Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 182/2021-22

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, číslo obec

zastoupená titul jméno příjmení, IČO

advokátkou sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 063 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 6 063 Kč a částky 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 363 Kč za období od 7. července 2020 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 6 063 Kč a částky 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 363 Kč za období od 7. července 2020 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byla žaloba, doručená zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 16. března 2021, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 363 Kč s dalším příslušenstvím podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný, jakožto vlastník/provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v době od 25. dubna do 31. srpna 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli je tato povinnost založena ustanovením , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). S odkazem na tohoto zákona se tak žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení příspěvku 6 063 Kč, vypočteného podle za 98 dní v uváděném období a poplatku 300 Kč, spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle ZPOPV, jehož výše je stanovena , neboť žalovaný tyto částky žalobkyni dosud nezaplatil, přestože k tomu byl písemně vyzván. Žalobkyně hodnotila, že splatnost žalovaných částek nastala dne 6. července 2020. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala také zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok dále zdůvodnila.

Soud při projednání věci vycházel z právního názoru o tom, že v dané věci„ jde o občanskoprávní řízení“ a že soud má pravomoc v této věci rozhodnout, protože není jiný orgán, jemuž by zákonu tuto pravomoc svěřil. Tento závěr byl vyjádřen v usnesení (odvolacího) Krajského soudu v Plzni ze dne 29. března 2013, č. j. -59, jímž bylo změněno rozhodnutí nalézacího soudu o zastavení řízení vedeném pod spisovou značkou . V této souvislosti lze odkázat na jiné usnesení Krajského soudu v Plzni (jakožto soudu odvolacího v obdobné věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. ) ze dne 25. března 2013, č. j. -62, podle nějž je žalované plnění pojistným.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupkyně, se ani nedostavil k jednání před soudem, nařízenému na den 12. ledna tr., přičemž pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena.

Po provedeném dokazování soud nezjistil, že by žalovaný byl k placení příspěvku vyzván způsobem, stanoveným v § 4 odst. 7 ZPOPV. Tímto ustanovením předepsané náležitosti výzvy totiž splňoval jen dopis ze dne 22. dubna 2020. Jeho doručení, resp. odeslání k poštovní přepravě ovšem žalobkyně prokazovala jen elektronickou písemností, jež měla být potvrzením České pošty, s. p. Hypertextový odkaz na sledování zásilky obsažený v tomto potvrzení ovšem odkazoval na neexistující zásilku a písemnost nebyla nikým autorizována, roz. neobsahovala jakékoli jedinečné potvrzení autora o jejím vystavení. Protože se jednalo o soukromou písemnost, byla žalobkyně povinna prokázat její správnost ve smyslu , (dále jen„ OZ“), což neučinila. Je totiž třeba si uvědomit, že v občanském soudním řízení mají účastníci rovné postavení ( ) a protože projednávaná věc je soukromoprávním nárokem, ohledně nějž nevystupuje žalobkyně jako orgán veřejné moci (jak bylo zdůrazněno například také v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. července 2014, č. j. -62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. ), nelze na písemnosti předložené žalobkyní pohlížet jinak, než na písemnosti jakéhokoli jiného účastníka řízení.

Ostatní výzvy k placení, a to z 29. července, 9. září a 9. října 2020 obsahovaly v rozporu se zákonem buď kratší lhůtu k placení, nebo nespecifikovaly způsob stanovení žádané částky a důvod pro její placení. Nebylo možné ani uvažovat o hmotněprávním doručení výzvy k placení v průběhu řízení, neboť soud nezjistil, že by se žalovaný zdržoval na adrese pro doručování, kam mu byly veškeré písemnosti soudu doručeny jen procesně.

Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, když ke vzniku nároku na placení žalovaného příspěvku je nutná kvalifikovaná výzva k placení, která dosud žalovanému činěna nebyla. K zamítnutí žaloby tedy došlo ze stejného důvodu, jako v řízení o obdobných nárocích žalobkyně, vedených před zdejším soudem pod sp. zn. , či .

Protože nebyla prokázána povinnost k placení příspěvku, nelze dovodit povinnost žalovaného k placení žalovaného příslušenství, jež spočívá jednak v nákladech na vymáhání pohledávky ( , (dále jen„ OZ“), ve pojení s  ZPOPV) a jednak v úroku z prodlení podle . Soud tak výrokem I. zamítl žalobu i v tomto rozsahu.

Výrokem II. soud rozhodl o právu na náhradu nákladů v souladu s  , podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).