Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 173/2021-13

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 2.500 Kč / bezdůvodné obohacení

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 2.500 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 717,03 Kč a dále z částky 2.500 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 848,73 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 2.500 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 717,03 Kč a dále z částky 2.500 Kč od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 848,73 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce zaplacení částky 2.500 Kč s přísl. (zůstatek jistiny půjčky) podle Smlouvy o půjčce číslo která byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec a číslo) jako věřitelem (zapůjčitelem) a žalovanou jako dlužníkem (vydlužitelem) dne 1. 12. 2017. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla částku 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci vrátit částku 55.750 Kč (včetně poplatku 25.750 Kč, který sestával z úroku 5.366 Kč, administrativního poplatku 7.760 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 12.624 Kč) ve formě týdenních splátek ve výši 930 Kč (60 splátek; poslední splátka činila pouze 880 Kč). Žalovaná uhradila částku 27.500 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení (rozdílu mezi poskytnutou a vrácenou částkou) a úroku z prodlení od data splatnosti poslední splátky dluhu podle smlouvy.

2. Soud ve věci rozhodl dle z. č. , aniž nařizoval jednání.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO) jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku v částce 30.000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit ve formě šedesáti týdenních splátek po 930 Kč, včetně poplatku za zápůjčku 25.750 Kč (ve skladbě uvedené v žalobě). Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Věřitel seznámil dlužníka s výší sazby RPSN 228,36 %. Ze smluvních podmínek k uvedené smlouvě soud zjistil, že byla ujednána úroková sazba 29 % p.a. po celou dobu trvání smlouvy, právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z výše splátek dluhu, poplatek za upomínku 300 Kč (s maximálním počtem upomínek 12), poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku 500 Kč (s maximálním počtem návštěv 12), poplatek 1.000 Kč za vymáhání dluhu (při výši dluhu nad dvanáctinásobem splátky). Smlouva měla trvat do doby splnění všech splátek podle smlouvy. Věřitel měl právo zesplatnit celý dluh v případě prodlení dlužníka se zaplacením splátky a současně v případě marného uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení dluhu (v délce 30 dnů). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal uvěruschopnost žalované tak, že zjistil, že žalovaná bydlí v nájemním bytě, má základní vzdělání, je svobodná a pečuje o tři nezaopatřené děti; je zaměstnána jako prodavačka s příjmem 11.401 Kč měsíčně, má další příjmy 17.950 Kč; odhadované výdaje žalované činily 4.500 Kč měsíčně; žalobkyně ověřila příjem žalované z výplatních pásek. Žalovaná uhradila 27.500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou z 18. 12. 2020 a oznámil postoupení žalované. Předžalobní upomínkou z 28. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu do 13. 7. 2021.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z.č. (dále jen „ “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle věty první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytnul žalované zápůjčku ve výši 30.000 Kč. Žalovaná se zavázal tuto zápůjčky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila. Pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

9. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny ze smlouvy o zápůjčce v rozsahu jejího nevrácení. Další ujednání smlouvy o zápůjčkách musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Je sice pravda, že žalobkyně vychází z neplatnosti smlouvy o zápůjčce, současně však považuje za podstatnou splatnost dluhu podle smlouvy, a proto se nelze posouzení platnosti smlouvy vyhnout. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) Národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaná se tohoto ujednání nedovolává).

11. Nejprve soud zvažoval, zda právní předchůdce žalobkyně náležitě zkoumal úvěruschopnost žalované dle , odst. 2 z. č. a dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neověřila příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu, a tak nebyla dána pravděpodobnost vrácení dluhu žalovanou. Soud již z tohoto důvodu považuje smlouvu za neplatnou (v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie – rozhodnutí ve věci zn. C číslo OPR- právnická osoba proti GK - absolutně neplatnou),

12. Dále soud zkoumal, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

13. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o zápůjčce vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka (včetně případných sankcí za porušení smlouvy) může být nepřiměřená částce poskytnuté. Žalobkyně si vymínila týdenní splácení dluhu, hrazení smluvních pokut a poplatků, které převyšují potencionálně částky splátek, RPSN převyšuje s ohledem na výši poplatků několikanásobně její obvyklou hodnotu. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran (nevyváženost vzájemných práv a povinností): právnímu předchůdci žalobkyně se během 60 týdnů mělo dostat oproti poskytnuté částce ve výši 30.000 Kč ještě dalších 25.750 Kč, navíc mělo právnímu předchůdci žalobkyně vznikat právo na poplatky a smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného (výše poplatků za prodlení mohla dosáhnout částky 10.000 Kč; dále by vznikal nárok na smluvní pokutu); právní předchůdce žalobkyně mohl zesplatnit dluh v případě prodlení žalované s úhradou zanedbatelného dluhu (a marného uplynutí dodatečné lhůty pro jeho zaplacení). Jednotlivá smluvní ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy; to vede ke konečnému závěru o její nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle a pro rozpor s dobrými mravy dle , , . Významné je též porovnání obvyklých úrokových sazeb a porovnání celkové výše nákladů na splacení poskytnutých zápůjček (viz např. databáze příjmení).

14. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej . Protože žalovaná uhradila v časově prvním případě částku 27.500 Kč, ale bylo jí poskytnuto 30.000 Kč, musel soud (v souladu s požadavkem žalobkyně) vypořádat účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy, tj. žalobkyni by měla být (v souladu s jejím požadavkem) vrácena částka 2.500 Kč. Soud tak žalobě v rozdílu poskytnutých plnění vyhověl. Soud žalobě vyhověl částečně ohledně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s  , vycházel přitom ze lhůty k plnění podle předžalobní výzvy (oznámení o postoupení pohledávky nemůže být s ohledem na účel tohoto oznámení řádnou výzvou k plnění dle ). Pochopitelně nelze vycházet ani s ujednání smlouvy o splatnosti (protože je neplatná).

15. Ve zbytku uplatňovaného nároku na úhradu úroku z prodlení (v rozporu s  ) soud žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , . Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, a to se zohledněním příslušenství přibližně v 90 % předmětu sporu, a tedy má právo na úhradu 80 % nákladů řízení v částce 1.192 Kč. Celkové náklady řízení v částce 1.489 Kč sestávají ze soudního poplatku 400 Kč a nákladů na právní zastoupení ve výši 1.089 Kč (včetně DPH). Náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.