Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 186/2021-89

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 147,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do požadavku na zaplacení částky 5 147,90 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 15 147,90 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 147,90 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 180,39 Kč k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky 5 147,90 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 15 147,90 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 147,90 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 180,39 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 15 147,90 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne datum, která byla pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný na úvěr nevrátil ničeho. Předmětem žalobního návrhu byla pohledávka skládající se z doposud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 147,90 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 5 147,90 Kč. Úvěr byl splatný ve třech měsíčních splátkách ve výši 5 049,30 Kč, celková splatnost úvěru připadala na den datum (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Jistina úvěru byla na účet žalovaného zaslána dne datum (prokázáno výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně ze dne datum). Žalovaný na úvěr do sjednaného data splatnosti neuhradil ničeho. Smlouvou ze dne datum došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku).

6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. a 3 při jednání poučena.

15. Dle názoru soudu je následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Soud v tomto směruje odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a ustanovení právního předpisu EU ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice ustanovení právního předpisu EU EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.

16. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uvedla žalobkyně v žalobě a ve vyjádření na výzvu soudu pouze to, že žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, příjmení, příjmení, NRKI a BRKI, k čemuž dal souhlas uzavřením smlouvy dle příslušných ustanovení všeobecných obchodních podmínek původního věřitele. Odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Uvedené skutečnosti však zůstávají pouze v rovině tvrzení, když k nim žalobkyně nenavrhla žádné důkazy. Není tedy zřejmé, zda právní předchůdce žalobkyně lustraci žalovaného v příslušných registrech vůbec provedl. Právní předchůdce žalobkyně navíc zcela rezignoval na zjišťování příjmů a výdajů žalovaného či si nevyžádal výpis z jeho bankovního účtu, spolehl se pouze na potvrzení žalovaného, že má pravidelný příjem a že je schopen úvěr splatit. Soud tak uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit s náležitou péčí úvěruschopnost dlužníka (žalovaného) nesplnil.

17. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.

18. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil. Žalovanému tak zbývá uhradit na jistině úvěru částku ve výši 10 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny dle o.z. ve výši dle , a to ode dne datum, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v předžalobní upomínce. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. ústavní nález a usnesení KS v obec ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 10 000 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 669,04 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch ohledně celkové 10 669,04 Kč. Žalovaný měl naproti tomu úspěch co do částky 5 147,90 Kč, dále do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 147,90 Kč od datum do datum (3 562,86 Kč), běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 147,90 Kč od datum do zaplacení (ke dni vyhlášení rozhodnutí 354,85 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení (ke dni vyhlášeni rozhodnutí 20,27 Kč). Žalovaný měl tedy celkem úspěch ohledně částky 9 085,88 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěšnosti účastníků činí 8,01 % ve prospěch žalobkyně. V tomto rozsahu má tak žalobkyně právo na náhradu svých účelně vynaložených nákladů řízení.

20. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 300 Kč dle . vyhl. č. , advokátního tarifu („a.t.“), tří režijních paušálů po 100 Kč dle a.t. a z 21% DPH z odměny advokáta a jeho hotových výdajů ve výši 252 Kč dle Celkem tedy náklady žalobce činí částku 2 252 Kč, ze které 8,01 % představuje částku 180,39 Kč. V této výši byla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána.

21. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věty první , když neshledal důvodu pro jiný postup. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám advokáta žalobkyně dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.