Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 378/2021-21

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 23 006,85 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 10 806,85 Kč s úrokem 29 % ročně z 12 200 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z 12 200 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení 1,25 % ročně z 12 200 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 200 Kč s úrokem z prodlení 8,50 % ročně z 12 200 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 10 806,85 Kč s úrokem 29 % ročně z 12 200 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z 12 200 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení 1,25 % ročně z 12 200 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 200 Kč s úrokem z prodlení 8,50 % ročně z 12 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 23 006,85 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela datum žalovaná smlouvu o zápůjčce číslo se právnická osoba anonymizováno, IČO (dále jen„ anonymizováno“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalované zápůjčku 14 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 12 283 Kč, tedy celkem 26 283 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 439 Kč a 60. splátky ve výši 382 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Žalovaná na dluh ze smlouvy zaplatila do datum pouze 1 800 Kč a je v prodlení s plněním svých povinností. Vzhledem k tomu, že je žalovaná v prodlení s plněním svých povinností, vzniklo právnická osoba vedle práva na zaplacení zbylé dlužné částky též právo na zaplacení zákonného úroku z dlužné částky a úroku 29 % ročně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila právnická osoba úvěruschopnost žalované porovnáním jejích příjmů a výdajů a posoudila žalovanou jako úvěruschopnou.

2. Dne datum postoupila právnická osoba pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že právnická osoba uzavřela datum s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalované zápůjčku 14 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 12 283 Kč, tedy celkem 26 283 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 439 Kč a 60. splátky ve výši 382 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na datum.

6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce zaplatila do datum pouze 1 800 Kč Poslední platbu učinila žalovaná datum.

7. Z karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila právnická osoba úvěruschopnost žalované porovnáním jejích příjmů a výdajů. Jako čistý příjem žalované zjistila právnická osoba částku 32 206 Kč, skládající se z čisté mzdy žalované ve výši 12 206 Kč a dalších příjmů domácnosti ve výši 20 000 Kč. Jako měsíční výdaje zjistila právnická osoba částku 6 424 Kč Tyto údaje ověřila právnická osoba prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek. Jako adresu trvalého pobytu zjistila právnická osoba adresu adresa žalované. Jako druh bydlení uvedla žalovaná ubytovnu.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že datum postoupila právnická osoba pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (zápůjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , týkající se předchozí úpravy spotřebitelského úvěru uvedené v zákoně č. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve kterém je úprava povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr po obsahové stránce totožná s účinnou úpravou a lze tedy vycházet ze závěrů uvedených níže. V rozsudku Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho ) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

18. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

19. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z. s. ú. před účinností novely provedené (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. ).

20. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. V souzené věci právnická osoba nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Společnost anonymizováno sice řádně prověřila část příjmů žalované – čistou mzdu, prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek. Pokud však jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ není ze zákaznické karty zřejmé, jaké další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a zejména z jakých zdrojů při ověřování těchto příjmů právnická osoba vycházela, tím spíše, že toho času bydlela žalovaná na ubytovně a adresa jejího trvalého bydliště byla v místě sídla Magistrátu města Most.

22. Z výše uvedených důvodů je smlouva absolutně neplatná a je proto nutné vypořádat neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalované plnění ve výši 14 000 Kč. Za toto plnění zaplatila žalovaná celkem 1 800 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 200 Kč.

23. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Žalovaná pak měla plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byla žalobkyní vyzvána. Za takovou výzvu lze považovat předžalobní upomínku, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení do datum. Od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má dle o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že ani jedné ze stran nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož úspěch účastníků byl relativně shodný. Žalobkyně se domáhala zaplacení 23 006,85 Kč se smluvním úrokem a s úrokem z prodlení z dlužné jistiny dluhu. Soud žalobkyni přiznal pouze 12 200 Kč s úrokem z prodlení a v částce 10 806,85 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl. Stejně tak soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení z dlužné jistiny dluhu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.