Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 289/2021-45
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 235 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 235 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 935 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 300 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 667 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 235 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 935 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 300 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 667 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 235 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 235 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek ve výši 4 935 Kč za dobu od 27. 7. 2018 do 8. 11. 2018, po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 tov. zn. Audi 80, registrační značka, VIN číslo (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč.
3. Žalovaný se bránil tím, že dne 30. 11. 2017 prodal předmětné vozidlo v nepojízdném stavu na Slovensko; žalobkyně tuto kupní smlouvu nicméně neuznala. Má za to, že nebylo jeho povinností nechat vyznačit vývoz předmětného vozidla na Slovensko. Současně namítl, že předmětné vozidlo je nepojízdné, takže logicky nemohlo způsobit žádnou škodu z jeho provozu.
4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Závěr o skutkovém stavu
5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.
6. Žalovaný je od 30. 6. 2015 doposud, tedy byl i v období od 27. 7. 2018 do 8. 11. 2018 je dle evidence registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, které je osobním automobilem s objemem válců 1 471 cm3 (viz sdělení Městského úřadu Otrokovice na č. l. 18, kopie technického průkazu na č. l. 19, rozsudek OS ve Zlíně č. j. 36 C 203/2021-75). Žalovaný sice tvrdil a podkládal to též kupní smlouvou ze dne 30. 11. 2017 (na č. l. 11) a zařazovacím protokolem (na č. l. 12), že předmětné vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne 30. 11. 2017 prodal slovenské společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, avšak jak dovodil zdejší soud v rozsudku ze dne 15. 9. 2021, č. j. 36 C 203/2021-75, který nabyl právní moci dne 15. 10. 2021 (v uvedeném řízení soud řešil příspěvek žalobkyni za provozování předmětného vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla, toliko za pozdější období od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020), žalovanému se prodej předmětného vozidla ve skutečnosti prokázat nepodařilo. V tom řízení soud poukázal především na skutečnost, že z uvedené kupní smlouvy nebyla patrná osoba oprávněná jednat za kupující, přitom kupující se měla údajně přihlásit na referát zveřejněný na webovém portálu www.s-bazos.cz, přitom si pro předmětné vozidlo měli přijet dva pro žalovaného neznámí muži, kterou jeden z nich podepsal, jim žalovaný předal doklady od předmětného vozidla a současně od nich inkasoval kupní cenu v hotovosti. Na druhou stranu dle obchodního rejstříku Slovenské republiky má být jediným jednatelem a společníkem syn žalovaného, s níž má mít žalovaný údajně špatné vztahy, avšak je zvláštní, že za takové situace žalovaný disponoval zařazovacím protokolem do dlouhodobého majetku kupující slovenské společnosti. Navíc po tvrzeném prodeji bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti u společnosti právnická osoba, část názvu právnické osoby (období od 16. 4. 2018 do 26. 7. 2018 a období od 12. 12. 2018 do 19. 3. 2020), kdy v obou pojistných smlouvách byl žalovaný uveden jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla; i když na smlouvách není podpis žalovaného, je na obou smlouvách uveden jako distributor pojištění syn žalovaného. Převod předmětného vozidla vyvrací rovněž skutečnost, že převod vlastnického práva k vozidlu i vývoz předmětného vozidla na Slovensko nebyl uveden v registru silničních vozidel (viz rozsudek OS ve Zlíně č. j. 36 C 203/2021-75).
7. Žalovaný tedy v rozhodném období od 27. 7. 2018 do 8. 11. 2018 provozoval předmětné vozidlo, aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu ze dne 24. 1. 2019, která byla žalovanému doručena dne 25. 1. 2019, k úhradě částky 5 235 Kč, která se sestávala z neuhrazeného příspěvku ve výši 4 935 Kč (47 Kč/den × 105 dnů bez pojištění) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, do 30 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 24. 1. 2019). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na upomínku ze dne 6. 6. 2019, II. upomínku ze dne 3. 10. 2019 ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne 17. 1. 2020 (viz upomínka ze dne 6. 6. 2019, II. upomínka ze dne 3. 10. 2019 a předžalobní upomínka ze dne 17. 1. 2020).
Právní posouzení věci
8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
9. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem (odst. 1 věta první). Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 3 odst. 2 věta první).
10. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).
11. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.
12. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
13. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Žalovaný, který je od 30. 6. 2015 doposud zapsán jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v registru silničních vozidel, pročež se u něj i pro období od 27. 7. 2018 do 8. 11. 2018 (105 dnů) uplatí právní domněnka vlastnictví a provozování předmětného vozidla podle § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (žalovaný sice namítal, že vlastníkem předmětného vozidla v rozhodném období nebyl, avšak se mu tuto vyvratitelnou zákonnou právní domněnku vyvrátit nepodařilo), porušil pro období od 27. 7. 2018 do 8. 11. 2018 (105 dnů) svou povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho vzniklo žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 4 935 Kč (denní sazba 47 Kč × 105 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění výzvou ze dne 24. 1. 2019, která byla žalovanému doručena dne 25. 1. 2019, k úhradě dlužné částky nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy k úhradě. Splatnost dlužné částky 5 235 Kč tedy nastala dne 25. 2. 2019 po uplynutí lhůty 30 dnů od doručení výzvy k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.).
17. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 235 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Pokud jde o úrok z prodlení z příspěvku ve výši 4 935 Kč, žalovaný jej neuhradil k datu splatnosti, tj. do 25. 2. 2019, pročež se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 9,75 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení z částky 4 935 Kč až od 16. 5. 2019 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období (výrok I.). Co se pak týče nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, ty svou povahou představují příslušenství pohledávky (náklady spojené s uplatněním pohledávky) ve smyslu § 513 o. z., a proto ohledně nich nelze přiznat zákonný úrok z prodlení, pročež soud žalobu pro nedůvodnost zamítl ohledně úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 300 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení (výrok II.).
18. Závěrem soud k námitkám žalovaného uvádí, že nebylo zaprvé prokázáno, že by předmětné vozidlo na základě kupní smlouvy ze dne 30. 11. 2017 skutečně prodal zmíněné slovenské společnosti (v podrobnostech výše). Zadruhé není pro věc podstatné, že v rozhodném období nebylo předmětné vozidlo fakticky provozováno a že bylo v nepojízdném stavu, neboť není podstatný faktický stav předmětného vozidla, ale stav zapsaný v registru silničních vozidel, takže dokud není v registru zapsáno vyřazení vozidla z provozu, trvá povinnost sjednat k němu pojištění odpovědnosti, byť by předmětné vozidlo bylo fakticky nepojízdné (viz § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.).
Náklady řízení a lhůta k plnění
19. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, proto má podle § 142 odst. 3 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:
zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč;
odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za 4 úkony právní pomoci spočívající 1) v převzetí a přípravě zastoupení, 2) v písemném podání žaloby, 3) ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a 4) v replice;
sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 5 235 Kč činí za úkony 1) až 3) právní služby podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč a za úkon 4) právní služby podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 4 cit. vyhl. částku 1 500 Kč;
celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 2 100 Kč;
tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč za úkony 1) až 3) (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a jedna paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za úkon 4) (§ 14b odst. 5 písm. b) cit. vyhl.), celkem tedy 600 Kč;
DPH ve výši 21 % ze základu 2 700 Kč, tedy DPH ve výši 567 Kč.
Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 3 667 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).
20. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.