Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 383/2021-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 15 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 7 900 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 8 000 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 583,33 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 107,17 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 10 000 Kč za období od
16. 1. 2021 do 28. 5. 2021,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 7 900 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 100 Kč za období od
29. 5. 2021 do zaplacení,
-) úrokem 18,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 7 900 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 8 000 Kč spolu s :</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 583,33 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 107,17 Kč,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 10 000 Kč za období od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 7 900 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 100 Kč za období od 29. 5. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) úrokem 18,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne
28. 6. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 15 900 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 26. 4. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje dne 3. 5. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 6. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 6. 2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila
2 100 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka, a dospěl k závěru o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Ke dni 15. 1. 2021 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 17 900 Kč a sestávala z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného úroku 366,69 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 533,31 Kč.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení:
- dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč,
- dlužné úhrad ve výši 5 900 Kč,
- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 583,33 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 1 107,17 Kč,
- úroků ve výši 18,98 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
- úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 10 % z dlužné jistiny 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 18. 1. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 26. 4. 2019, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná si zároveň zvolila hotovostní inkaso splátek, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok 2 000 Kč, poplatek 2 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatky činí 18 000 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek a zavázala se zaplatit celou dlužnou částku v
60 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy.
Z karty zákazníka žalované ze dne 26. 4. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaná sdělila osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec část obce, adresu výběru M. příjmení číslo, obec část obce, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále sdělila, že je svobodná, počet nezaopatřených dětí v domácnosti - dvě. Dále žalovaná sdělila, že je vedena na úřadu práce, pobírá mateřský/rodičovský příspěvek ve výši 8 900 Kč. Dále byly sděleny další příjmy domácnosti 8 000 Kč. Celkové příjmy domácnosti 16 900 Kč. Výdaje činí náklady na bydlení 4 410 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) 7 500 Kč, celkem výdaje 11 910 Kč. Použitelný příjem 4 990 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, doklady o přiznání mateřské/rodičovské a složenky – příjmy. Žalovaná stvrdila správnost údajů svým podpisem.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 15. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou ze smlouvy číslo ve výši
17 900 Kč.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru
číslo ve výši 17 900 Kč s výzvou k plnění.
Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalované dne 22. 2. 2021 korespondenci na adresu adresa žalované.
Z předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k plnění pohledávky ze smlouvy číslo ve lhůtě do 28. 5. 2021. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla právním předchůdcem žalobkyně žalované odesílána dne 14. 5. 2021.
Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 26. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které byly žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši
10 000 Kč. Žalovaná se zároveň zavázala zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 2 000 Kč jako úrok, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek
4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 18 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v
60 týdenních splátkách po 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy
číslo v celkové výši 17 900 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 odesílanou dne
14. 5. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 28. 5. 2021.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru
číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem částku 18 000 Kč během 60 týdnů ve splátkách po 300 Kč.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 26. 4. 2019 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalované. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v kartě zákazníka. Žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že je vedena na úřadu práce, pobírá sociální dávky mateřská/rodičovská ve výši 8 900 Kč, dále uvedla další příjem domácnosti 8 000 Kč. Výdaje na bydlení 4 410 Kč, osobní výdaje 7 500 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, v domácnosti jsou dvě nezaopatřené děti. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, doklady o přiznání mateřské/rodičovské a složenky. Žalovaná stvrdila správnost údajů svým podpisem.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalované, jsou pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalované zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Žalobkyně předložila soudu pouze kartu zákazníka, doklady, které měly být dle karty zákazníka ověřeny, byly pracovní smlouva, soudu doloženy nebyly. Rovněž nebyly doloženy soudu žádné doklady osvědčující náklady na bydlení, náklady na osobní výdaje žalované.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tomuto tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty a nebyly v dané věci dostatečně ověřeny.
Je tedy nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy žalované. Rovněž je nutno doložit a ověřit veškeré výdaje tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalované a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 10 000 Kč a poplatků ve výši
8 000 Kč a měl být splácen splátkou ve výši 300 Kč týdně, což představuje 1 200 Kč měsíčně.
Právní předchůdce žalobkyně se poskytováním zápůjček a spotřebitelských úvěrů zabýval v rámci své podnikatelské činnosti, tedy na profesionální úrovni se znalostí právní problematiky věci. Bylo tedy její povinností řádně a podrobně zkoumat a hlavně prověřovat veškeré dostupné informace sdělené žadatelem o zápůjčku a další dostupné informace, což se v dané věci nestalo. Zároveň nebyly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 28. 6. 2018 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalované poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalované bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, zároveň žalovaná již poskytla plnění ve výši 2 100 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 7 900 Kč (10 000 – 2 100), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z. Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 28. 5. 2021. Ode dne následujícího, tj. 29. 5. 2021 se pak žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.