Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
210 C 33/2020-100
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou jako zastupující JUDr. Kateřiny Zatloukalové ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 8 301 Kč s příslušenstvím a o 16 899,90 Kč
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši
8 301,00 Kč a smluvní pokutu ve výši 16 899,90 Kč spolu se zákonným úrokem
z prodlení
-) z částky 56 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 23. 1. 2019 do 14. 2. 2019
-) z částky 53 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 15. 2. 2019 do 15. 3. 2019
-) z částky 50 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 16. 3. 2019 do 16. 4. 2019
-) z částky 47 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 17. 4. 2019 do 16. 5. 2019
-) z částky 44 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 17. 5. 2019 do 14. 6. 2019
-) z částky 41 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 15. 6. 2019 do 19. 7. 2019
-) z částky 38 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019
-) z částky 35 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 8. 2019 do 20. 9. 2019
-) z částky 32 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 9. 2019 do 15. 10. 2019
-) z částky 29 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 16. 10. 2019 do 12. 11. 2019
-) z částky 26 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 11. 2019 do 12. 12. 2019
-) z částky 23 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 12. 2019 do 20. 1. 2020
-) z částky 22 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020
-) z částky 20 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 24. 1. 2020 do 20. 2. 2020
-) z částky 17 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 2. 2020 do 25. 5. 2020
-) z částky 14 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 26. 5. 2020 do 25. 6. 2020
-) z částky 11 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 26. 6. 2020 do 28. 7. 2020
-) z částky 8 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení
a spolu s úrokem
-) z částky 49 869,91 Kč ve výši 24,6 % ročně od 23. 1. 2019 do 15. 3. 2019
-) z částky 48 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 16. 3. 2019 do 16. 4. 2019
-) z částky 45 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 17. 4. 2019 do 16. 5. 2019
-) z částky 42 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 17. 5. 2019 do 14. 6. 2019
-) z částky 39 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 15. 6. 2019 do 19. 7. 2019
-) z částky 36 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019
-) z částky 33 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 22. 8. 2019 do 20. 9. 2019
-) z částky 30 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 21. 9. 2019 do 15. 10. 2019
-) z částky 27 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 16. 10. 2019 do 12. 11. 2019
-) z částky 24 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 13. 11. 2019 do 12. 12. 2019
-) z částky 21 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 13. 12. 2019 do 20. 1. 2020
-) z částky 20 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020
-) z částky 18 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 24. 1. 2020 do 20. 2. 2020
-) z částky 15 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 21. 2. 2020 do 25. 5. 2020
-) z částky 12 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 26. 5. 2020 do 25. 6. 2020
-) z částky 9 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 26. 6. 2020 do 28. 7. 2020
-) z částky 6 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení,
maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 1. 2019 dosáhne částky 196 776 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 8 301,00 Kč a smluvní pokutu ve výši 16 899,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení -) z částky 56 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 23. 1. 2019 do 14. 2. 2019 -) z částky 53 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 15. 2. 2019 do 15. 3. 2019 -) z částky 50 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 16. 3. 2019 do 16. 4. 2019 -) z částky 47 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 17. 4. 2019 do 16. 5. 2019 -) z částky 44 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 17. 5. 2019 do 14. 6. 2019 -) z částky 41 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 15. 6. 2019 do 19. 7. 2019 -) z částky 38 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019 -) z částky 35 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 8. 2019 do 20. 9. 2019 -) z částky 32 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 9. 2019 do 15. 10. 2019 -) z částky 29 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 16. 10. 2019 do 12. 11. 2019 -) z částky 26 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 11. 2019 do 12. 12. 2019 -) z částky 23 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 12. 2019 do 20. 1. 2020 -) z částky 22 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 -) z částky 20 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 24. 1. 2020 do 20. 2. 2020 -) z částky 17 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 2. 2020 do 25. 5. 2020 -) z částky 14 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 26. 5. 2020 do 25. 6. 2020 -) z částky 11 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 26. 6. 2020 do 28. 7. 2020 -) z částky 8 301 Kč ve výši 9,75 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem -) z částky 49 869,91 Kč ve výši 24,6 % ročně od 23. 1. 2019 do 15. 3. 2019 -) z částky 48 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 16. 3. 2019 do 16. 4. 2019 -) z částky 45 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 17. 4. 2019 do 16. 5. 2019 -) z částky 42 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 17. 5. 2019 do 14. 6. 2019 -) z částky 39 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 15. 6. 2019 do 19. 7. 2019 -) z částky 36 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019 -) z částky 33 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 22. 8. 2019 do 20. 9. 2019 -) z částky 30 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 21. 9. 2019 do 15. 10. 2019 -) z částky 27 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 16. 10. 2019 do 12. 11. 2019 -) z částky 24 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 13. 11. 2019 do 12. 12. 2019 -) z částky 21 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 13. 12. 2019 do 20. 1. 2020 -) z částky 20 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 -) z částky 18 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 24. 1. 2020 do 20. 2. 2020 -) z částky 15 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 21. 2. 2020 do 25. 5. 2020 -) z částky 12 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 26. 5. 2020 do 25. 6. 2020 -) z částky 9 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 26. 6. 2020 do 28. 7. 2020 -) z částky 6 903,56 Kč ve výši 24,6 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 1. 2019 dosáhne částky 196 776 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 301 Kč s příslušenstvím spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 23. 1. 2019 do 14. 2. 2019 ve výši 335,46 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 53 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 15. 2. 2019 do 15. 3. 2019 ve výši 418,63 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 50 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 16. 3. 2019 do 16. 4. 2019 ve výši 435,94 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 47 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 17. 4. 2019 do 16. 5. 2019 ve výši 384,32 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 44 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 17. 5. 2019 do 14. 6. 2019 ve výši 347,95 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 41 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 15. 6. 2019 do 19. 7. 2019 ve výši 391,50 Kč a zákonný úrok prodlení z částky
38 301,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019 ve výši 342,32 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 35 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 22. 8. 2019 do 20. 9. 2019 ve výši 286,82 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 32 301,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 21. 9. 2019 do 15. 10. 2019 ve výši 218,70 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 16. 10. 2019 do 12. 11. 2019 ve výši 222,20 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 26 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 11. 2019 do 12. 12. 2019 ve výši 213,70 Kč
a zákonný úrok prodlení z částky 23 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 13. 12. 2019 do
20. 1. 2020 ve výši 246,12 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 22 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 ve výši 18,12 Kč a zákonný úrok prodlení z částky
20 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 24. 1. 2020 do 20. 2. 2020 ve výši 153,95 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 17 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 2. 2020 do 25. 5. 2020 ve výši 445,14 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 14 301,00 Kč ve výši 9,75% ročně od 26. 5. 2020 do 25. 6. 2020 ve výši 120,07 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 11 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 26. 6. 2020 do 28. 7. 2020 ve výši 101,00 Kč a zákonný úrok prodlení z částky
8 301,00 Kč ve výši 9,75 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení; dále úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 23. 1. 2019 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 49 869,91 Kč od 23. 1. 2019 do 15. 3. 2019 ve výši 4 327,96 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a.
z částky 48 903,56 Kč od 16. 3. 2019 do 16. 4. 2019 ve výši 2 611,84 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 45 903,56 Kč od 17. 4. 2019 do 16. 5. 2019 ve výši 2 298,30 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 42 903,56 Kč od 17. 5. 2019 do 14. 6. 2019 ve výši 2 076,69 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 39 903,56 Kč od 15. 6. 2019 do 19. 7. 2019 ve výši 2 331,00 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 36 903,56 Kč od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019 ve výši 2 032,47 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 33 903,56 Kč od 22. 8. 2019 do 20. 9. 2019 ve výši 1 697,70 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 30 903,56 Kč od 21. 9. 2019 do 15. 10. 2019 ve výši 1 289,50 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky
27 903,56 Kč od 16. 10. 2019 do 12. 11. 2019 ve výši 1 303,96 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 24 903,56 Kč od 13. 11. 2019 do 12. 12. 2019 ve výši 1 246,80 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 21 903,56 Kč od 13. 12. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 1 425,84 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 20 903,56 Kč od 21. 1. 2020 do 23. 1. 2020 ve výši 104,67 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a.
z částky 18 903,56 Kč od 24. 1. 2020 do 20. 2. 2020 ve výši 883,40 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 15 903,56 Kč od 21. 2. 2020 do 25.05.2020 ve výši 2 521,30 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 12 903,56 Kč od 26. 5. 2020 do 25. 6. 2020 ve výši 667,74 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a. z částky 9 903,56 Kč od 26. 6. 2020 do 28. 7. 2020 ve výši 545,49 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 62,47 % p.a.
z částky 6 903,56 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 1. 2019 dosáhne částky 196 776,00 Kč; a spolu se smluvní pokutou ve výši 16 899,90 Kč z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému dne datum poskytnut na účet úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 83,86 % p.a. splácet ve anonymizováno měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem anonymizováno rok Celkem měl žalovaný vrátit 163 980 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 2. splátky splatné dne datum, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila ke dni
21. 1. 2019 k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobcem uhrazeny pouze následující částky: částka 2 733 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 1 000 Kč dne datum, částka 2 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne datum, částka 3 000 Kč dne
datum, částka 3 000 Kč dne datum. Žalovaná částka je tvořena částkou odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 6 903,56 Kč; smluvní pokutou dle bodu 6.1. smlouvy, ve výši 998 Kč s příslušenstvím; náklady vzniklými v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím; smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení v celkové výši k datu vyhotovení žaloby
16 899,90 Kč; úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, když žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,47 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že počítala s příjmy žalovaného ve výši částka a paušálně stanovenými výdaji částka. Dále nahlížela do databází. Žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dluhu, ale bezvýsledně.
2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
3. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo že touto smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši
50 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit činí 163 980 Kč, doba trvání úvěru byla anonymizováno měsíců, celková výše splátky částka měsíčně a počet splátek anonymizováno s tím, že budou hrazeny nejpozději každého 17. dne v měsíci. Zápůjční úroková sazba činí 83,86 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. RPSN činilo 83,86 %. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů. V případě prodlení s úhradou částky odpovídající nové jistině úvěru více než 15 dní pak vznikla žalovanému povinnost zaplatit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč. Podle smlouvy v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru, které se stávají součástí jistiny. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Návrh/smlouv byl učiněn na formuláři připraveném žalobkyní (formulář se evidentně předtištěn, jsou do něj počítačově doplněny toliko údaje identifikující zprostředkovatele úvěru, klienta, základní údaje o poskytovaném úvěru a o maximální výši požadovaných úroků po zesplatnění, zbytek textu nemohl být jakkoliv měněn). Žalovaný uvedla jako platební místo číslo účtu bankovní účet.
4. Z výpisu z banky žalobkyně, že tato dne datum odeslala na účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku 50 000 Kč.
5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně operovala s příjmem žalovaného částka z anonymizováno a výdaji ve výši částka, které se skládaly ze životního minima ve výši částka, výdajů na bydlení ve výši částka a dále byla ponechána rezerva částka. Žalobkyně tak počítala s volnými zdroji žalovaného ve výši částka. Žalovaný měl bydlet anonymizováno role v řízení a anonymizováno s anonymizováno.
6. Z potvrzení obec anonymizována tři slova ze dne datum a výpisu bankovního účtu bylo zjištěno, že žalovaný pobíral anonymizována dvě slova pro anonymizována tři slova ve výši částka měsíčně a anonymizováno v této výši i chodil na účet žalovaného.
7. Z fotokopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí průkazu.
8. Z výpisu z účtu ze dne datum pro období datum – datum bylo zjištěno, že žalovaný měl k tomuto dni zůstatek na účtu částka, přičemž počáteční zůstatek činil částka.
9. Z výpisu z registru příjmení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádný záznam.
10. Z výpisu z nebankovního registu klientských inforamcí bylo zjištěno, že CBS skóre žalovaného činilo anonymizováno bodů, což odpovídá anonymizována dvě slova:, tedy anonymizována dvě slova do anonymizována dvě slova anonymizováno a žalovnaý tak byl anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova je anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova.
11. Z dodejky bylo zjištěno, že si žalovaný nevyzvedl zásilku zaslanou mu žalobkyní na adresu adresa žalovaného. Zásilka byla uložena dne datum
12. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, jinak může dojít k zesplatnění dluhu.
13. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila automatické zesplatnění dluhu.
14. Z čestného prohlášení soud zjistil, že zaměstnanec žalobkyně prohlásil, že dne datum odeslal zásilky prostřednictvím hybridní pošty anonymizováno.
15. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k uhrazení dlužné částky.
16. Z vyjádření znalce příjmení jméno příjmení, anonymizováno, příjmení ze dne datum bylo zjištěno, že znalec se pro žalobkyni vyjadřuje k rozdílu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou, kdy jedné nominální sazbě úroků, v závislosti na způsobu úročení, může odpovídat několik efektivních saeb. Dle přiložené tabulky efektivní úrokové sazbě anonymizováno odpovídá nominální sazba anonymizováno.
17. Ze sdělení bank k dotazu soudu na výši úrokových sazeb pro úvěry odpovídající parametrům úvěru poskytnutému žalovanému bylo zjištěno, že anonymizována dvě slova obdobný produkt neposkytuje, příjmení příjmení poskytoval úrokové sazby anonymizováno až anonymizováno, anonymizována dvě slova neposkytuje úrokové sazby, anonymizováno poskytovala sazbu ve výši anonymizováno, obec anonymizováno poskytovala sazbu ve výši anonymizována dvě slova poskytovala sazbu anonymizováno a anonymizováno, jméno příjmení příjmení poskytovala sazby v rozmezí anonymizováno až anonymizováno v závislosti na okamžiku schválení, doby splatnosti, výše poskytované částky a scóre klienta, anonymizováno bank poskytovala sazbu anonymizováno.
18. Ze sdělení obec anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že banka poskytovala v anonymizováno rok úvěr o objemu částka na anonymizováno měsíců s úrokovou sazbou anonymizováno
19. Ze sdělení anonymizováno bank ze dne datum bylo zjištěno, že banka v odpovědi na součinnost sdělila, že obvyklé úročení v neuvedené době se pohybovalo kolem anonymizováno – anonymizováno.
20. Z dalších důkazů, a to předsmluvního formuláře, prohlášení klientů, výpisu ze seznamu regulovaných subjektů ČNB, Informace ČNB o zápůjčních úrokových sazbách, sdělení ČNB k žádosti o informace, soud nečinil žádní skutková zjištění, neboť jejich obsah nebyl pro rozhodnutí ve věci podstatný.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
21. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným žalovaným dne datum požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 50 000 Kč. Návrh na poskytnutí úvěru žalovaného byl žalobkyní akceptován a dne datum byla částka 50 000 Kč vyplacena na účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v anonymizováno měsíčních splátkách po
částka, spolu s úrokem ve výši 83,86 % ročně neměnným po celou dobu splácení úvěru. Celkem se tak zavázal vrátit žalobkyni částku 163 980 Kč. Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v registru příjmení, kdy v tomto registru neměl žalovaný žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru byl žalovaný vyhodnocen jako klient se anonymizována dvě slova. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalovaného plynoucí z anonymizována dvě slova ve výši částka, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalovaného sestávající z životního minima ve výš částka a výdajů na bydlení ve výši částka. V kartě klienta bylo uvedeno, že žalovaný bydlí anonymizováno role v řízení, náklady ani forma bydlení nebyly žalobkyní ověřovány. Podle výpisu z účtu žalovaného pro období od datum do datum činil počáteční zůstatek na účtu částka a konečný stav na účtu částka. Porovnáním částky příjmu žalovaného a částek výdajů žalovaného následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k částce volných zdrojů ve výši částka měsíčně. Smlouva byla formulářová, předchystána žalobkyní. V anonymizována dvě slova rok v obec jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši částka splatné v anonymizováno měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí do 14,4 % ročně, přičemž většina bank poskytovala úrok nižší, pouze jméno příjmení bank poskytovala úroky do výše až 20 %, ale banka své sdělení dle jeho obsahu nekonkretizovala na soudem požadované parametry, pouze uvedla obecné rozmezí. Žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu.
22. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
23. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
26. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
31. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
32. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.
33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, anonymizováno a příjmení, anonymizováno: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. nakladatelství, rok, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
33. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a žalobu zamítl v celém rozsahu. Soud dospěl k závěru, že je smlouva neplatná ze dvou důvodů, a to protože žalobkyně náležitě neověřila úvěruschopnost žalovaného a sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy.
34. Žalobkyně v řízení prokázala, že měla údaje žalovaného ohledně jeho příjmů ve výši částka, ale jakkoliv neprověřila jeho výdaje. Žalobkyně ohledně jeho výdajů počítala pouze se životním minimem a dále se spokojila pouze s tvrzením žalovaného ohledně výdajů na bydlení ve výši částka, neboť měl bydlet anonymizováno role v řízení. Žalovanému bylo v době uzavírání smlouvy anonymizováno let a jeho tvrzení ohledně bydlení anonymizováno role v řízení tak mělo u žalobkyně vzbuzovat pochybnosti a měla si tvrzení ověřit. Z výpisu z účtu za měsíc předcházející podpisu smlouvy pak vyplývá, že žalovaný měl na počátku měsíce na účtu částku částka a konečný stav na účtu byl částka. Bylo tedy zřejmě, že nemá velkou finanční rezervu a měsíčně má větší výdaje než příjmy. Nic pak nebránilo žalobkyni od žalovaného vyžádat celý výpis z účtu, ne pouze jeho hlavičku, aby mohla posoudit, zda skutečně má takové výdaje, jaké byly uvedeny v jeho zákaznické kartě. Bylo tak prokázáno, že žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ.
35. Co se týče výše sjednaných úroků, tak dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné absolutně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 je odporující dobrým mravům úrok téměř čtyřnásobně přesahující horní hranici obvyklé úrokové míry.
36. V projednávaném případě byla sjednána úroková sazba ve výši 83,86 % ročně. Soud dotazem učiněným u bankovních ústavů zjistil, že horní hranice úrokových sazeb dosahovala u v místě
a čase obdobných úvěrů maximální výše 14,4 % ročně, potažmo 20 % ročně u jméno příjmení bank, kdy ale odpověď banky neodpovídala na konkrétní zadání soudu, banka uvedla kompletní úrokové sazby, v jejichž výši mohla úvěry poskytovat a nejednalo se tak úrok obdobný poskytnutému úvěru žalovanému. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje skoro šestinásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru (čtyřnásobek v případě jméno příjmení bank). Žalovaný tak měl při řádném splácení úvěru zaplatit více než trojnásobek poskytnuté částky. Za této situace je dle soudu rozpor ujednání o výši úroků zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy, a tedy i absolutně neplatné. S ohledem na skutečnost, že úroky jsou jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a úvěrová smlouva je závazek pojmově úplatný, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 576 o. z. není možné hodnotit jako neplatné pouze dílčí ujednání o úrocích, ale smlouvu jako celek. Na hodnocení soudu nic nemění skutečnost, že žalobkyně v žalobě požadovala úrok pouze ve výši 62,47 % a následně vzala žalobu částečně zpět, co do požadované úrokové sazby 37,87 % a nadále požadovala pouze úrok ve výši 24,60 %, neboť následný postup žalobkyně ničeho nemění na skutečnosti, že byl ve smlouvě úrok sjednán v nepřiměřený míře a její jednání nemůže zpětně neplatnost smlouvy konvalidovat. Co se týče rozdílu mezi efektivní úrokovou sazbou a nominální úrokovou sazbou, tak ani tato skutečnost na rozhodnutí soudu neměla vliv, neboť jak nominální, tak efektivní sazba byly nepřiměřeně vysoké, přičemž soud v rámci hodnocení bral v úvahu nominální sazbu, která byla výslovně uvedena ve smlouvě, přičemž je zřejmé, že banky soudu sdělovaly rovněž nominální sazby úroku. Sdělení obec anonymizováno a anonymizována dvě slova ohledně úrokových sazeb, které žalobkyně předložila, rovněž závěr soudu nemůže změnit, neboť ze sdělení obec anonymizováno je zřejmé, že se vyjadřuje k úrokovým sazbám z anonymizováno roku rok ohledně jiné specifikace úvěru a u sdělení anonymizována dvě slova není zřejmé, k jakému období se vztahuje a k jakým úvěrům. Z data sdělení a stejné spisové značky dotazujícího se soudu je pravděpodobné, že se jednalo o stejné období a stejný úvěr jako u sdělení obec anonymizováno (rok rok, jistina částka, splatnost anonymizováno měsíců), oproti tomu projednávaný úvěr je z roku rok, má jiné parametry a soud měl k dispozici zprávy bank přímo k tomuto období a typu úvěru, které obsahovaly úroky nižší. Pokud žalobkyně pracovala ve svém podání ze dne datum s časovými řadami příjmení, tak soud měl k dispozici přímo vyjádření bank ohledně úrokových sazeb. Navíc nejvyšší úrokové sazby příjmení spadají pod kategorii kontokorentu, kreditních karet a revolvingových úvěrů, ale žalovanému takový úvěr poskytnut nebyl, přesto i tyto sazby uvedené žalobkyní dosahovaly výše 24,17 % v případě úvěru z kreditních karet a jsou ve výrazném nepoměru vůči sazbě poskytnutého úvěru žalobkyní.
37. Soud proto posoudil z výše uvedených důvodů žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne datum převedla na jeho účet částku 50 000 Kč. Zároveň žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem částku 53 466 Kč. Soud proto zamítl celou žalobu, když je zřejmé, že jistina ve výši 50 000 Kč již byla žalovaným uhrazena. Žalobkyně by měla dle § 1970 o. z. nárok na úhradu úroků z prodlení z této částky, ale rovněž i úroky z prodlení byly již uhrazeny. Dle výpočtu soud by úroky z prodlení, jak je požadovala žalobkyně v žalobě, činily celkem částku 2 911,26 Kč a jsou tak s ohledem na plnění žalovaného zcela uhrazeny.
38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a žalovaný náklady neuplatnil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.