Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 431/2020-50
Okresní soud Plzeň – sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 90 123,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 31 496 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 496 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
-) částky 54 217 Kč s úrokem z prodlení z částky 54 217 Kč ve výši 10 % od 1. 11. 2020 do zaplacení
-) částky 4 410,12 Kč
-) úroku ve výši 62,45 % p. a. z částky 73 487,25 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 299 016 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 31 496 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 496 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) částky 54 217 Kč s úrokem z prodlení z částky 54 217 Kč ve výši 10 % od 1. 11. 2020 do zaplacení</b> <b>-) částky 4 410,12 Kč</b> <b>-) úroku ve výši 62,45 % p. a. z částky 73 487,25 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 299 016 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 23. 12. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 85 713 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále zaplacení částky 4 410,12 Kč a úroku ve výši 62,45 % p. a. z částky 73 487,25 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 299 016 Kč.
2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 1. 4. 2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 76 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 3. 4. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,82 % p. a. splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 4 153 Kč, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo ze strany žalobce vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek číslo. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 16. 9. 2019 do 15. 10. 2019 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek žalobce žalované oznámil písemným oznámením, jehož přílohou byl upravený splátkový kalendář vztahující se ke smlouvě. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradila pouze následující částky:
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 16.04.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 17.06.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 18.07.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 21.08.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 17.10.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 18.11.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 19.12.2019
- částka ve výši 4 153,00 Kč ze dne 20.02.2020
- částka ve výši 8 400,00 Kč ze dne 18.03.2020
Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 499 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo u kterých byla žalovaná v prodlení o délce 30 dnů). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady u splátek číslo číslo u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné 16. 4. 2020. K datu 21. 6. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 84 814,11 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pod bodem 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení z její úhradou. V daném případě od 1. 11. 2020 až do úplného zaplacení. jméno 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci dluží následující částky:
a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 84 814,11 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 73 487,25 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11 326,86 Kč) s příslušenstvím
b) smluvní pokuty dle bodu číslo, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 499,00 Kč s příslušenstvím
c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400,00 Kč s příslušenstvím
d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 84 814,11 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 01.11.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 4 410,12 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty)
e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 73 487,25 Kč ode dne 23.06.2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,45 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.
Žalobce se tak domáhá zaplacení shora uvedených částek pod písmeny a) až e), u dlužných částek pod písmeny a), b), c), tedy u částky v celkové výši 85 713 Kč žalobce požaduje i úhradu zákonného úroku z prodlení. Pro zjednodušení požaduje zákonný úrok z prodlení až od 2. dne následujícího po zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroku uvedeného pod písmenem e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 299 016 Kč. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, tento úrok byl vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. jméno příjmení, Ph.D., příjmení, znalec z oboru ekonomika, ve svém„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne 25. 10. 2018, které bylo zpracováno na žádost žalobce.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se neodstavila.
4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku , výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US číslo výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
9. Z důkazu předložených žalobcem, smlouvy o úvěru podepsané žalovanou dne 1. 4. 2019, akceptovanou žalobcem dne 4. 4. 2019, soud zjistil, že žalobce a žalovaná smlouvu uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a dle zákona o spotřebitelském úvěru zák. č. 257/2016 Sb. Na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěru ve výši 76 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit s navýšením tak, že žalobci uhradí celkem částku 249 180 Kč v 60 měsíčních splátkách ve výši 4 153 Kč s tím, že splátky budou hrazeny nejpozději 16. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 83,82 %.
10. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 4. 4. 2019 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 83,82 % ročně, přičemž k datu uzavření smlouvy o úvěru činil obvyklý úrok při nezajištěném úvěru 8,23 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y v případě se splatností do jednoho roku). Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 4. 4. 2019 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo). I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníky smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Kromě ujednání, kterým byla dohodnuta nepřiměřeně vysoká roční úroková sazba, soud shledal i další důvody neplatnosti smlouvy, ať již jde o ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, které byly požadovány duplicitně, nesrozumitelnost některých ujednání, např. o tom, že dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirůstají ke dni zesplatnění úvěru, stávají se součástí nové jistiny úvěru. V tomto případě použití formulace o způsobu přirůstání úroků běžícího až do zaplacení lze stěží porozumět. Nemůže tomu porozumět spotřebitel, resp.„ svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“. Nelze rovněž přehlédnout, že smlouva byla uzavřena adhézním způsobem, že tedy žalovaná na formuláři vypracovaném žalobcem nemohla nic ovlivnit. Pokud žalobce v žalobě poukazuje na znalecký posudek Mgr. jméno příjmení, Ph.D., příjmení, znalce z oboru ekonomika, a na jeho„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne 25. 10. 2018, kde znalec dovozuje, že efektivní úroková sazba ve výši 83,82 % odpovídá nominální úrokové sazbě ve výši 62,45 %, je nutné poukázat na to, že smlouvou byla jednoznačně číselně vyjádřena úroková sazba ve výši 83,82 % p. a., přepočet této sazby na jinou sazbu je pro běžného spotřebitele nesrozumitelný. Dále je nutno poukázat, že i v případě, že by efektivní úroková sazba vyjádřená smlouvou 83,82 % odpovídala nominální úrokové sazbě ve výši 62,45 % ročně, i takové navýšení by bylo nemravné s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 . Soud tak žalobě vyhověl pouze z části, ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení provedl vypořádání. Žalobce žalované poskytl částku 76 000 Kč, žalovaná uhradila 44 504 Kč, dluží 31 496 Kč. Žalobě bylo dále z části vyhověno, pokud žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 31 496 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta.
11. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný. Žalované žádné náklady řízení nevznikly. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - sever.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.