Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 262/2020-133

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení, advokátkou

sídlem ulice a číslo, PSČ obec,

o 95.857 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 46.884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 46.884 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 19.472 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,9% ročně z částky 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do 28. 1. 2021 ve výši 12.275,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,9% ročně z částky 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do 28. 9. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 19.472 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 0,75% ročně z částky 46.884 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 29.501 Kč a úroku ve výši 62,46% ročně z částky 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok od 25. 7. 2018 dosáhne částky 236,88 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. O povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově náklady řízení, bude rozhodnuto v samostatném usnesení poté, co bude rozhodnuto o náhradě nákladů opatrovníka žalované.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 46.884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 46.884 Kč od 29. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 19.472 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,9% ročně z částky 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do 28. 1. 2021 ve výši 12.275,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,9% ročně z částky 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do 28. 9. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 19.472 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 0,75% ročně z částky 46.884 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 29.501 Kč a úroku ve výši 62,46% ročně z částky 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok od 25. 7. 2018 dosáhne částky 236,88 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. O povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově náklady řízení, bude rozhodnuto v samostatném usnesení poté, co bude rozhodnuto o náhradě nákladů opatrovníka žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 5. 8. 2020 domáhal proti žalované zaplacení shora uvedeného plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že jako věřitel uzavřel se žalovanou, jako klientem, dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále též Smlouva), na základě níž žalované poskytl na účet uvedený ve Smlouvě úvěr ve výši 60.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve Smlouvě, ve výši efektivní úrokové sazby 83,83% ročně v 60 měsíčních splátkách ve výši 3.279 Kč, splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem prosinec 2017. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, a bylo zjištěno, že má dostatečné volné zdroje ke splácení tohoto úvěru. Žalobce ověřil úvěrovou historii žalované v databázích příjmení a NRKI, dále bylo prověřeno, že žalovaná neprochází evidencí v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním řízení. Na základě provedeného tzv. scoringu klienta byla rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky ke Smlouvě a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru uhradila splátky ve výši 3.279 Kč za měsíce prosinec 2017 a dále leden, únor a květen 2018. V důsledku prodlení žalované s dalšími splátkami došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (bod 6.3 Smlouvy), protože v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části, o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky, či její části, o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne 19. 5. 2018 a proto k datu 23. 7. 2018 došlo v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, se tak staly součástí nové jistiny a tuto novou jistinu tvořila částka ve výši celkem 68.557 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění celého úvěru. To se nestalo, a proto žalobce požadoval po žalované spolu s uhrazením nové jistiny též úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobce dále po žalované požadoval v souladu s bodem 6.1. Smlouvy smluvní pokutu ve výši 1 krát 499 Kč u splátky číslo u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobce po žalované předmětnou žalobou požadoval zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 Smlouvy ve výši 3 krát 200 Kč (celkem 600 Kč) a to za každou ze splátek číslo u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Žalobce požadoval v souladu s bodem 6.5. Smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou a to počínaje dnem 25. 7. 2018 do zaplacení. Tuto smluvní pokutu žalobce vyčíslil k datu sepisu žaloby částkou 29.501 Kč a dále požadoval úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistiny úvěru ve výši 66.356 Kč od 25. 7. 2018 do zaplacení a to v nominální roční úrokové sazbě 62,46% ročně, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 236.088 Kč. Kromě toho žalobce požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 66.356 Kč (nová jistina úvěru) od data vyhotovení žaloby, tj. od 3. 8. 2020 do zaplacení.

2. Usnesením zdejšího soudu č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, byla žalované ustanovena opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátka.

3. Na soudním jednání žalovaná prostřednictvím své opatrovnice namítla absolutní neplatnost Smlouvy, neboť žalobce před jejím podpisem nedostatečným způsobem zkoumal schopnost žalované úvěr zaplatit, když vycházel z jí deklarovaného příjmu 13.506 Kč, a přitom se žalovaná zavázala zaplatit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách 3.279 Kč Tyto skutečnosti svědčí o tom, že dříve, nebo později se žalovaná dostane do finanční nouze. Opatrovnice žalované dále namítla neplatnost Smlouvy s ohledem na sjednanou úrokovou sazbu přes 88%, která přesahuje mnohonásobně trojnásobek úrokové sazby, která je judikaturou Nejvyššího soudu tolerována jako nejvýše přípustná.

4. Soud provedl dokazování účastníky předloženými listinami a to konkrétně úplný výpisem ze anonymizováno regulovaně registrovaných subjektů ČNB, podacím archem z 16. 7. 2020, výpisem záznamu z registru příjmení, výpisem z NRKI/BRKI, otiskem elektronického výpisu při pohybu na účtu, prohlášením klientů, foto obrazovky ČSOB interbanking, výplatními páskami žalované, pracovní smlouvou žalované a jejím dodatkem, potvrzením o provedení platby ČSOB, hodnocením klienta, předsmluvním formulářem, výzvou k zaplacení z 19. 6. 2018, sdělením žalobce z 27. 3. 2018, upraveným splátkovým kalendářem, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru, kartou klienta – žalované, předžalobní výzvou, oznámením o schválení úvěru, včetně splátkového kalendáře, žádostí o úpravu splátkového kalendáře, rozhodnutím ÚP České republiky z 6. 10. 2021, posudkem o invaliditě, výměrou invalidního důchodu 3. stupně, rozhodnutím ÚP, pobočky v Olomouci z 16. 2. 2021, oznámením ÚP pobočky v Olomouci z 13. 4. 2021 a smlouvou o podnájmu družstevního bytu ze dne 21. 4. 2020, včetně dodatku z 1. 9. 2020, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

6. Mezi žalobcem (poskytovatelem úvěru) a žalovanou (klientkou) byla na základě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru podpisem návrhu oběma smluvními stranami dne datum uzavřena Smlouva, která byla akceptována za žalobce dne 31. 10. 2017 (Smlouvu podepsal zprostředkovatel úvěru jméno příjmení), vše zjištěno ze Smlouvy. Na základě Smlouvy žalobce poskytl žalované bezhotovostním způsobem peněžní částku ve výši 60.000 Kč a to na účet, který žalovaná za tímto účelem ve smlouvě označila. Žalovaná byla před podpisem Smlouvy seznámena s podmínkami spojenými s čerpáním poskytnuté částky a to zejména, že za poskytnutí peněžního plnění ve výši 60.000 Kč se zavazuje zaplatit celkem 196.740 Kč v 60 měsíčních splátkách ve výši 3.279 Kč každé splátky s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 83,83% ročně, přitom RPSN činila stejnou výši. Žalované byly veškeréy spojené s poskytnutím úvěru doručovány na adresu, kterou za tímto účelem ve Smlouvě uvedla (zjištěno z podacího archu z 16. 7. 2020, dodejky ze dne 3. 11. 2017). Žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl žalované předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru, s přihlédnutím k finančním možnostem žalované a podmínky, za kterých bude tento úvěr splácet. Žalovaná byla ve Smlouvě seznámena s následky spojenými s nezaplacením jedné ze splátek, byť pouze její části a proto věděla, že bude platit za každé prodlení se splátkou (a to za každou zvlášť) o délce 30 dnů smluvní pokutu ve výši 499 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením se zaplacením každé splátky zvlášť ve výši 200 Kč (bod 6.1 a bod 6.4 Smlouvy). Žalovaná byla seznámena s následky spojenými se zesplatněním úvěru pro nezaplacení splátek, tedy že zaplatí novou jistinu úvěru a vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny, za každý den prodlení s její úhradou (bod 6.3 a bod 6.5 Smlouvy). Žalobce schválení Smlouvy oznámil žalované dopisem ze dne 1. 11. 2017 s poučením, že až doručením tohoto oznámení o schválení úvěru došlo k uzavření Smlouvy. Bylo tak prokázáno, že Smlouva byla uzavřena nejdříve datum. Součástí tohoto oznámení bylo jedno vyhotovení Smlouvy a splátkový kalendář k uzavřené Smlouvě (zjištěno z oznámení o schválení úvěru z 1. 11. 2017). Z dokladu o vyplacení úvěru (otisk dat elektronického výpisu při pohybu účtu) soud zjistil, že dne 31. 10. 2017, tj. nejméně jeden den před uzavřením Smlouvy byla žalované vyplacena na jí uvedený účet ve Smlouvě částka 60.000 Kč. Tím bylo prokázáno, že žalované se dostala částka 60.000 Kč do její dispozice a to ostatně ani žalovaná nepopírala. Žalobce sdělil žalované podáním ze dne 27. 3. 2018, že vyhověl její žádosti a poskytl jí z důvodu jejich ekonomických problémů odklad splátky. Součástí sdělení byl připojený upravený splátkový kalendář. Tato změna smluvních ujednání byla žalované dle dodejky doručena do vlastních rukou 3. 11. 2017. Tvrzení žalobce, že žalovaná si neplnila své povinnosti ze Smlouvy, byly zjištěny z karty klienta ke Smlouvě, která byla vytištěna 3. 8. 2020, ze které soud zjistil, že žalovaná z tohoto právního titulu uhradila 4 měsíční splátky po 3.279 Kč, a to konkrétně dne 19. 12. 2017, 16. 1. 2018, 19. 2. 2018 a 18. 5. 2018. Tímto bylo prokázáno, že žalobci vzniklo právo postupovat podle ujednání bodu 6.1, 6. 2. Smlouvy a účtovat žalované též smluvní pokutu 1 krát 499 Kč a náhradu nákladů v celkové výši krát 200 Kč a rovněž v bodu 6.4 a bodu 6. 5. účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny tak, jak byla stanovena v souladu se smluvními ujednáními. Z předsmluvního formuláře žalobce soud zjistil, že byl podepsán žalovaným dne 26. 10. 2017 a žalovaná tak byla před uzavřením Smlouvy informována o skutečnostech, které byly výše zjištěny soudem ze Smlouvy.

Pokud se týká jednání žalobce před uzavřením Smlouvy, spočívající ve zjištění schopnosti žalované poskytnutý úvěr zaplatit, soud zjistil, že žalobce se dotazoval na solventnost žalované v registru příjmení a NRKI/BRKI, ve kterých nebyly zaznamenány negativní příznaky, žalovaná byla hodnocena se skórem 502, což je kategorie IV, představující nejlepší segment klientů. Z výplatní pásky žalované vyhotovené společností právnická osoba soud zjistil, že žalované byla vyplacena v červenci 2017 mzda k výplatě ve výši 13.508 Kč, v září 2017 13.200 Kč. K výplatním páskám žalovaná doložila pracovní smlouvu ze dne datum a její dodatek ze dne datum a z těchto listin soud zjistil, že žalovaná měla ke dni uzavření Smlouvy sjednán s účinností od 1. 9. 2017 pracovní poměr na dobu neurčitou. Z žádosti o úpravu splátkového kalendáře adresovaného žalovanou žalobci soud zjistil, že žalovaná žádá odklad tří splátek, neboť se dostala do náhlé finanční ztráty zaměstnání v souvislosti s hmotnou odpovědností. Žádost byla doložena potvrzením zaměstnavatele žalované ze dne 21. 3. 2018, ze které soud zjistil, že uhradila z titulu hmotné odpovědnosti částku 8.754 Kč. Z listin předložených žalovanou na jednání soud zjistil, že žalovaná pobírá příspěvek na živobytí, který jí byl ode dne 1. 2. 2021 snížen z 2.545 Kč na 2.480 Kč (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Olomouci, ze dne 16. 2. 2021). Soud z oznámení Úřadu práce, sociálního zabezpečení ze dne 28. 12. 2020 zjistil, že žalované bylo přiznáno zvýšení vypláceného důchodu celkem na částku 4.375 Kč. K tomuto rozhodnutí žalovaná přiložila posudky o invaliditě, vyhotovené OSSZ Prostějov, ze kterých soud zjistil, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého anonymizováno stavu poklesla její pracovní schopnost o 70%, a proto den vzniku invalidity trvá, s dobou platnosti trvalou, den vzniku invalidity byl stanoven 5. 2. 2020. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci, č. j. 158287/21/PV byl žalované přiznán od 1. 4. 2021 průkaz osoby se anonymizováno postižením označeným„ ZTP“. K tvrzeným osobních poměrů žalovaná doložila smlouvu o podnájmu družstevního bytu včetně jejího dodatku a to ze dne 21. 4. 2020 a 1. 9. 2020, z nichž soud zjistil, že výše podnájemného činí 6.200 Kč a úhrada za služby spojené s využíváním bytu se zvyšuje z částky 716 Kč měsíčně na 916 Kč měsíčně. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne 15. 7. 2020 k úhradě zbývající části dluhu vyplývající ze Smlouvy a z podacího archu z 16. 7. 2020 soud zjistil, že výzva byla předána k doručení na adresu uvedenou ve Smlouvě. Nebylo prokázáno, že by žalovaná nad rámec shora uvedených tvrzení a prokázaných žalobcem uhradila více.

7. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle ustanovení , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Zjištěný skutkový stav ve věci soud posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

12. Mezi žalobcem (dále též úvěrujícím) a žalovanou (dále též spotřebitelem), byla uzavřena Smlouva, kterou žalovaná podepsala dne datum a schválena byla na základě doručení oznámení o schválení úvěru ze dne 1. 11. 2017 tím, že až doručením tohoto oznámení žalované došlo k uzavření Smlouvy. Na základě popsaného právního jednání ještě před uzavřením (schválením) Smlouvy, byla dne 31. 10. 2017 žalované vyplacena částka 60.000 Kč na úvěr uvedený ve Smlouvě. Bylo tak prokázáno výpisem z tohoto účtu, ke kterému měla žalovaná jako jediná právo nakládat, že s touto částkou žalovaná také nakládala. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala uhradit celkem 196.740 Kč, ve výši 60 měsíčních splátkách po 3.279 Kč. Žalovaná povinnosti dohodnuté ve Smlouvě neplnila, splátkovým kalendářem se neřídila, bylo prokázáno, že musela požádat o jeho změnu z důvodu finanční nouze a bylo prokázáno, že nad rámec žalobních tvrzení, tedy úhradě 4 krát 3.279 Kč nic dalšího z tohoto titulu neuhradila. Tímto soud má za prokázanou aktivní procesní legitimaci žalobce pro toto řízení a plněním žalobce na účet uvedený žalovanou, která to nezpochybnila, je dána její pasivní legitimace. Smlouva tak, jak byla shora popsána, obsahuje podstatné náležitosti Smlouvy o úvěru ve smyslu ust. o.z. a s ohledem na postavení žalované, jako spotřebitelky, tedy slabší smluvní strany a obsah uzavřené Smlouvy, je nutno posoudit předsmluvní chování účastníků řízení (kromě o. z.), podle ust. a zkoumat, zda úvěrující před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s touto zásadou ( věta druhá zák. číslo anonymizováno), je taková Smlouva neplatná ( téhož zákona). V tomto konkrétním případě žalobce měl k dispozici, jak bylo prokázáno výpisy z registrů příjmení a NRKI/BRKI, které vyznívaly ve prospěch žalované a její schopnosti úvěr zaplatit. Žalobce měl k dispozici též výplatní pásky, ze kterých mu bylo známo, že mzda žalované k výplatě se pohybuje okolo částky číslo - 13.500 Kč. Žalobce z této částky vycházel a vystačil již s údajem uvedené žalovanou v kolonce bydlení při hodnocení klienta, kde byla uvedena částka 1.000 Kč. Když soud přihlédne k datu 31. 10. 2017, kdy toto hodnocení klienta bylo vypracováno, je zřejmé, že částka 1.000 Kč na bydlení bez bližšího dalšího zkoumání je zásadním způsobem podhodnocena a neodpovídá realitě roku 2017. K ověření správnosti této částky žalobce nepředložil žádnéy. Takže takto nízké výdaje na bydlení ve výši 1.000 Kč měsíčně nebyly prokázány. Žalobce se měl tímto zřejmě nesprávným údajem zabývat a podrobně zkoumat konkrétní osobní poměry žalované a výdaje, které žalovaná měsíčně má. Na základě tohoto zjištění vznikla, nebo alespoň měla vzniknout u žalobce pochybnost, zda žalovaná je vůbec schopna s ohledem na deklarovaný měsíční příjem poskytnutý úvěr uhradit. To, že k pochybení na straně žalobce při zkoumání schopnosti žalované úvěr zaplatit došlo, vyplývá i z toho, že rok po uzavření Smlouvy se dostala žalovaná do finančních problémů, které vyřešila se žalobcem změnou splátkového kalendáře. Soud má z těchto důvodů za to, že žalobce si nepočínal s odbornou péčí, poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. 86 odst. 1 věta druhá , a proto je Smlouva absolutně neplatná. Soud si je vědom, že gramatickým výkladem ust. se jedná o neplatnost relativní, ale takový výklad zákona nemůže v širších souvislostech obstát. Podle názoru soudu se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávající ekonomické síly. Právní názor soudu se opírá zejména o rozhodovací praxi anonymizováno dvora Evropské unie, který průřezově pro spotřebitelské právo vymezuje soudu prostor pro postup z úřední činnosti. Z toho se nemůže vymykat směrnice implementovaná aktuálním zákonem o spotřebitelském úvěru. Kromě možnosti zabývat se platností z úřední činnosti, čemuž svědčí a nasvědčuje nezbytnost stanovit neplatnost jako absolutní, nelze pominout ani jistou modifikaci zásady, že neznalost práva neomlouvá. Soud v této souvislosti poukazuje též na rozsudek ze dne datum rozhodnutí, příjmení spisová značka bod 42, Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že zde hrozí nebezpečí, že spotřebitel se v takovém případě nedovolá svého práva, neboť o něm neví. Soud z tohoto právního názoru vyšel a má za to, že žalobce v tomto případě právo požadovat po žalované plnění nikoliv ze Smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala spotřebitelský úvěr ve výši 60.000 Kč a tuto částku je povinna vrátit právě z tohoto právního titulu žalobci (,2 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaná z tohoto právního titulu uhradila pouze ve čtyřech splátkách po 3.279 Kč celkem 13.116 Kč, je povinna zbytek, tj. 46.884 Kč žalobci vrátit, a proto bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Od data, kdy byla žalované doručena výzva (žaloba), tj. 29. 9. 2021, je žalovaná s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení, a proto soud zavázal žalovanou zaplatit uvedenou částku i se zákonným úrokem z prodlení podle o.z. a nař. vl. č. (odst. I. výroku). Soud s ohledem na zastávaný právní názor v této konkrétní věci žalobu ve zbývajícím rozsahu, aniž by se zabýval účelností opakovaných výzev, výší poplatků a výší dohodnutého zápůjčního úroku včetně výše smluvní pokuty, žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (odst. II. výroku).

13. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení , za situace, kdy porovnání úspěchu žalobce a žalované to byla žalovaná, která byla procesně úspěšnější, a proto by měla právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III. výroku).

14. Soud s přihlédnutím k tomu, že žalované byl pro toto řízení ustanoven opatrovník, rozhodl též s ohledem na výsledek tohoto řízení, o povinnosti žalobce podle ust. , zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, náklady řízení s tím, že o této povinnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude rozhodnuto o náhradě nákladů opatrovníka žalované (odst. IV. výroku).

15. Uloženou povinnost je žalovaná povinna splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty, nebyly shledány podmínky ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).