Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 266/2021-23
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného, obec
o zaplacení 5 370 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 370 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 370 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].</b>
Žalobou podanou dne 13. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 5 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 370 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v souladu s § 15 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 65 Kč. Základ příspěvku za 78 dnů činí 5 070 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala v souladu s § 4 odst. 6 , 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku se splatností 24. 7. 2021, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na předžalobní výzvu z 13. 9. 2021.
Zástupkyně žalobkyně se z nařízeného soudního jednání omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do místa hlášeného trvalého bydliště. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu.
Soud provedl dokazování výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně z 10. 5. 2021 s informací o doručení zásilky dne 11. 5. 2021, upomínkou z 11. 8. 2021 s informací o odeslání zásilky a předžalobní výzvou k úhradě z 13. 9. 2021 s podacím archem.
Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl ve smyslu § 4 odst. 7 cit. zákona řádně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 5 070 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, to vše do 60 dnů od doručení výzvy. Na doručenou výzvu žalovaný nereagoval, proto byl ještě žalobkyní upomínán. Dne 13. 9. 2021 byla ještě doporučeně žalovanému odeslána předžalobní výzva zástupkyně žalobkyně.
Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a nezpochybněné, že žalovaný neměl předmětné vozidlo v období od 15. 7. 2020 do 30. 9. 2020 pojištěno, čímž porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) cit. zákona, žalobkyni proto náleží správně vypočtený příspěvek do garančního fondu podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. ve výši 5 070 Kč (65 Kč x 78 dní) a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Soud neměl důvod pochybovat, že žalovaný ke dni rozhodnutí na dluh ničeho neuhradil a žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení.
Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b ) vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění, a to odměnu za zastupování za tři úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad náleží zástupkyni žalobkyně podle § 137 odst.3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 189 Kč Celkem přiznané náklady tak činí 1 489 Kč.
Lhůta splatnosti je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží.