoctivými a nekalými praktikami nebankovních subjektů.

14. Poněvadž absolutní neplatnost sporné smlouvy způsobil právní předchůdce potažmo žalobce tím, že nerespektoval zákonem mu uložené povinnosti a jeho jednání bylo také v rozporu s dobrými mravy, nesmí podle § 6 odst. 2 o.z. těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal, a to ani v podobě případně neuskutečněného zaúčtování plnění dlužníkem podle § 2993 o.z. Právě na nečinnost a apatii dlužníků při obraně svých práv, vyvěrající často z finanční bezvýchodnosti a právní negramotnosti nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů spoléhají. Pokud by soud ignoroval výše uvedené principy na ochranu spotřebitelů a lpěl by na bezduché mechanické aplikaci ustanovení § 2993 o.z. (tj. na provádění započítávání pouze na návrh spotřebitele), věřiteli by se fakticky přiznávaly i částky, na které by jinak neměl právní nárok. Šlo by o částky, které spotřebitel již zaplatil a které si sám věřitel započítal právě na sjednané úroky, úroky na navýšení jistiny, úroky z prodlení, poplatky, smluvní pokuty apod., na které nemá zákonný nárok. Tímto formalistickým postupem by se tak věřiteli ve skutečnosti přiznávalo více, než na co by měl právo podle § 2991 o.z. a na jeho straně by pak vznikalo bezdůvodné obohacení na úkor spotřebitele, které by měl zase spotřebiteli vrátit. Soud by tak napomáhal žalobci těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal, a to zvlášť za situace, kdy s ohledem na pasivitu spotřebitelů v soudních řízeních musí předpokládat, že se pasivní spotřebitelé svých oprávněných nároků vůči žalobci domáhat nebudou. Postupem soudu by docházelo ke vzniku další nespravedlnosti legalizované soudem, což je v příkrém rozporu s ustanovením § 2 odst. 1 o.z. s ustanovením § 6 odst. 2 o.z. a se smyslem právní úpravy na ochranu spotřebitele. Soud je přesvědčen, že aby bylo možno dodržet smysl úpravy na ochranu spotřebitele a smysl ustanovení § 2991 a § 2993 o.z., musí soud provádět započítávání vzájemných plnění z úřední povinnosti, aby k těmto absurdním situacím nemohlo docházet.

Soudu je z úřední činnosti (z velkého množství obdobných sporů žalobce proti spotřebitelům) známo, že se jedná o běžné nepoctivé obchodní praktiky předchůdce žalobce potažmo žalobce, kterými vhání své klienty do úvěrových pastí a do insolvence. Před těmito nekalými praktikami brojí jak Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2008/48/ES ze dne datum, tak i judikatura Evropského soudu, Ústavního soudu ČR i Nejvyššího soudu ČR, a tyto nepoctivé praktiky nelze žalobci tolerovat.

15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne datum částku částka, kterou mu žalovaný vrátil ve výši částka. Žalovaný tak dluží žalobci celkem částku částka.

16. Soud proto podle § číslo odst. 1 a 2 a o.z. uložil žalovanému povinnost vydat žalobci zbývající celkovou dlužnou částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky od datum do zaplacení podle o.z. a (odstavec I. výroku rozsudku).

17. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce (odstavec II. výroku rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.