Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 332/2021-18
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 24 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 16 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 644,01 Kč a ve výši 555,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 225,54 Kč a ve výši 1 048,33 Kč, úrok ve výši 19,03 % ročně z částky 8 400,08 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 400,08 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 600,08 Kč a z částky 3 900 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 900 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pro částku 16 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 644,01 Kč a ve výši 555,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 225,54 Kč a ve výši 1 048,33 Kč, úrok ve výši 19,03 % ročně z částky 8 400,08 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 400,08 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 600,08 Kč a z částky 3 900 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 900 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 900 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě dvou smluv o spotřebitelských úvěrech, uzavřených mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka) dne 19. 2. 2019 (smlouva číslo – dále jako smlouva číslo), a dne 6. 5. 2019 (smlouva číslo – dále jako smlouva číslo), dle kterých poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalované zhodnocením informací získaných od žalované, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance u každé ze smlouvy celkem částku 18 000 Kč, z toho 10 000 Kč jako úvěr a 8 000 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součástí byl i sjednaný úrok ve výši 19,03 % a 18,87 % ročně), a to formou 60 týdenních splátek po 300 Kč u každé smlouvy. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, dosud neuhradila žalobkyni u smlouvy číslo částku 8 400,08 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 2 399,92 Kč jako souhrnný poplatek, u smlouvy číslo částku 10 000 Kč jako dlužnou jistinu a dále částku 4 100 Kč jako souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 15. 1. 2021 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 13. 10. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 1. 11. 2021, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Listino u označenou jako Fajnpůjčka - Smlouva o půjčce číslo s datem 19. 2. 2019, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost právnická osoba s žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky – půjčku ve výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Listino u označenou jako Fajnpůjčka - Smlouva o půjčce číslo s datem 6. 5. 2019, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost právnická osoba s žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky – půjčku ve výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná pak písemně v rámci obou smluv prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti právnická osoba převzala. V předmětných smlouvách je dále uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka. Listinami označenými jako Karta zákazníka s daty 19. 2. 2019 a 6. 5. 2019 s podpisem žalované bylo dále prokázáno, že v této žalovaná uvádí své příjmy (zaměstnání a státní podpora) a běžné měsíční výdaje (bydlení, osobní, úvěry). Listino u označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 15. 1. 2021, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 vzal soud za prokázané, že se společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno dopisem z 19. 2. 2021, podaným u pošty 22. 2. 2021 a s výzvou k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 28. 5. 2021, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smluv, uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 19. 2. 2019 a 6. 5. 2019, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v tyto dny v hotovosti vždy částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnné poplatky ve výši 8 000 Kč (u obou smluv), a to obojí v 60 týdenních splátkách po 300 Kč s úrokovou sazbou 19,03 % ročně a 18,87 % ročně. Ve smlouvách je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, bance zaplatila částku 7 200 Kč (smlouva číslo), 3 900 Kč (smlouva číslo). Předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smluv o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované u obou smluv vždy částku 10 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila u smlouvy číslo částku 7 200 Kč, u smlouvy číslo částku 3 900 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 2 800 Kč u smlouvy číslo o částku 6 100 Kč u smlouvy číslo proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit celkem částku 8 900 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení až uplynutím lhůty v předžalobní upomínce dnem 28. 5. 2021, od 29. 5. 2021 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 . S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
13. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.