Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 344/2021-18
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu
Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný cestoval ve dnech datum a datum vozidly městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD, aniž se na výzvu pověřené osoby prokázal platným jízdním dokladem. Je tedy povinen zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 2× 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2× 1 500 Kč, celkem tedy částku 3 040 Kč a úrok z prodlení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný cestoval dne datum anonymizováno linkou číslo kdy bylo v čase kontroly údaj o čase hod. zjištěno, že takto činí bez platného jízdního dokladu, a současně žalovaný cestoval i dne datum anonymizováno linkou číslo kdy bylo v čase kontroly údaj o čase hod. zjištěno, že takto činí bez platného jízdního dokladu. Je tedy povinen zaplatit žalobkyni jízdné spolu s přirážkou v celkové výši 3 040 Kč. Žalobkyně rovněž prokázala, že ve dnech datum a datum byly žalovanému zaslány předžalobní upomínky s výzvou k úhradě, avšak žalovaný neuhradil ničeho.
Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), přičemž nárok odpovídající přirážce k jízdnému byl posuzován ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších změn a doplnění. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž ve vztahu k dlužnému jízdnému ze dne datum došlo k prodlení s úhradou dluhu ve druhém pololetí roku 2020 při výši zákonného úroku z prodlení 8,25 % p.a. a ve vztahu k dlužnému jízdnému ze dne datum došlo k prodlení s úhradou dluhu v prvním pololetí roku 2020 při výši zákonného úroku z prodlení 10,00 % p.a. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno.
Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, doplatek soudního poplatku 600 Kč a paušální náhrada výdajů za 2 úkony po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. celkem 1 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.