Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

74 C 322/2021-63

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 691,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 4 691,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 889,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 370,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 691,94 Kč od 22. 10. 2019 do 9. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 691,94 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 10 148,94 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 4 691,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 889,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 370,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 691,94 Kč od 22. 10. 2019 do 9. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 691,94 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 10 148,94 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 14 691,94 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen právní předchůdce žalobkyně) na základě smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání platební karty číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva o úvěru“). Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků (ve výši 22,99 % ročně) a poplatků splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 % z vyčerpané částky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně proto v souladu se smlouvou ke dni 1. 11. 2018 zesplatnil úvěr. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2019 s účinností ke dni 21. 10. 2019 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 14 691,94 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 10 148,94 Kč a z dlužných poplatků ve výši 4 543 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok kapitalizovaný ke dni 1. 11. 2018 v částce 1 370,64 Kč, úrok ve výši 22,99 % ročně z částky ve výši 10 148,94 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 21. 10. 2019 v částce 889,11 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 14 691,94 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení.

2. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že byla dne datum podepsána právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) a žalovaným. Na základě ní se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu v částce 10 000 Kč, který se, a to včetně úroku v aktuální výši uvedené na webová adresa, žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výpise, které jsou splatné do data uvedeného ve výpise. Splátky se žalovaný zavázal hradit na účet číslo. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Nedílnou součást tvoří všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014 a produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a dále sazebník poplatků platný od 1. 12. 2016, ze kterého plyne výše poplatků.

4. Z dispozice ke smlouvě číslo ze dne datum plyne výše úvěrového rámce (10 000 Kč), datum splatnosti (uvedeno ve výpise), výše úrokové sazby (22,99 % ročně).

5. Z úrokového lístku platného od 11. 7. 2016 vyplývá výše úrokových sazeb pro jednotlivé produkty.

6. Z platební historie a z výpisů ke kreditní kartě za období od 17. 1. 2017 do 31. 10. 2018 plyne, jak byl úvěr čerpán a jak byl splácen. Dále z nich plyne, že jako čerpání úvěru jsou evidovány i neuhrazené úroky a poplatky, když z výpisu z účtu nelze přesně zjistit, jak byly započítávány jednotlivé úhrady provedené žalovaným. Dále z něj vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr až do výše 10 000 Kč.

7. Z rozhodnutí o zesplatnění ze dne 1. 11. 2018 vyplývá, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně informován, že zesplatňuje pohledávku z důvodu prodlení se splácením splátek úvěru. Dále z něj plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 16 062,58 Kč, a to nejpozději do 15. 11. 2018.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, dohody o zaplacení úplaty a potvrzení o přijetí úplaty soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že dluh činil k 21. 10. 2019 částku ve výši 16 951,69 Kč. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 5. 11. 2019 (podací arch).

10. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky ve výši 20 271,61 Kč, a to do 9. 2. 2020 s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána dne 30. 1. 2020 (podací lístek).

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky, když jejím předmětem podnikání je poskytování či zprostředkování úvěru.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne datumu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru číslo kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu v částce 10 000 Kč, který se, a to včetně úroku ve výši 22,99 % ročně, žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výpise, které jsou splatné do data uvedeného ve výpise. Splátky se žalovaný zavázal hradit na účet číslo. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014 a produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a dále sazebník poplatků platný od 1. 12. 2016, ze kterého plyne výše poplatků. Žalovaný úvěr čerpal až do výše 10 000 Kč. Do čerpané částky uvedené ve výpisech však právní předchůdce žalobkyně započítával i neuhrazené úroky a poplatky. Jelikož byl úvěr čerpán průběžně a opakovaně a zároveň byl průběžně hrazen, když se v řízení nepodařilo zjistit, kolik přesně bylo žalovaným uhrazeno a jak byly jednotlivé úhrady provedené žalovaným započítávány (zda na úhradu jistiny či poplatků), nelze zjistit, zda nebyla jistina úvěru uhrazena. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 1. 11. 2018 rozhodnutí o zesplatnění určené pro žalovaného, kterým byl žalovaný informován, že právní předchůdce žalobkyně zesplatňuje pohledávku z důvodu prodlení se splácením splátek úvěru. Doklad o odeslání nebyl soudu předložen. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2019 došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 10. 2019 informoval žalovaného, že žalobou uplatňovaná pohledávka byla převedena na žalobkyni, když oznámení neobsahuje výzvu k úhradě, ale pouze informaci o výši pohledávky a skutečnosti, že je žalovaný povinen ji hradit žalobkyni. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 30. 1. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 20 271,61 Kč, a to do 9. 2. 2020.

13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vůbec neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud proto před jednáním žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení, když na tuto výzvu žalobkyně vůbec nereagovala, soud ji tedy opakovaně vyzval k doplnění tvrzení a důkazů při ústním jednání a zároveň ji poučil o neunesení břemene tvrzení, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr, tedy z jakých konkrétních informací právní předchůdce žalobkyně vycházel při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného, rovněž byla poučena o neunesení břemene důkazního. Žalobkyně však svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedoplnila ani při ústním jednání, rovněž ani nenavrhla žádné důkazy. Závěrem soud připomíná, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí.

14. Podle ustanovení , (dále jen „“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Podle ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle ustanovení , část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

18. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Podle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace právní předchůdce žalobkyně zjistil o schopnosti žalovaného splácet úvěr a neunesla tak břemeno tvrzení, a soud vycházel z toho, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky jméno příjmení ve věci C číslo„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C číslo ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ).

26. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného ( ).

27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 22,99 %, kapitalizovaného 1 370,64 Kč), ani na úhradu poplatků (4 543 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Kolik bylo žalovaným uhrazeno, nebylo v řízení zjištěno, když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že na pohledávku něčeho uhradil. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s  právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 30. 1. 2020, která mu byla odeslána dne 30. 1. 2020, když splatnost byla stanovena nejpozději do 9. 2. 2020. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a ode dne 10. 2. 2020 je tak povinen uhradit žalobkyni z této částky úrok z prodlení dle ve výši dle

28. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

29. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků a poplatků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 4 691,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 889,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 370,64 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 691,94 Kč od 22. 10. 2019 do 9. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 691,94 Kč od 10. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 10 148,94 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

30. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval , když oba účastníci byli úspěšní v téměř stejném rozsahu, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení (výrok III.).

31. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.