Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 171/2021-43
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovaný: jméno příjmení, datum narození
trvale bytem adresa
o zaplacení 12.676 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12.676 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.676 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12.676 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.676 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že účastníci uzavřeli dne 24. 8. 2020 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které se žalobce zavázal na požádání žalovaného poskytnout peněžní prostředky, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru úrok. Tvrdil, že na základě této smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 7.450 Kč prostřednictvím bankovního převodu na číslo účtu bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Dále tvrdil, že v bodě 4. a násl. smlouvy se žalovaný zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však do výše minimální splátky 300 Kč. Tvrdil, že účastníci si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1.490 Kč, který má pokrýt náklady žalobce související se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy si dále účastníci sjednali, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy si dále sjednali, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení a v případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Tvrdil, že celková výše dluhu je tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu ve výši 6.749 Kč. Dále tvrdil, že v bodě 6.3 smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. V této souvislosti žalobce poukázal na to, že nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného a smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a smluvní pokuta dosáhla výše 484 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný na svůj dluh až dosud uhradil 3.497 Kč s tím, že v souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobce v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Jelikož žalovaný byl v prodlení se splacením dluhu po dobu delší než 2 měsíce, žalobci vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 12.676 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a svůj dluh neuhradil.
2. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů. Smlouva o úvěru z 24. 8. 2020 prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Poskytnutí peněžních prostředků prokazují výpisy k revolvingovému úvěru za období září 2020 až duben 2021 O zaplacení byl žalovaný upomínán výzvou ze dne 6. 5. 2021.
4. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
5. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
8. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
9. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
10. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1.489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.
12. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.