Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 220/2021-73
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 18 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 144,04 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2 144,04 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 15 855,96 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15 855,96 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 144,04 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2 144,04 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 15 855,96 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15 855,96 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO číslo, jejíž část závodu byla dne datum převedena na společnost právnická osoba, IČO) uzavřel dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úplatou, poplatky a smluvními úroky ve výši 28 % ročně z jistiny úvěru za období trvání smlouvy v 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla dne datum společností právnická osoba postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 18 000 Kč tvoří dlužná jistina, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
4. Žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO číslo, jejíž část závodu byla dne datum převedena na společnost právnická osoba, IČO /viz smlouvu o prodeji části závodu/) po ověření úvěruschopnosti žalovaného úvěrovou smlouvu číslo včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (tedy v roční úrokové sazbě 25,85 %), poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatkem za správu úvěru 5 500 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč, celkem tedy spolu s poplatky ve výši 18 250 Kč (představujíc 63,36 % z poskytnuté jistiny ročně), a to v 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč RPSN činila 189,38 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně /viz smlouvu o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpis splátek ke smlouvě, listin y vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, uhradil celkem pouze 25 250 Kč, když neuhrazený úrok z úvěru, neuhrazený poplatek za sjednání úvěru, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru a neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek vyčíslila žalobkyně částkou 0 Kč právnická osoba jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní uvedených plateb uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
6. Podle ust. § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Dle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
11. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
14. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, která byla současně spotřebitelským úvěrem, na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 25 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit.
15. Ohledně poplatku za uzavření smlouvy (1 000 Kč), poplatku za správu úvěru (5 500 Kč) a inkasního poplatku (4 750 Kč), soud uvádí, že je posoudil spolu se sjednanými úroky také jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , či M. příjmení v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
16. Součet veškerých úroků (skládajících se ze sjednaných úroků, poplatku za uzavření smlouvy, poplatku za správu úvěru a inkasního poplatku) činí celkem 18 250 Kč, za poskytnutí jistiny 25 000 Kč po dobu splatnosti úvěru 13 měsíců tak činila výše celkového úroku 73 % za dobu trvání smlouvy, při přepočtu na roční bázi přibližně 67 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa), se pohybovaly ke dni uzavření smlouvy datum v průměrné výši 9,55 % ročně. Sjednaný celkový úrok je tak nutno považovat za lichevní a ve zjevném rozporu s dobrými mravy (srov. z mnohých např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21Cdo 141/2004 , 33 Cdo [ [číslo]] a další), ujednání o těchto smluvních úrocích z úvěru nelze proto hodnotit jinak, než jako absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z. Neplatnost ujednání o výši úroků přitom nevede současně k závěru o neplatnosti posuzované smlouvy jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z., kupř. dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 ). Závěr o absolutní neplatnosti ujednání o těchto smluvních úrocích z úvěru ovšem neznamená, že by žalobkyně pozbyla nárok na úrok z poskytnutého úvěru zcela. Smlouva o úvěru je co do své podstaty smlouvou úplatnou, kdy tuto úplatu za poskytnutí peněz představuje právě úrok z úvěru, který prezentuje jeden ze základních atributů smlouvy o úvěru (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 3516/2009 ). Za stavu, kdy soud považuje smluvní ujednání o výši úroků z úvěru pro rozpor s dobrými za absolutně neplatné, je na místě na jejich výši nahlížet tak, jako by nebyla ujednána. Vzhledem k tomu, že výše úroků z úvěru není právním předpisem stanovena, je pak povinností žalovaného jakožto dlužníka zaplatit žalobkyni obvyklé úroky z úvěru, požadované bankami v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy (§ 1802 o. z.). Takovým obvyklým úrokem z úvěru na spotřebu domácností v České republice, které banky poskytovaly v místě bydliště žalovanému, byla právě výše uvedená sazba 9,55 % ročně, a proto pouze a jedině v tomto rozsahu považuje také soud nárok žalobkyně z hlediska výše úroků z úvěru za důvodný.
17. Za použití splátkové a úvěrové kalkulačky kupř. na stránkách webová adresa lze dovodit, že by při poskytnutí úvěru v částce 25 000 Kč na dobu 13 měsíců při úrokové sazbě 9,55 % ročně činil kapitalizovaný úrok za dobu trvání smlouvy 2 394,04 Kč, celkem by tedy žalovaný měl uhradit 27 394,04 Kč. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil celkem 25 250 Kč, zbývá mu tedy uhradit 2 144,04 Kč. Soud proto vyhověl žalobě v rozsahu zaplacení částky 2 144,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil přiznanou žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.