Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 131/2021-18
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 21.900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15.000 Kč za dobu od 25. 2. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.900 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.075,30 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15.000 Kč za dobu od 25. 2. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.900 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.075,30 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podanou žalobou, došlou soudu dne 4. 2. 2021, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení za částky 15.000 Kč ve výši 8,5 % od 25. 2.2 018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne 24. 1. 2017 se společností právnická osoba, IČO (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) Smlouvu o úvěru číslo 2017 číslo. Žalobce coby postupník uzavřel dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba IČO coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 25 350 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 24. 2. 2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne 24. 01. 2017, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok na zákonný úrok z prodlení v zákonné % výši z žalované částky od 25. 2. 2018 do zaplacení. Žalovanou částka 21 900 Kč tak tvoří: neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje ve výši 15 000 Kč, b) neuhrazený úrok z úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 2 616 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 2 058 Kč, neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek, který žalobce uplatňuje ve výši 2 226 Kč. Posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky: Těmito kritérii jsou: maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, 0 zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Tento závěr nijak žalovaný nevyvrátil. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 26. 2. 2020 vyzval k zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
4. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, že tuto dne 24. 1. 2017 podepsala žalovaná, požádala o úvěr ve výši 15.000 Kč s dobou splácení 13 měsíců. V kolonce zkontrolované dokumenty je uvedeno občanský průkaz, rodný list, dále je uveden počet výděl. čin. osob v domácnosti 1, počet vyž. osob v domácnosti do 6 let 1, do 15 let 2, způsob bydlení nájem, název zaměstnavatele„ MD“, průměrné měsíční příjmy žadatele za posl. 3 měsíce: příjem z důchodu (starob., inv., vdov. výsluh.) 11.104 Kč, rodičovský příspěvek, mateřská 3.800 Kč, jiné příjmy PnD, na bydlení 4.059 Kč, průměrné měsíční příjmy žadatele celkem 18.963 Kč, průměrné měsíční příjmy celé domácnosti 18.963 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatele za posl. 3 měsíce: bydlení (nájem, fond oprav) 4.000 Kč, energie (elektřina, plyn, voda) 1.000 Kč, stravování, výživné 6.000 Kč, splátky úvěru (nevypláceného tímto úvěrem) 1.040 Kč, průměr. měsíční výdaje celé domácnosti 12.040 Kč. V kolonce doklady k výdajům je zaškrtnuto smlouvy, pokladní doklady, v kolonce doklady k příjmům rozhodnutí o přiznání důchodu, rozhodnuti o přiznání dávky.
5. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vydaného Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm obec dne 22. 12. 2014, adresovaného žalované, že žalované byl přiznán přídavek na dítě jméno celé jméno žalované, anonymizována tři slova, ve výši 500 Kč a na dítě jméno celé jméno žalované, datum narození ve výši 610 Kč.
6. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vydaného Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm obec dne 7. 4. 2014, adresovaného žalované, že žalované byl přiznán přídavek na dítě jméno příjmení příjmení, datum narození ve výši 500 Kč a rodičovský příspěvek na stejné dítě ve výši 7.600 Kč.
7. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory vydaného Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm obec dne 6. 1. 2015, adresovaného žalované, že na dítě jméno příjmení příjmení, datum narození byl od 1. 1. 2015 snížen rodičovský příspěvek ze 7.600 Kč na 3.800 Kč.
8. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory vydaného Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm obec dne 4. 8. 2015, adresovaného ulice škola, Základní škola, ulice škola a příjmení domov obec, že na dítě jméno celé jméno žalované, datum narození, byl od 1. 8. 2015 zvýšen přídavek na dítě z 500 Kč na 610 Kč měsíčně.
9. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vydaného Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm obec dne 26. 7. 2016, adresovaného žalované, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 2.339 Kč od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017.
10. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 4. 2016, adresovaného žalované, že od května 2016 budou k rukám žalované vyplácen sirotčí důchod pro jméno celé jméno žalované, datum narození, ve výši 5.643 Kč měsíčně a pro jméno celé jméno žalované, datum narození, ve výši 5.288 Kč měsíčně.
11. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 12. 2016, adresovaného žalované, že od lednové splátky 2017 náleží sirotčí důchod pro dítě anonymizována tři slova ve výši 5.461 Kč měsíčně.
12. Z tuzemských jednorázových příkazů k platbě anonymizováno, že dne 14. 10. 2016 byla zaplacena z účtu bankovní účet částka 2.200 Kč, v kolonce sdělení pro příjemce je uvedeno„ elektrika“, dne 16. 11. 2016 ze stejného účtu provedena platba ve výši, která je z předložené listin y nečitelná, účel platby není uveden, dne 8. 11. 2016 ze stejného účtu provedena platba 1.000 Kč, v kolonce sdělení pro příjemce je uvedeno„ elektrika“.
13. Z listin y nazvané Finační analýza, že tuto dne 24. 1. 2017 vypracovala a podepsala jméno příjmení, je v ní uvedena výše měsíčního příjmu žadatele 18.963 Kč, výše měsíčních výdajů žadatele 12.040 Kč, minimální měsíční výdaje žadatele 9.700 Kč, rezerva na neočekávané výdaje 1.000 Kč, měsíční volné finanční zdroje 5.923 Kč, dále výpočet minimálních měsíčních výdajů žadatele jako 9.700 Kč, s výsledkem, že žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky 5.923 Kč. Z listin y nazvané Credit Scoring, že tato je ze dne 24. 1. 2017, výsledek credit scoringu – žadateli lze poskytnout úvěr ve výši max. 25.000 Kč.
14. Ze smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo, že tuto dne 24. 1. 2017 podepsali žalovaná jako úvěrovaná právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako úvěrující (smlouvu podepsala jako vázaný zástupce jméno příjmení). Smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 15.000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední, tj. 13. měsíční splátky. Splátky byly sjednány po 1.950 Kč a splatné byly vždy 24. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím o měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Úvěr byl poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnutí jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % u úvěru na 13 měsíců. Strany se dohodly, že za správu úvěru zaplatí dlužník věřiteli poplatek v celkové výši 3.300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši 2.850 Kč, celkem že zaplatí částku 25.350 Kč. Žalovaná potvrdila, že částku 15.000 Kč obdržela při podpisu smlouvy.
15. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru číslo rok číslo, že v tomto žalovaná podpisem stvrdila složení jednotlivých splátek úvěru ve výši 15.000 Kč na dobu trvání 13 měsíců.
16. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že tento žalovaná dne 24. 1. 2017 podepsala a uvedla, že souhlasí s podmínkami.
17. Ze smlouvy o prodeji části závodu a přílohy obsahující seznam úvěrových smluv, že smlouva byla uzavřená dne 8. 9. 2019 mezi právnická osoba, IČO, jako prodávajícím a právnická osoba, IČO, jako kupujícím, účelem smlouvy byl převod vlastnického práva k části závodu prodávajícího na kupujícího, a to té části závodu, která sestávala ke dni 5. 9. 2019 mj. z veškerých úvěrových smluv, mj. i pohledávky za žalovanou.
18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy se seznamem postupovaných pohledávek, ze dne 11. 12. 2019, že společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřeli smlouvu, kterou postupitel postoupil své pohledávky za dlužníky uvedené v příloze číslo smlouvy, mj. i pohledávku za žalovanou.
19. Z předžalobní výzvy, že dne 26. 2. 2020 právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 33.222,36 Kč z úvěrové smlouvy číslo rok číslo ze dne 24. 1. 2017.
20. Z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně dne 26. 2. 2020 předal k poštovní přepravě zásilku s podacím číslem anonymizováno adresovanou žalované.
21. Z listin y nájemní smlouva, ve které je uveden majitel jméno příjmení a nájemník žalovaná, soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění, neboť listin listina není celá, není podepsaná.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
22. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 1. 2017 uzavřely smlouvu o hotovostním bezúčelovém úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15.000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za správu úvěru ve výši 3.300 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2.850 Kč, zaplatit 13 měsíčních splátkách po 1.950 Kč, splatných vždy k 24 dni měsíce. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15.000 Kč předala při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy vycházela z údajů sdělených žalovanou, že počet výdělečných osob v domácnosti je 1, že počet vyživovaných osob v domácnosti do 6 let je 1 a do 15 let 2, a že náklady na bydlení (nájem) jsou 4.000 Kč, na energie 1.000 Kč, stravování, výživné 6.000 Kč, splátky úvěru 1.040 Kč. Dále vycházela z předložených dokladů ze dne 7. 4. 2014 a 22. 12. 2014 o přiznání dávek státní sociální podpory na děti jméno ve výši 500 Kč, jméno ve výši 610 Kč a jméno příjmení ve výši 500 Kč a rodičovského příspěvku ve výši 7.600 Kč, dále z dokladu ze 6. 1. 2015, že žalované je na dítě jméno příjmení od 1. 1. 2015 snížen rodičovský příspěvek na 3.800 Kč měsíčně, dále z dokladu ze dne 4. 8. 2015 o tom, že ulice škole, Základní škole, Mateřské škole, příjmení domovu obec se zvyšuje přídavek na dítě pro nezl. jméno na 610 Kč měsíčně, dále z dokladu z 26. 7. 2016, že žalované od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 je přiznán příspěvek na bydlení ve výši 2.339 Kč, dále z dokladu ze dne 27. 4.2 016, že na děti jméno a jméno bude žalované vyplácen sirotčí důchod ve výši 5.643 Kč a 5.2800 Kč měsíčně a z dokladu ze dne 12. 12. 2016, že od lednové splátky 2017 se zvyšuje vyplácený sirotčí důchod na dítě jméno na částku 5.461 Kč měsíčně, dále z dokladů o provedení jednorázových příkazů k platbě ze dne 14. 10. 2016 a 8. 11. 2016, že byly provedeny platby ve výši 2.200 Kč a 1.00 Kč na elektriku. že Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 2. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 26. 2. 2020, vyzvala k zaplacení.
23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i
v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
31. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
32. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
33. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
34. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
35. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaná požádala, když tato povinnost vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná předložila doklady z Úřadu práce ČR o přiznání dávek státní sociální podpory, a to rodičovského příspěvku a rodinných přídavků na 3 děti. Předložené doklady však nebyly aktuální, když byly ze 7. 4. 2014, 22. 12. 2014, 6. 1. 2015, 4. 8. 2015 a 26. 7. 2016. Doklad ze 4. 8. 2015 byl dokonce adresován školskému zařízení, a ne žalované, a přídavek na dítě musel být tedy v tu dobu vyplácen tomuto zařízení. Doklad z 26. 7. 2016 prokazoval přiznání příspěvku na bydlení do 30. 6. 2017. Aktuálním dokladem bylo tedy pouze oznámení o výplatě sirotčího důchodu pro děti jméno ve výši 5.643 Kč a jméno ve výši 5.288 Kč, resp. od ledna 2017 ve výši 5.461 Kč měsíčně, a doklad z října a listopadu 2016 o platbě 2.200 Kč a 1.000 Kč na elektřinu. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr nesplnila, když se spokojila s tvrzením žalované o výši příjmů a výdajů, podložených neaktuálními listinami, to vše za situace, kdy měla v době uzavírání smlouvy potvrzenou pouze výši sirotčího důchodu na dvě děti v celkové výši 11.104 Kč, a za situace, kdy žalovaná v žádosti uváděla, že již jeden úvěr splácí. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Jelikož z obsahu žalobního návrhu vyplývá aktuální výše bezdůvodného obohacení, tj. dlužné částky na původní jistině poskytnutého úvěru ve výši 15.000 Kč, soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni právě uvedenou částku bezdůvodného obohacení, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalované na původní jistinu úvěru v žalovanou dosud nesplacené výši. Žalovaná přitom byla v řízení zcela nečinná, netvrdila, že by dluh splatila či že by zanikl jinak. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
36. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 47,75 % dle úspěchu ve věci (s vyčíslením úroku ke dni vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Náklady ve výši 1.075,30 Kč (před snížením v částce 2.252 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, dlužném období, dlužné částce) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč (viz např. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. anonymizována dvě slova číslo, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka). Částku 1.075,30 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.
38. Lhůtu k plnění soud určil výroku I. tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.