Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 268/2021-54

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 15 870,23 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 070,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 070,23 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 1 800 Kč, co do částky 1 239,70 Kč, co do úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 14 070,23 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 070,23 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 070,23 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 945,84 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 070,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 070,23 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 1 800 Kč, co do částky 1 239,70 Kč, co do úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 14 070,23 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 070,23 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 070,23 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 945,84 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 15 870,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 239,70 Kč za dobu od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 070,23 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % a s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 14 070,23 Kč od datum do zaplacení. Skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku. Smlouvou se předchůdkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet a provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit předchůdkyni peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě a udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků nejméně ve výši minimálního zůstatku a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. V souladu se smlouvou se předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno na základě žádosti žalovaného ze dne datum, kterou žalovaný žádal o anonymizováno s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený úvěrový limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil tím, že sjednanou výši úvěrového limitu překročil, což je patrné z výpisu z běžného účtu ze dne datum, kdy konečný zůstatek představoval částku - 10 310,14 Kč (viz doplnění skutkových žalobních tvrzení na výzvu soudu z datum, čl. 17 a násl. spisu). Vzhledem k tomu, že daný konečný zůstatek přesahující sjednaný úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč nebyl žalovaným uhrazen, právní předchůdkyně dne datum přistoupila ke zrušení poskytování produktu anonymizováno žalovanému k běžnému účtu č. bankovní účet a k otevření úvěrového účtu číslo na který byl převeden zůstatek ve výši 14 070,23 Kč, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. K převedení aktuální výše nepovoleného přečerpání účtu 14 070,23 Kč na nově zřízený úvěrový účet došlo datum v souladu s produktovými podmínkami kontokorentního úvěru. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno zesplatnění a vyčíslení dluhu, dle kterého byl povinen uhradit dlužnou částku nejpozději do datum. Žalovaný ničeho neuhradil.

2. K výzvě soudu žalobkyně skutkově dotvrdila (viz doplnění žaloby čl. 17 a násl. spisu), že předchůdkyně při schvalování úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti klienta o revolvingový úvěr anonymizováno ze dne datum. Žádost hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi předchůdkyně a z principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Předchůdkyně vycházela z výše příjmu žalovaného, kterou deklaroval v žádosti klienta, ve výši 19 800 Kč, kdy žalovaný uvedl, že se jedná o čistý měsíční příjem domácnosti. Předchůdkyně porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů zjistila, že vůči předchůdkyni neměl žalovaný v době podání žádosti žádné závazky a z externích zdrojů zjistila, že neměl taktéž žádné závazky.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů podle (dále jen „“).

4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi předchůdkyní a žalovaným dne datum, z žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze datum, z dispozic ke smlouvě z datum (čl. 41 spisu) a z produktových podmínek kontokorentního úvěru účinných od datum vzal soud za prokázáno, že předchůdkyně a žalovaný uzavřeli datum smlouvu o bankovních produktech a službách, předchůdkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet, přičemž na základě žádosti žalovaného o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze datum, kterou žalovaný požádal o anonymizováno s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, soud zjistil, že předchůdkyně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, který mu umožnil přečerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného úvěrového limitu anonymizováno výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období (viz produktové podmínky body 18. a 19.) na běžném účtu a nepřekročit povolený úvěrový limit 10 000 Kč, a dále se zavázal vyčerpanou částku s poplatkem a úroky vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak bylo dojednáno ve smlouvě.

5. Z produktových podmínek kontokorentního úvěru účinných od datum soud dále zjistil, že v bodě 23 písm. d) a v bodě 24 písm. a) a b) je mj. upraveno jako případ porušení smluvních ujednání prodlení klienta se splněním jakékoliv pohledávky, a v takovém případě může banka prohlásit závazky klienta vůči ní za splatné ihned, může zrušit povolený limit a evidovat pohledávku na nově otevřeném účtu.

6. Z výpisů k běžnému účtu č. bankovní účet ze dne datum, a z dalších výpisů z běžného účtu z datum a datum (čl. 31, 31v, 51 spisu) a z výpisů z úvěrového účtu z datum (čl. 31v spisu) a z datum, datum a dalších (čl. 22-31 spisu), vzal soud za prokázáno, že předchůdkyně v souladu s produktovými podmínkami kontokorentního úvěru (viz produktové podmínky ke smlouvě) převedla dne datum nepovolenou částku přečerpaného limitu na běžném účtu č. bankovní účet na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet (viz bod 5) za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což písemně dopisem z datum žalovanému oznámila, včetně ukončení poskytování flexikreditu k běžnému účtu (prokázáno dopisem z datum).

7. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému mj. kontokorentní úvěr anonymizováno, který mu umožnil přečerpat prostředky na běžném účtu č. bankovní účet do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku s poplatkem a úroky vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak bylo dojednáno ve smlouvě. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

8. Žalobkyně tvrdila, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy předchůdkyně mj. vycházela z údajů poskytnutých předchůdkyni žalovaným v žádosti klienta o revolvingový úvěr anonymizováno ze dne datum. Vycházela z jím tvrzeného čistého měsíčního příjmu 19 800 Kč. Z žádosti ze datum (čl. 32-32 spisu) vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník u právnická osoba a.s., obec, s průměrným čistým měsíčním příjmem za tři měsíce 19 800 Kč. Dále z žádosti vyplynulo, že měl jedno vyživované dítě.

9. Žalobkyně v rámci doplněných skutkovým žalobních tvrzení (čl. 17 a násl. spisu), ani později v průběhu řízení netvrdila, že by příjmy žalovaného předchůdkyně jakkoli ověřila (např. z výplatních lístků), a netvrdila, jaké měl žalovaný individuální výdaje, pouze v rámci skutkových tvrzení uvedla, že tyto výdaje odhadla na základě historických dat z ČSÚ. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní před uzavřením smlouvy, když zjištění měsíčních příjmů žalovaného učinila pouze na základě jeho informací a individuální výdaje žalovaného nezjišťovala vůbec (pouze je odhadla). K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3

10. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že spotřebitelská smlouva je neplatná, v daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný překročil úvěrový rámec, resp. byla mu poskytnuta půjčka ve výši 14 070,23 Kč (tato částka byla převedena na úvěrový účet číslo v souladu s produktovými podmínkami) a neuhradil na tento dluh předchůdkyni ani žalobkyni ničeho. Soud jej proto zavázal k úhradě 14 070,23 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., podle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Splatnost uvedené částky nastala datum, na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou, přičemž k odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného uvedené ve smlouvě. Podle zákonné fikce došlo k doručení výzvy třetí pracovní den, tedy datum. Dne datum měl žalovaný plnit, a od datum je v prodlení a v souladu s  o. z. mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení.

12. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 71 %. Podle míry úspěchu a neúspěchu tak soud přiznal žalobkyni 42 % účelně vynaložených nákladů řízení, což představuje částku 945,84 Kč. Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 2 252 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby), úkon po 300 Kč, tj. 900 Kč, podle § 14 advokátního tarifu, přičemž ke každému úkonu byl přiznán režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč, a dále byla přiznána 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku, tj. z částky 1 200 Kč, což představuje 252 Kč. Soud má za to, že bylo namístě stanovit formulářové náklady řízení, když žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) byla podána na ustáleném vzoru, který je užíván opakovaně v týchž věcech, žaloby podává tatáž žalobkyně, která se opakovaně svými návrhy domáhá zaplacení částek z titulu smluv o úvěru, přičemž individualizace pohledávek v návrhu je pouze doplněním konkrétních údajů o datu uzavření smlouvy, výši částek dluhu apod. Jedná se v daném případě spíše o administrativní úkon než úkon právní služby. Dle názoru soudu tak byly splněny kumulativně všechny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.