Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

94 C 160/2021-36

Zmenené rozhodnutím 19 CO 198/2021-66
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného a soudců JUDr. Ludmily Šudomové a Mgr. Radky Nekudové Hajdové ve věci žalobce: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozený/á dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]], [[obec]] proti žalovanému: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupenému advokátem JUDr. [[jméno]] [[příjmení]] se sídlem [[adresa]] o žalobě z rušené držby nemovité věci, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14.9.2021, č.j. 94 C 160/2021-36, takto: I. Usnesení soudu I. stupně se ve výroku I. v části písmene a/ potvrzuje. II. Ve výroku I. v části písmene b/ se usnesení soudu I. stupně mění tak, že se žaloba, aby žalovaný byl povinen obnovit přívod elektrické energie do bytové jednotky [[číslo]] vymezené v budově [[adresa]], která je součástí pozemku [[parcelní číslo]], zapsaného na [[list vlastnictví]], k.ú. [[část obce]], [[územní celek]], u [[stát. instituce]], [[stát. instituce]], zamítá. III. Ve výroku II. se usnesení soudu I. stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobce. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobce."

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci

žalobce: ; a) celé jméno žalobce, narozený/á dne datum

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o žalobě z rušené držby nemovité věci

takto:

I. Žalovaný je povinen

a) zdržet se jakéhokoliv zásahu způsobujícího přerušení, bránění nebo zamezení přívodu elektrické energie do bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, která je součástí pozemku parcelní číslo, zapsaného na list vlastnictví, k.ú. část obce, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce.

b) obnovit přívod elektrické energie do bytové jednotky číslo vymezené v budově adresa, která je součástí pozemku parcelní číslo, zapsaného na list vlastnictví, k.ú. část obce, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce, a to do tří dnů právní moci usnesení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen a) zdržet se jakéhokoliv zásahu způsobujícího přerušení, bránění nebo zamezení přívodu elektrické energie do bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo], zapsaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. b) obnovit přívod elektrické energie do bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo], zapsaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to do tří dnů právní moci usnesení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Žalobce se žalobou soudu doručenou dne 6.9.2021 domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet omezování přívodu elektrické energie a obnovit přívod elektrické energie do bytové jednotky číslo k.ú. část obce.

Žalobce uvedl, že žalovaný byt žalobce dne 20.8.2021 bez varování odpojil od přívodu elektrické energie, kdy obnovení jeho přívodu podmiňuje uhrazením záloh za služby, které však žalobce považuje za nespravedlivé, neboť ostatní tři spoluvlastníci rozhodli dříve o placení záloh na služby tak, že žalobce má sám platit zálohy ve výši 3/4 celkových nákladů.

Žalovaný uvedl, že dne 30.6.2021 spoluvlastníci domu 2/3 většinou rozhodli, že uživatel bytu číslo bude platit 1/4 a uživatel bytu číslo bude platit 3/4 záloh na služby placených za celý dům, neboť žalovaný a další spoluvlastník byty v domě neužívají. Dne 30.7.2021 spoluvlastníci domu 2/3 většinou rozhodli, že pokud se uživatelé bytů dostanou do prodlení s placením záloh na služby, bude jim poskytování služeb přerušeno. Dne 3.8.2021 žalovaný jako správce domu sdělil, že uživatel bytu číslo spotřeboval zálohy na služby. Dne 17.8.2021 žalovaný přerušil dodávku plynu do bytu. č 3.

Soud učinil tato skutková zjištění:

Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo v domě adresa, k.ú. část obce, žalovaný pak bytu číslo. Vlastnictví žalovaného vyplývá také z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví (list vlastnictví žalobce označil, ale nezaložil), vyrozumění ze dne 19.2.2021, ve věci sp. zn. V číslo (č.l. 13), kolaudační rozhodnutí Úřadu městské části územní celek, obec část obce ze dne 9. 3. 2011, č.j. ÚVŽPZ -304/11.

Mezi účastníky nebylo sporné a z čestného prohlášení jméno příjmení, ze dne 6.9.2021 (č.l. 6), vyplývá, že žalovanou bytovou jednotku užívá k bydlení dcera žalobce jméno příjmení, datum narození, se svými dvěma dcera - vnučkami žalobce.

Mezi účastníky nebylo sporné, že spoluvlastníci domu 2/3 většinou rozhodli, že uživatel bytu číslo bude platit 1/4 a uživatel bytu číslo bude platit 3/4 záloh na služby placených za celý dům. Žalovaný tvrdil, že se tak stalo 30.6.2021, důkazy k prokázání této skutečnosti neoznačil ani nepředložil. Soud však konkrétní datum nemá pro posouzení věci za rozhodné.

Z návrhu ze dne 28.7.2021 (č.l. 26, 27) vyplývá, že spoluvlastníci domu 2/3 většinou rozhodli, že pokud se uživatelé bytů dostanou do prodlení s placením záloh na služby, bude jim poskytování služeb přerušeno. Žalovaný tvrdil, že se tak stalo až dne 30.7.2021. Tento časový rozdíl neměl soud také pro právní posouzení věci rozhodné.

Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný nejpozději dne 20.8.2021 odpojil byt číslo od přívodu elektrické energie. Žalovaný tvrdil datum ještě o tři dny dřívější (oznámení ze dne 17.8.2021 – č.l. 31), pro právní posouzení věci to však nebylo rozhodné.

Z emailu ze dne 1.8.2021 (č.l. 27), že žalovaný nesouhlasí s rozhodnutím ostatních spoluvlastníků o rozúčtování záloh na služby a možnosti odpojení neplatícího spoluvlastníka. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal, že by žalobce uvědomilo přijatých rozhodnutích spoluvlastníků (absence doručenek či podpisu žalobce týkajících se přijatých opatření či návrhu na jejich přijetí), má soud za to, že k odpojení bytu žalobce od elektrické energie došlo bez předchozího varování a že až zde se žalobce o přijatých rozhodnutí dozvěděl.

Z výzvy ze dne 27.8.2021 (č.l. 16) a emailu ze dne 30.8.2021 (č.l. 12) vyplývá, že účastníci komunikovali ohledně odpojení bytu číslo od elektrické energie, zejména že žalobce vyzval žalovaného k připojení žalovaného bytu k elektrické energii.

Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 31.8.2021, č.j. KRPB-157335-1/P -2021-060214 (č.l. 17), a čestného prohlášení jméno příjmení, ze dne 6.9.2021 (č.l. 6) vyplývá, že byt číslo byl stále odpojen od elektrické energie.

Tvrzení žalovaného, že dne 7.9.2021 obnovil připojení bytu číslo k elektrické energii, zůstalo neprokázáno, neboť žalovaný k tomu tvrzení nepředložil žádné důkazy způsobilé toto tvrzení prokázat. Oznámení ze dne 7.9.2021 jeu podepsanou pouze žalovaným, jedná se tedy nikoli o důkaz ale o tvrzení žalovaného jakožto účastníka řízení. Vzhledem k povinnosti soudu rozhodnout ve lhůtě 15 dnů, nebylo již časově možné, dotazovat na nespornost tohoto tvrzení žalovaného ještě stranu žaloby.

Z přípisu ze dne 19.4.2021 (č.l. 34) soud žádné skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci nezjistil.

Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:

Žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo v domě adresa, k.ú. část obce. Spoluvlastníci domu 2/3 většinou rozhodli, že pokud se uživatelé bytů dostanou do prodlení s placením záloh na služby, bude jim poskytování služeb přerušeno. Žalovaný dne 20.8.2021 z důvodu nedoplatků na zálohách na služby odpojil byt číslo od přívodu elektrické energie.

Právním posouzením věci soud dospěl k těmto závěrům:

Žalobce uplatnil včas žalobu z rušené držby, neboť ještě ani neuplynula šestitýdenní lhůta od samotného dne, kdy došlo k rušení držby žalobce. Nemohla tak ani uplynout lhůta od doby, kdy se žalobce o tomto rušení dozvěděl ( ).

Podmínkou úspěchu žaloby z rušené držby je zjištění poslední faktické držby žalobce a její svémocné rušení žalovaným ( o.s.ř ve spojení s  ).

Soud proto v prvé řadě zkoumal poslední existenci držby. Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon ( ), tedy i právo vlastnické. Držitelem je obecně ten, kdo vykonává právo pro sebe ( ), držitelem vlastnického práva pak ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník ( ). Žalobce jakožto rušený je vlastníkem žalované bytové jednotky a vykonává držbu vlastnického práva tím, že bytovou jednotku poskytuje k užívání třetí osobě – své dceři a vnučkám, které byt fakticky užívají a jsou tedy v postavení detentora, tj. osoby bez úmyslu držet věc pro sebe (Spáčil, J. a kol.: III. Věcná práva (–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, ). Žalobce tak prokázal existenci poslední držby, kterou žalovaný ani nezpochybňoval.

Pouze pro úplnost soud uvádí, že smyslem žaloby na ochranu držby, tzv. posesorní žaloby, je jen ochrana či obnovení posledního stavu držby. Nejde o ochranu subjektivních práv, jako v případě žalob petitorních, ale o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu, který ani nemusí být ve skutečnosti nutně v souladu s právem. Rušený disponuje právními nástroji, kterými může své vlastnické právo proti žalobkyni prosadit, a tím jí také v případné další držbě nepoctivé, neřádné či nepravé zabránit (rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Není významné, zda žalobce je také subjektem drženého práva, podstatné je, že je jeho držitelem. Kdyby měl soud zjišťovat, zda je držitel i subjektem práva, řízení by se nutně protáhlo a byl by zmařen účel držební žaloby. Není tak třeba prokazovat kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá (Spáčil, J. a kol.: III. Věcná práva (–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, ).

Dále se soud zabýval tím, zda žalovaný jakožto rušitel svévolně rušil držbu žalobce. Žalovaný odpojil bytovou jednotku žalobce od elektrické energie, čímž rušil právo držby žalobce, neboť bytová jednotka tímto ztrácí základní předpoklad pro to, aby mohla být užívána k účelu, k němuž je určena – k bydlení, neboť v ní není zajištěna možnost svítit, používat elektrické spotřebiče, vařit, apod. Tento rušební čin lze typově přirovnat např. k uzavření vodovodu majitelem domu, který je teorií považován za typický rušební čin (Spáčil, J. a kol.: III. Věcná práva (–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, ). Žalovaný tak rušil držbu žalobce tím, že mu bránil v užívání oprávněně držené věci.

K námitce žalovaného, že k rušebnímu jednání přistoupil na základě rozhodnutí ostatních spoluvlastníků domu, v němž se bytová jednotka nachází, soud uvádí, že taková námitka je v rámci žaloby na ochranu rušené držby nepřípustná, neboť žalovaný má proti této žalobě k dispozici jen omezený okruh námitek. Nemůže zejména namítat, že držbu ruší na základě svého soukromého práva, tj. práva dohodnutého mezi ostatními spoluvlastníky v rámci hospodaření se společnou věcí. Je sice pravdou, že spoluvlastníci mají právo rozhodovat o běžné správě a tedy i např. rozdělení záloh na služby mezi jednotlivé spoluvlastníky, pouhou většinou hlasů ( ). Rozhodnutí o právu spoluvlastníků rozhodnout v případě, že spoluvlastník takto stanovené zálohy neplatí, mohou ho ostatní spoluvlastníci odpojit od elektrické energie, však právo spoluvlastníků rozhodovat o běžné správě dalece přesahuje a navíc porušuje základní právo menšinového spoluvlastníka. Dle komentáře (Spáčil, J. a kol.: III. Věcná práva (–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, ) je sice princip majority při rozhodování podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí v obecné rovině spravedlivý, neboť požadavek na bezpodmínečný souhlas všech podílových spoluvlastníků k rozhodování by mohl vést ke znemožnění takového hospodaření, nelze jej však respektovat v případech, v nichž je výsledek v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti a porušuje základní práva menšinových spoluvlastníků (usnesení Ústavního soudu sp. zn. ). Nelze totiž připustit, aby hospodaření se společnou věcí probíhalo způsobem, který vůbec nerespektuje oprávněné zájmy menšinového spoluvlastníka, a tím popírá samu podstatu a smysl jeho základního práva. Výkon majoritního práva většinového podílového spoluvlastníka při nakládání se společnou věcí„ nesmí být pláštíkem zakrývajícím nemravnost“ (nález Ústavního soudu sp. zn. ). Judikatura obdobně nepřipouští sankcionovat neplnění povinnosti platit úhradu za plnění spojená s užíváním bytu omezením dodávky vody, kdy takové omezení má za neoprávněné (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Navíc soud upozorňuje na trestní rozměr rušebního jednání žalovaného, kdy trestným činem bráněním v užívání bytu jsou i zásahy do užívacího práva nebo přímo do nemovitosti, které znemožňují nebo podstatně narušují výkon užívacího práva (např. svévolné přerušení dodávky elektrické energie ( trestního zákona a Aspi komentář k němu).

Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný neoprávněně a tedy svémocně ruší držbu žalobce a výrokem I. tohoto usnesení uložil žalovanému, aby se tohoto rušení zdržel a vše uvedl v původní stav (byt žalovaného opět připojil na elektrickou energii). Soud upozorňuje, že rozhodnutí o žalobě posesorní proti rušení držby nevytváří překážku věci rozhodnuté pro pozdější negatorní žalobu (Spáčil, J. a kol.: III. Věcná práva (–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, ).

Procesně plně úspěšnému žalobci soud výrokem II. přiznal ( ) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba) ve výši 7 500 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 2 500 Kč, ve spojení s 7 bod 5 , advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, ), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 764 Kč a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 164 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku ( ) k rukám zástupce žalobce ( ).

Výrokem III. uložil soud žalobci uhradit soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč (Pol. 4 bod 1 písm. c) Sazebníků poplatků , zákona o soudních poplatcích, neboť žalobce soudní poplatek splatný podáním žaloby ( ve spojení s  zákona o soudních poplatcích) dosud neuhradil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.