Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 80/2021-64
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 11 575 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 710 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 710 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni částku 11 575 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a plynu ve výši 3 710 Kč celkem, a dále z titulu poplatku za odpojení ve výši 1 815 Kč a deaktivačního poplatku ve výši 6 050 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Za dodávku plynu měla žalovaná zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku 810 Kč, za dodávku elektřiny částku 2 900 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila a žalobkyně požaduje po žalované i poplatek za odpojení ve výši 1 815 Kč a deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč. Žalovaná dlužné částky ani částečně nezaplatila.
2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádná ze stran nedostavila. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili, žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Soud učinil tato skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 10. 2016 soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa žalované, a to na dobu 1 roku. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyni cenu elektřiny.
5. Podle čl. anonymizováno. Všeobecných obchodních podmínek náklady spojené s přerušením a obnovením dodávky komodity do odběrného místa hradí zákazník dle platného ceníku poplatků vydaného Dodavatelem na základě nákladů anonymizováno spojených s odpojením a/nebo přerušením dodávky do jednoho odběrného místa.
6. Z faktury číslo ze dne 22. 8. 2017 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny do odběrného místa v době od 7. 4. 2017 do 17. 8. 2017 částku ve výši 2 749 Kč splatnou dne 7. 9. 2017.
7. Z faktury číslo ze dne 10. 10. 2017 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny do odběrného místa v době od 18. 8. 2017 do 26. 9. 2017 částku ve výši 151 Kč splatnou dne 26. 10. 2017.
8. Z faktury číslo ze dne 8. 8. 2017 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za odpojení a opětovné připojení elektřiny ve výši 2x 907,50 Kč, tj. celkem částku 1 815 Kč, splatnou dne 15. 8. 2017.
9. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 7. 10. 2016 soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované sdružené služby dodávky zemního plynu do odběrného místa na adrese adresa žalované, a to na dobu 1 roku. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyni cenu zemního plynu a služeb.
10. Podle čl. anonymizováno. Všeobecných obchodních podmínek náklady spojené s přerušením a obnovením dodávky komodity do odběrného místa hradí zákazník dle platného ceníku poplatků vydaného Dodavatelem na základě nákladů anonymizováno spojených s odpojením a/nebo přerušením dodávky do jednoho odběrného místa.
11. Z faktury číslo ze dne 6. 10. 2017 plyne, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku plynu do předmětného odběrného místa v období od 26. 4. 2017 do 24. 9. 2017 částku 419 Kč splatnou dne 24. 10. 2017.
12. Z faktury číslo ze dne 28. 4. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku plynu do předmětného odběrného místa v období od 23. 3. 2017 do 25. 4. 2017 částku 391 Kč splatnou dne 17. 5. 2017.
13. Z faktury číslo ze dne 4. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč splatný dne 11. 8. 2017.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.4.2020 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
15. Z oznámení ze dne 2. 6. 2020 se podává, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.
16. Z výzvy ze dne 2. 6. 2020 je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 2.6.2020, jak plyne z podacího lístku.
17. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované do výše specifikovaného odběrného místa elektřinu a zemní plyn, za kterou následně vyúčtovala žalované za shora vymezená období výše rozepsané fakturované částky. Žalovaná však cenu elektřiny ani plynu ve lhůtě splatnosti nezaplatila. Z důvodu odpojení a opětovného připojení v případě elektřiny, jakož i deaktivace obděrného místa v případě plynu vyúčtovala anonymizována dvě slova žalované poplatky stanovené Ceníkem. Písemnou smlouvou ze dne 7. 4. 2020 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu výzvou předanou k poštovní přepravě dne 2. 6. 2020.
18. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
19. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.
20. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
21. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
23. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Soud vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly v písemné formě platně uzavřeny smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 energetického zákona) a smlouva o sdružených službách dodávky plynu (§ 72 energetického zákona), podle níž žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa na výše uvedené adrese. Za elektřinu dodanou žalované ve fakturami vymezeném období žalobkyně vyúčtovala žalovanému celkem 2 900 Kč, za dodaný zemní plynu částku 2 900 Kč. Žalovaná do data splatnosti stanoveného jednotlivými fakturami ničeho neuhradila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 50 odst. 2, jakož i § 72 energetického zákona, tj. povinnost zaplatit cenu dodané komodity. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 710 Kč (tj. 2 900 Kč + 810 Kč).
25. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku (zaplacením ceny elektřiny a plynu) v prodlení (§ 1968 věty první ObčZ). Tím vzniklo žalobkyni právo požadovat po ní i úrok z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalovaného připadl na den následující po splatnosti jednotlivých faktur, ovšem žalobkyně neprokázala, že se dostaly do dispozice žalované, a tím, že se nedostavila k jednání, zbavila se dobrodiní vyslechnout poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Za prvou výzvu k plnění proto bylo nutno považovat až samu žalobu, která byla žalované doručena poslední den úložní doby, tj. dne 14. 12. 2020. Byť žalobkyně požaduje příslušenství ode dne, kdy ještě žalovaná nebyla s plněním v prodlení, výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje méně, než je oprávněna. Proto soud žalobě v této části vyhověl jak co do jistiny, tak i co do požadovaného úroku z prodlení, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku.
26. Soud neshledal žalobu důvodnou v části požadující zaplacení dvou poplatků za odpojení a opětovné připojení po 907,50 Kč a deaktivačního poplatku ve výši 6 050 Kč s odkazem na Všeobecné obchodní podmínky. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva, pro kterou platí, že nesmí, a to pod hrozbou absolutní neplatnosti, obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
27. Ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce„ slabší“ smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03).
28. Podle ustanovení § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle § 6 odst. 1 ObčZ občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007 sp. zn. II. ÚS 3/06).
29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. obec poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající poplatky (sankce) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob) (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11).
30. V projednávané věci vzal soud za prokázané, že ujednání o poplatku za odpojení a připojení a deaktivačního poplatku bylo obsaženo pouze ve Všeobecných obchodních podmínkách a dospěl k závěru, že tím žalobkyně porušila zásadu rovnosti a poctivosti v oblasti spotřebitelských smluv a ujednání o poplatku je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 547 a § 580 ObčZ). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu, a proto soud žalobu co do částky 1 815 Kč (2x 907,50 Kč) a částky 6 050 Kč, jakož i z ní jdoucího příslušenství, zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
31. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozhodnutí výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí, proto soud neprovedl jejich hodnocení.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v řízení byla převážně úspěšná žalovaná, té však dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.