Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 CO 297/2021-68

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, Ph. D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 10. 2021, č. j. -34,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení:

a) co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení potvrzuje,

b) ve zbývajícím rozsahu, tj. co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení mění následovně:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení: a) co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení potvrzuje, b) ve zbývajícím rozsahu, tj. co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení mění následovně: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu co do částky částka s úrokem 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že dne datum uzavřeli žalovaný a společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce, původní věřitel zapůjčil žalovanému částku částka, žalovaný byl povinen tuto částku původnímu věřiteli vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku 29 % ročně ve výši částka, z poplatku za zpracování zápůjčky ve výši částka a z poplatku za komfortní splácení ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný žádal o zápůjčku ve výši částka, přitom uvedl, že je svobodný, bezdětný, je zaměstnán jako dělník s čistým příjmem částka a odhadovanými měsíčními výdaji částka; jiný zdroj příjmu nemá, doložil dvě výplatní pásky za měsíce červen a červenec 2018.

3. Po právní stránce okresní soud na věc aplikoval , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), neboť smlouva o zápůjčce měla charakter spotřebitelské smlouvy. Smlouvu o zápůjčce následně okresní soud posoudil jako absolutně neplatnou dle , (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně dle závěrů okresního soudu v řízení neprokázala, že by před uzavřením smlouvy s žalovaným řádným způsobem splnila svou zákonnou povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet stanovenou v  ZoSÚ. Okresní soud vyložil, že ač bylo v zákaznické kartě u žalovaného uvedeno, že byl v době uzavírání smlouvy zaměstnán s měsíčním příjmem částka, byl svobodný a bezdětný a odhadoval své měsíční výdaje na částka, přesto mu byla poskytnuta zápůjčka pouze ve výši částka, nikoliv v žádané výši částka. Již pouhá tato skutečnost vnáší dle okresního soudu do průběhu procesu zkoumání dlužníkovy úvěruschopnosti a uzavírání smlouvy o zápůjčce významné pochybnosti. K zákaznické kartě nebyly žalobkyní doloženy výplatní pásky, ačkoliv původnímu věřiteli předloženy dle obsahu zákaznické karty byly. Dále je nepravděpodobné, aby dlužník s měsíční volnou rezervou částka žádal o půjčku ve výši částka, navíc se splatností 15 měsíců. Dále dlužník uvedl jako adresu svého trvalého pobytu adresu adresa, což je adresa magistrátu města, tedy úřední adresa; je potom otázkou, zda byl vůbec dlužník kontaktní osobou. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě absolutně nepatné smlouvy o zápůjčce částku ve výši částka, kterou zcela nevrátil, což na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v  , zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. Důkazní návrh žalobkyně učiněný u ústního jednání soud zamítl, protože takové dokazování mělo být provedeno již u prvého ústního jednání, když k doplnění tvrzení a označení či předložení důkazů byla žalobkyně vyzvána již před nařízením ústního jednání. Proto soud její důkazní návrh zamítl a jednání neodročil, když požadované měla být žalobkyně, navíc po předchozí výzvě soudu, připravena doplnit již u nařízeného jednání.

4. Žalobkyně napadla rozsudek včasným odvoláním v části zamítavého výroku I., a to co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, s tím, že navrhovala vyhovění žalobě i v tomto rozsahu a přiznání nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně výslovně uvedla, že nenapadá svým odvoláním správnost právního závěru okresního soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce a o tom, že žalobkyni vzniklo jen právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně však oponovala správnosti závěru okresního soudu o tom, že jí nevznikl nárok na úroky z prodlení z částky, kterou soud přiznal žalobkyni z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Poukázala na to, že nárok na úroky z prodlení je nárokem zákonným, plyne z § 1970 o. z., nárok na ně vzniká přímo ze zákona v případě, že se dostane žalovaný do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

5. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil, v odvolacím řízení zůstal procesně nečinný. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se nedostavil k jednání odvolacího soudu, žalobkyně se z jednání předem omluvila, o odročení nežádala, a proto odvolací soud projednal odvolání v souladu s  , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu (tj. v části výroku I. a v závislém výroku o nákladech řízení III.), a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího, ostatní části výroku rozsudku okresního soudu napadeny odvoláním nebyly a nabyly odděleně právní moci. Při přezkumu postupoval dle , 2, 3 a 5 Vady uvedené v  odvolací soud neshledal, jejich existenci pak nenamítali ani účastníci řízení. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že z části byly splněny podmínky pro změnu rozsudku, z části pro jeho potvrzení.

7. Z dosavadního obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném dne datum se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky částka (sestávající z jistiny úvěru částka, z dlužné části poplatku částka), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši částka, úroku částka a běžícího úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Skutkově tvrdila, že žalovaný s původní věřitelkou uzavřeli smlouvu o zápůjčce na částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný měl zápůjčku splácet v 60 týdenních splátkách po částka od datum, kdy byla splatná první splátka, poslední splátku uhradil žalovaný dne datum. Do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný částka. Původní věřitel pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, po podpisu smlouvy o postoupení žalovaný již ničeho na dluh nehradil. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou, kterou žalobkyně doložila včetně dokladu o odeslání této výzvy. Okresní soud následně vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení o tom kdy, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet s tím, aby žalobkyně doložila svá tvrzení rovněž důkazy (usnesení okresního soudu ze dne 30. 6. 2021, č. j.  -16). Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel vyšel z tvrzení žalovaného o jeho poměrech uvedených v zákaznické kartě, o kterých neměl důvod pochybovat, nadto tato tvrzení ověřil dle listin označených jako„ ověřené dokumenty“ a soud by neměl mít důvod o tom, že tyto y byly předloženy původnímu věřiteli, rovněž pochybovat. Následně okresní soud nařídil ve věci jednání na 4. 10. 2021, žalovaný se bez omluvy nedostavil, k žalobě se nevyjádřil, okresní soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Žalobkyně byla vyzvána, aby předložila výplatní pásky za měsíce 7 a 8/ 2018, žalobkyně uvedla, že je nemá ve své dispozici a žádala o odročení jednání a poskytnutí lhůty k jejich předložení, soudem jí nebylo vyhověno a po poučení dle okresní soud o věci rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem.

8. Odvolací soud provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, smlouvou o zápůjčce, žádostí žalovaného o spotřebitelský úvěr a výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum.

9. Odvolací soud má smlouvou o postoupení pohledávek za prokázáno, že je žalobkyně aktivně věcně legitimována k nároku, který je předmětem odvolacího řízení, když z této smlouvy ve spojení s přílohou plyne, že pohledávka uplatněná v žalobě byla na žalobkyni řádně postoupena původním věřitelem.

10. Ze smlouvy o zápůjčce odvolací soud nad rámec správných skutkových zjištění učiněných okresním soudem dále zjistil, že dle čl. 7 7. smlouvy je zásilka zasílaná zákazníkovi považována za doručenou dle § 573 o. z. třetím pracovním dnem po jejím předání k poštovní přepravě, a to i v případě, že si zákazník zásilku nepřevezme na poslední známé adrese. Ve smlouvě byla u žalovaného uvedena adresa adresa.

11. Ze zákaznické karty odvolací soud nad rámec správných skutkových zjištění dále zjistil, že žalovaný zde uvedl náhradní kontaktní adresu adresa. Z této y dále plyne, že ohledně výdajů žalovaného nebyly původnímu věřiteli poskytnuty žádné doklady k jejich ověření.

12. Z předžalobní upomínky ze dne datum odvolací soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky nejpozději do datum, výzvu adresovala žalovanému na jím sdělenou náhradní kontaktní adresu adresa. Z předloženého podacího lístku pak plyne, že tato výzva byla žalovanému odeslána jako doporučená poštovní zásilka dne datum.

13. Odvolací soud zcela sdílí právní závěry okresního soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ze strany původního věřitele. Z provedeného dokazování plyne, že původní věřitel neprověřoval žádným způsobem tvrzené výdaje žalovaného, které nadto byly uvedeny v nepřiměřeně nízké výši. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy nezpochybňuje ani žalobkyně a v podaném odvolání uvádí, že tento nenapadá.

14. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru si pak strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Okresní soud již žalovaného pravomocně zavázal výrokem II. k zaplacení částky částka (tento výrok nebyl napaden odvoláním, a proto nabyl odděleně právní moci a odvolacím soudem nemohl být přezkoumáván).

15. Odvolací soud však již nesdílí závěry okresního soudu o tom, že je namístě zamítnout nárok na úrok z prodlení z přisouzené částky částka Okresní soud zamítnutí nároku na úrok z prodlení z přisouzeného nároku na vydání bezdůvodného obohacení výrokem II. rozsudku okresního soudu odůvodnil tím, že § 87 ZoSÚ nově konstruuje povinnost spotřebitele vrátit dlužnou jistinu v době přiměřené jeho možnostem a dále uvedl, že splatnost dluhu, který výrokem I. přisoudil, založil teprve svým rozhodnutím.

16. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Odvolací soud závěry okresního soudu stran prodlení s vrácením jistiny nároku na vydání bezdůvodného obohacení nesdílí. Předně odvolací soud ctí zásadu, že soudním rozhodnutím nelze přiznat dluh, který není splatný, a proto nemůže akceptovat argument okresního soudu, že svým rozhodnutím zakládá splatnost přisouzeného dluhu. Nadto je nutno dovodit, že okresní soud patrně vychází z toho, že do dne jeho rozhodnutí nebylo vůbec v možnostech žalovaného cokoliv na dluh představovaný nárokem na vydání bezdůvodného obohacení splatit, aniž by pro to byl náležitý skutkový podklad, přičemž břemeno tvrzení a důkazní o tom, co je v možnostech žalovaného, nese nepochybně v tomto sporném řízení žalovaný (který ví, jaké jsou jeho možnosti dluh uhradit) a nikoliv žalobkyně, přičemž žalovaný ohledně svých poměrů od doby, kdy jej žalobkyně vyzvala k vrácení dluhu dopisem ze dne datum ničeho ani netvrdil, jednání soudu se neúčastnil, a proto nemohl být ani soudem o svém břemeni tvrzení poučen ( ). Za situace, kdy žalovaný své poměry a možnosti ohledně schopnosti splatit dluh netvrdil a ani neprokázal, vychází odvolací soud z toho, že bylo v poměrech žalovaného splatit dluh ve výši částka ve lhůtě stanovené mu k tomu žalobkyní ve výzvě ze dne datum, tj. splatit dluh ve výši částka do datum. Žádná dřívější výzva k plnění, která by byla odeslána žalovanému a která by byla schopna vyvolat splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení ke dni datum, když od datum žalobkyně požaduje úroky z prodlení, nebyla žalobkyní tvrzena a ani prokázána. Rovněž nebylo v řízení tvrzeno a ani nevyšlo najevo, že by žalovaný vyvolal spor ve smyslu ZoSÚ.

19. Z uvedeného plyne, že žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením částky částka nejdříve dnem datum (nikoliv již dnem datum, jak tvrdila žalobkyně), od tohoto dne náleží žalobkyni nárok na úroky z prodlení v zákonné sazbě, která odpovídá sazbě 8,25 % ročně dle (nikoliv v sazbě 9 % ročně, jak požadovala žalobkyně).

20. Odvolací soud proto napadený výrok dle změnil co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu odvoláním napadeného výroku rozsudek okresního soudu jako ve výroku věcně správný dle potvrdil.

21. S ohledem na to, že odvolací soud částečně měnil rozsudek okresního soudu, byl povinen znovu rozhodnout originárně i o náhradě nákladů nalézacího řízení, jak stanoví Předmětem řízení byla žalovaná jistina včetně příslušenství, běžící příslušenství bylo nutno zkapitalizovat ke dni rozhodnutí odvolacího soudu. Z uvedeného následně vyplynulo, že žalovaný byl ve sporu procesně úspěšnější než-li žalobkyně ( ), žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl, jak ve výroku ad II. tohoto rozsudku uvedeno.

22. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn a Zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady odvolacího řízení dle obsahu spisu nevznikly.

23. Lhůta k plnění v délce 3 dnů je stanovena plně v souladu s  , když pro stanovení splátek či delší splatnosti dluhu nebyly zjištěny dle obsahu spisu žádné okolnosti a tyto nebyly tvrzeny ani účastníky řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozhodnutí v části týkající se výroků o nákladech řízení není dovolání přípustné.