Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 268/2021-52
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 23,66 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Návrh na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 23,66 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou doručenou soudu pro dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacením částky částka s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku shora a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty a patří mezi ně zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouva. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši částka (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměna za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka). Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 58 týdenních splátek po částka. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši částka ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyni uhradil pouze částku částka Poslední splátku uhradil dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku částka a skládala se z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši částka. Po tomto datu žalovaný uhradil dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalobkyně se rozhodla nepožadovat po žalovaném zaplacení částek představující zbývající dlužné úhrady za služby a požaduje po žalovaném tak toliko dlužnou jistinu ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši 7 261,43 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29, 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas odpor. Ve svém vyjádření ze dne datum pak žalovaný vznesl námitku promlčení pohledávky.
Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005).
Soud má za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka). Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba v 58 týdenních splátkách po částka. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdce žalobkyně poplatek ve výši částka. První splátka byla splatná do 7 kalendářní dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku částka od společnosti právnická osoba (ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo). Podle smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, dále se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové zápůjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy o půjčce majetkovou situaci žalovaného z občanského průkazu, výplatní pásky, výpisu z účtu a pracovní smlouvy. Žalovaný byl zaměstnán v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou a jeho čistý měsíční příjem činil částka. Běžné měsíční výdaje domácnosti činily dle sdělení žalovaného celkem částka. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení (ze zákaznické karty ze dne datum). Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil a poslední splátku uhradil dne datum. Do okamžiku postoupení pohledávky žalobci žalovaný uhradil částka. Poté, kdy byla pohledávka postoupena na žalobkyni, žalovaný uhradil ještě dne datum a 16. 10 2020 celkem částku částka. Z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku částka a dále kapitalizované úroky ve výši částka (tj. úrok ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum a úrok ve výši 23,66 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do datum tj. do dne poslední úhrady), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (tj. zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum a úrok ve výši 8,05 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do datum tj. do dne poslední úhrady), právnická osoba oznámil žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o půjčce postoupil žalobkyni a zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího archu). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši částka předžalobní upomínkou (z výzvy k plnění ze dne datum).
Soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně přenechala žalovanému částku částka. Žalovaný uhradil částku částka, když poslední částku uhradil datum.
Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), podle něhož, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.
Podle ustanovení § 2054 odst. 3 občanského zákoníku, ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.
Podle ustanovení § 621 odst. 3 občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.
Podle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku, promlčecí lhůta trvá tři roky.
Podle ustanovení § 629 odst. 2 občanského zákoníku, majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
Podle ustanovení § 638 odst. 1 občanského zákoníku, právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce dne datum dle shora citovaného ust. § 2390 občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a přenechala žalovanému finanční prostředky ve výši částka. V době uzavírání úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Z údajů, které sdělil samotný žalovaný, právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný byl zaměstnán a jeho čistý měsíční příjem činil částka. Jeho výdaje ve výši částka nebyly nijak ověřovány. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením dluhu, když po celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradil žalobkyni celou dlužnou částku, stal se celý dluh bez dalšího splatným. Žalovaný uhradil celkem částku částka. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšel-li z ne všech objektivně doložených informací získaných pouze od spotřebitele. Na tom nic nemění, že žalovaný není evidována v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně pouze s nedostatečně doloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu soud v souladu s ust. § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o půjčce jako neplatnou (srov. NS 33 Cdo 2178/2018).
Pokud tedy žalovaný převzal předmět zápůjčky na základě neplatně sjednané smlouvy, pak by měl tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1, 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění ve výši částka uhradil žalovaný částku ve výši částka a nadále tak zbývá k zaplacení částka částka se zákonným ročním úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. Soud však žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť žalovaný oprávněně namítal promlčení nároku žalobce. Za situace, kdy nárok žalobce je možno přiznat pouze z důvodu bezdůvodného obohacení, je pro počátek běhu promlčecí lhůty rozhodná vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a vědomost o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí doba tak začala běžet od poskytnutí částky částka žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy, tj. od datum a uplynula po třech letech dne datum. Právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení se promlčelo, neboť žaloba byla podána až datum. Soud vycházel i z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3358/2020, podle kterého si právní předchůdce žalobkyně jako profesiolnál mohl být vědom skutečnosti, že smlouva o zápůjčce může být neplatná (pro nesplnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného), a proto bude možno věc posoudit jako bezdůvodné obohacení, s důsledkem v podobě odlišného určení počátku běhu promlčecí lhůty, a přesto byla žaloba podána opožděně. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o bezdůvodném bohacení, nelze uvažovat o částečném plnění žalovaného jako o uznání dluhu ze smlouvy dle ustanovení § 2054 odst. 2 o.z..
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.