Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 375/2021-21

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 40 982 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 21 062 Kč za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud částečně zamítá žalobu co do:

-) částky 19 920 Kč,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 186,31 Kč,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 23 028,72 Kč,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 176,92 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 12 006,11 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 20 777,90 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 8 197,99 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 12 006,11 Kč od 1. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25%,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 20 777,90 Kč od 1. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25%,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 8 197,99 Kč od 1. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25%,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 19 920 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 19 920 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 409,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo pod variabilní symbol.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 21 062 Kč za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud částečně zamítá žalobu co do: -) částky 19 920 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 186,31 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 23 028,72 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 176,92 Kč, -) zákonného úroku z prodlení z částky 12 006,11 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, -) zákonného úroku z prodlení z částky 20 777,90 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, -) zákonného úroku z prodlení z částky 8 197,99 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, -) zákonného úroku z prodlení z částky 12 006,11 Kč od 1. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25%, -) zákonného úroku z prodlení z částky 20 777,90 Kč od 1. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25%, -) zákonného úroku z prodlení z částky 8 197,99 Kč od 1. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25%, -) zákonného úroku z prodlení z částky 19 920 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, -) zákonného úroku z prodlení z částky 19 920 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 409,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] pod [variabilní symbol]. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. jakožto nevrácených půjček se souhrnnými poplatky, poskytnutých ve výši 8 000 Kč na základě smlouvy číslo ze dne 23. 5. 2006, ve výši 15 000 Kč na základě smlouvy číslo ze dne 15. 4. 2006 a ve výši 7 000 Kč na základě smlouvy číslo ze dne 4. 3. 2006, které žalované poskytla společnost právnická osoba (dále„ původní věřitelka“).

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval a poskytl jí k vyjádření lhůtu 14 dnů. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými ( první věta , , ve znění zákonů č. a , dále„ “). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas ( ). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena.

4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 18. 5. 2006 na základě smlouvy číslo původní věřitelka žalované poskytla půjčku ve výši 8 000 Kč, dne 12. 4. 2006 na základě smlouvy číslo pak půjčku ve výši 15 000 Kč a konečně dne 27. 2. 2006 na základě smlouvy číslo půjčku ve výši 7 000 Kč. Půjčky byly poskytnuty na 52 týdnů a kromě jistiny se žalovaná ve smlouvách zavázala původní věřitelce zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč, 9 960 Kč, resp. 4 648 Kč, tedy ve výši odpovídající cca 66 % jistiny za smlouvami předpokládaný rok splácení. Ve smluvní dokumentaci není vysvětleno, nakolik je ekonomickou funkcí poplatku náhrada nákladů té které půjčky a nakolik časová cena užívání peněz (smlouvy o půjčce). Žalovaná zaplatila na první zmíněnou půjčku 1 305,89 Kč, na druhou 4 182,10 Kč a na třetí 3 450,01 Kč (tvrzení žalobkyně). Žalované pohledávky byly postoupeny žalobkyni, která za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení do 10 dnů od doručení v oznámení o postoupení pohledávky, doporučeně odeslaném dne 1. 2. 2021 (oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo nic podstatného pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.

5. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne 18. 5. 2006 na základě smlouvy číslo původní věřitelka žalované poskytla půjčku ve výši 8 000 Kč, dne 12. 4. 2006 na základě smlouvy číslo pak půjčku ve výši 15 000 Kč a konečně dne 27. 2. 2006 na základě smlouvy číslo půjčku ve výši 7 000 Kč. Půjčky byly poskytnuty na 52 týdnů a kromě jistiny se žalovaná ve smlouvách zavázala původní věřitelce zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč, 9 960 Kč, resp. 4 648 Kč, tedy ve výši odpovídající cca 66 % jistiny za smlouvami předpokládaný rok splácení. Ve smluvní dokumentaci není vysvětleno, nakolik je ekonomickou funkcí poplatku náhrada nákladů té které půjčky a nakolik časová cena užívání peněz. Žalovaná zaplatila na první zmíněnou půjčku 1 305,89 Kč, na druhou 4 182,10 Kč a na třetí 3 450,01 Kč. Žalované pohledávky byly postoupeny žalobkyni, která za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení do 10 dnů od doručení v oznámení o postoupení pohledávky, doporučeně odeslaném dne 1. 2. 2021. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.

6. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazky z postoupených pohledávek na bezdůvodném obohacení ( ve spojení s  , , ve znění pozdějších předpisů, dále„ obč. zák.“). Úmyslem stran bylo poskytnout spotřebitelské úvěry v právní formě půjček ( o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně , dále„ z. s. ú.,“ obč. zák.). Původní věřitelka totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka ( z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalované ( z. s. ú.). Přenechala žalované k dočasnému užívání určité částky, které jí žalovaná měla postupně vracet s příslušnými poplatky. Cílem původní věřitelky jako podnikatelky, poskytující na finančním trhu spotřebitelské mikropůjčky a mikroúvěry, byl zisk. Zdrojem zisku z půjčky je vždy úrok. V tom případě již není právně relevantní, že původní věřitelka poplatek, který alespoň zčásti plnil ekonomickou funkci úroku, nazvala poplatkem. Tato úplata je obvyklým materiálním zdrojem při generování zisku. V tomto případě byla„ nahrazena“ souhrnným poplatkem, což je již z textu samotných smluv zcela zřejmé. Ujednání o souhrnném poplatku zde nelze podrobit přezkumu přiměřenosti ve smyslu obč. zák. Nelze-li podrobit přezkumu přiměřenosti směnu ekonomických hodnot, samo o sobě to nicméně neznamená, že by nebylo možno cenu plnění poměřit korektivem dobrých mravů, neboť značná výše poplatku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je zajišťováno právními normami. Smlouvy o půjčce uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou sice nejsou v přímém rozporu s výslovným zákonným zákazem, avšak svými účinky účel a smysl právní úpravy ochrany spotřebitele obchází, a sice jednak kvůli své výši, druhak kvůli tomu, že z pohledu žalované nebylo v okamžiku uzavření smluv možno rozlišit a není to seznatelné ani v soudním řízení, která část poplatku tvoří náklady půjčky a která úrok. Smluvní klauzule zakotvující povinnost žalované zaplatit výše specifikované poplatky byly tudíž absolutně neplatné ( obč. zák.). Důvod neplatnosti právního úkonu ve smyslu ust. obč. zák. se může omezit pouze na část právního úkonu, je-li tato neplatná část oddělitelná od ostatního obsahu. V tomto případě je ovšem očividné, že bez sjednání souhrnného poplatku, který jediný měl představovat zisk původní věřitelky, by původní věřitelka smlouvy neuzavřela. Proto byly všechny tři smlouvy absolutně neplatné jako celek. To znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žádných částek s výjimkou zůstatků jistin a úroků z prodlení. V okamžiku vyplacení jednotlivých částek tudíž žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu ( obč. zák.). Původní věřitelka soubor pohledávek včetně té žalované postoupila žalobkyni a zaplatila zaň sjednanou úplatu, čímž se žalobkyně stala věřitelkou žalované ( obč. zák.). Žalovaná byla vyzvána k uspokojení pohledávek již v oznámení o postoupení pohledávky, doporučeně odeslaném dne 1. 2. 2021, přičemž třetí pracovní den nastal 4. 2. 2021 a lhůta dalších 10 dnů, tedy do 15. 2. 2021 (neboť 14. 2. byla neděle – viz obč. zák.), skončila právě 15. 2. 2021. To znamená, že se pohledávky staly splatnými 15. 2. 2021 a že od 16. 2. 2021 byla žalovaná v prodlení. Rozdíly mezi poskytnutými jistinami a částečným plněním ve výši 6 694,11 Kč, 3 549,99 Kč a 10 817,90 Kč, celkem 21 062 Kč, pak představují její bezdůvodné obohacení. Žalovaná se tedy dnem následujícím den splatnosti ocitla v prodlení ( obč. zák.), čímž jí vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,25 % ročně ( obč. zák. ve spojení s  ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně a soud byl jejím návrhem vázán ( ). Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí příslušných částí žalovaných pohledávek. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejich trvání ke dni vyhlášení rozsudku ( ) Proto soud výrokem I. přiznal žalobkyni zůstatek jistin a úroky z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k zaplacení soud ve výroku I. určil podle části věty před středníkem , poněvadž neshledal důvod k jiné lhůtě vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.

7. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl s ohledem na absolutní neplatnost smluv.

8. Výrok III. odpovídá Položce 2 odst. 2 přílohy o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Žalobkyně totiž navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, což se nestalo. Proto jí posléze vznikla povinnost doplatit částku 409,50 Kč jako rozdíl mezi částkou 2 049,50 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. b) z. s. p.) a již zaplacenou částkou 1 640 Kč. Jde o poplatek za řízení jako takové ( ), jehož poplatnicí je žalobkyně ( ) a který se stává splatným až na základě příslušného rozhodnutí ( ). Soud žalobkyni k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s  druhou větou z. s. p.

9. Výrok III. odpovídá ustanovení , protože žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, konkrétně na méně než 50 %, pročež by byla povinna zaplatit příslušné procento nákladů žalované, které však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná či žalobkyně povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.