Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 205/2021-32

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 9.161 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3.161 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.161 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od

30. 12. 2020 do 9. 11. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 627 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3.161 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.161 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 12. 2020 do 9. 11. 2021. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 627 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 29. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.161 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 216,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.000 Kč od 30. 12. 2020 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách žalobkyně webová adresa. Při registraci uvedla požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Na základě úspěšné registrace byla žalované v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaná žalobkyni k prokázání totožnosti předložila elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Žalovaná následně prostřednictvím své klientské sekce požádala o poskytnutí úvěru a žalobkyně žádost o úvěr schválila. Žalobkyně poté uzavřela se žalovanou dne 3. 7. 2020 smlouvu o úvěru číslo to prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaná odsouhlasila její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalované. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala se žalovanou jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 29. 12. 2020 a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 2.069 Kč. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 3. 7. 2020 (datum odepsání úvěru z účtu žalobkyně) převodem na účet č. bankovní účet. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované z údajů poskytnutých žalovanou při registraci, kdy uvedla čistý měsíční příjem ve výši 50.000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 2.000 Kč a jiné finanční závazky ve výši 12.700 Kč, výpisu z účtu za období 04/ 2020; z uvedeného vyplynul příjem ve výši 40.698 Kč při odečtení částky přijatého úvěru ve výši 12.000 Kč od právnická osoba, přičemž výdaje odpovídaly údajům poskytnutým žalovanou, výpisu z účtu za období 05/ 2020; z uvedeného vyplynul příjem ve výši 48.626 Kč, přičemž výdaje odpovídaly údajům poskytnutým žalovanou, výpisu z účtu za období 06/ 2020; z uvedeného vyplynul příjem ve výši 66.485 Kč při odečtení částky přijatého úvěru ve výši 8.000 Kč od právnická osoba finance, přičemž výdaje odpovídaly údajům poskytnutým žalovanou, výpisem z databáze EUCB (European Credit Bureau), ze kterého nevyplynula negativní úvěrová historie žalované. Žalovaná úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době neuhradila. Žalobkyně tak kromě jistiny úvěru ve výši 6.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.069 Kč požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 30. 12. 2020 do zaplacení. Kapitalizovaný z prodlení ve výši 246,82 Kč byl vypočítán v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 12. 2020 do 29. 6. 2021. Podle smlouvy o úvěru vznikl v důsledku prodlení žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6.000 Kč od 30. 12. 2020 do 29. 6. 2021 ve výši 1.092 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 14. 10. 2021, č. j.  -28, které nabylo právní moci dne 24. 11. 2021, bylo řízení částečně zastaveno ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 216,98 Kč z částky 6.000 Kč od 30. 12. 2020 do 29. 6. 2021, neboť v této části vzala žalobkyně žalobu částečně zpět.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Na výzvu soudu dle , (dále jen „ “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalovaná s takovým postupem souhlasila prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 3. 7. 2020 žalovaná jako úvěrovaná a žalobkyně jako úvěrující uzavřely při použití elektronických prostředků komunikace na dálku, poté, co žalovaná zaslala elektronickou cestou fotokopii svého občanského průkazu, smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 6.000 Kč. Částka 6.000 Kč byla žalované zaslána dne 3. 7. 2020 na žalovanou uvedený účet. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit spotřebitelský úvěr nejpozději dne 31. 7. 2020, a poté, co si účastníci sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru, do 29. 12. 2020. Za prodloužení doby splatnosti se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 2.069 Kč. Ve smlouvě o úvěru účastníci sjednali pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jakékoli části dluhu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Pokuta byla splatná den následující po dni takového prodlení. Žalobkyně při posouzení schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr vycházela z údajů uvedených žalovanou při registraci, zaznamenaných do registrační karty, tedy že je podnikatel, čistý měsíční příjem 50.000 Kč, výdaje domácnosti 2.000 Kč, jiné finanční závazky 12.700 Kč. Dále vycházela z výpisu z účtu žalované za duben roku 2020, kdy počáteční zůstatek na účtu činil mínus 15.451,75 Kč, konečný zůstatek mínus 17.000 Kč, pohledávky po splatnosti byly ve výši 369,65 Kč, příchozí platba činily 25.000 Kč, 13.148 Kč, 2.550 Kč, a dále 12.000 Kč půjčka od anonymizována dvě slova. Z účtu byly kromě dalších plateb odepsány splátky úvěrů pro příjmení příjmení jméno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. jméno příjmení v celkové výši 18.431,35 Kč. Dále žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalované za květen roku 2020, kdy počáteční zůstatek na účtu činil mínus 17.000 Kč, konečný zůstatek mínus 14.358,45 Kč, byl účtován úrok z úvěru mínus 251,10 Kč, příchozí platby činily 18.600 Kč, 200 Kč, 13.496 Kč, 1.530 Kč, 10.000 Kč. Z účtu byly kromě dalších plateb odepsány splátky úvěrů pro anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. jméno příjmení, právnická osoba v celkové výši 20.543 Kč. Dále žalobkyně vycházela z výpisu z účtu žalované za červen roku 2020, kdy počáteční zůstatek na účtu činil mínus 14.358,45 Kč, konečný zůstatek mínus 14.376,20 Kč, byl účtován úrok z úvěru mínus 225,66 Kč, příchozí platby činily 2.000 Kč, 8.000 Kč, 10.000 Kč, 10.000 Kč, 13.685 Kč, 2.000 Kč, dále 8.000 Kč od právnická osoba dle smlouvy a 10.000 Kč půjčka od právnická osoba Z účtu byly kromě dalších plateb odepsány splátky úvěrů pro příjmení příjmení jméno, anonymizováno. jméno příjmení a právnická osoba v celkové výši 22.662,94 Kč. V každém z těchto tří měsíců odcházela na stejný účet pod stejným variabilním symbolem ještě částka 12.480 Kč. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku

z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.

12. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované úvěr splatit pracovala s údaji sdělenými žalovanou, tedy že její příjem činí 50.000 Kč čistého měsíčně, výdaje domácnosti že činí 2.000 Kč a že má jiné finanční závazky ve výši 12.700 Kč, a s předloženými výpisy z účtu za měsíce duben, květen a červen 2020. Z výpisů z účtů vyplývalo, že na účet žalované sice byly připisovány došlé platby, avšak tyto nikdy nedosahovaly výše tvrzeného příjmu, tj. částky 50.000 Kč, v dubnu a červnu část došlých plateb činily půjčky od společností poskytujících spotřebitelské úvěry. Počáteční zůstatek, a poté i konečný zůstatek po provedených platbách, byl v každém z měsíců záporný, vždy v částce vyšší než 10.000 Kč. Údaje uváděné žalovanou o výši výdajů a finančních závazků neodpovídaly předloženým výpisům z účtů, když pravidelně každý měsíc byla mj. odepisována částka 12.480 Kč a splátky úvěrů ve výši značně převyšující žalovanou tvrzenou částku 12.700 Kč, když z výpisů bylo možno zjistit platby na úvěry v dubnu ve výši nejméně 18.431, v květnu ve výši nejméně 20.543 Kč a v červnu nejméně ve výši 22.662,94 Kč. Žalobkyně tedy nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat dle ustanovení § 87 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne 3. 7. 2020 poskytla částku 6.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 6.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením o. z., den následující po dni, kdy byla žalované doručena žaloba, tj. den 10. 11. 2021, když doručení jiných výzev nebylo v řízení prokázáno. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako obecnou třídenní. Ve zbylé části soud žalobu výrokem II. zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 30 % dle úspěchu ve věci (65 % - 35 % = 30 %) Náklady ve výši 627 Kč (před snížením v částce 2.089 Kč) sestávají z poměrné části soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč.

15. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle písmeno j) o soudních poplatcích, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí 1.000 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 400 Kč, doplatit proto zbývá 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).