Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 208/2021-50
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 35 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do požadavku na zaplacení částky 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 917,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 500 Kč, částky 10 650 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku na zaplacení částky 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 917,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 500 Kč, částky 10 650 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 35 6500 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně příslušenství v celkové výši 21 500 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavřením smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku ve výši 46 500 Kč se žalovaný zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 321,43 Kč. Splatnost poslední splátka a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil, když celkem na úvěr uhradil pouze částku 15 000 Kč. Uhrazená částka byla dle předpisu splátek v rozsahu 15 000 Kč alokována na příslušenství úvěru. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky ve výši 31 500 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 25 000 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 6 500 Kč. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky řádně nesplatil, vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Uvedenou smluvní pokutu požadovala žalobkyně v kapitalizované výši 10 650 Kč za období od datum do datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný na svůj anonymizováno neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě, ačkoliv mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli na základě žádosti žalovaného dne datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 25 000 Kč. Příslušenství úvěru činilo 21 500 Kč a skládalo se ze smluvního úroku za dobu trvání smlouvy v sazbě 24 % ročně, poplatku za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 8000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 45 500 Kč se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit formou 14 měsíčních splátek po 3 250 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek). Dle evidence předchůdce žalobkyně žalovaný uhradil celkem na smlouvu 15 000 Kč a dluží tak na úvěr částku 31 500 Kč z toho 25 000 Kč na jistině a 6 500 Kč na příslušenství (prokázáno platební historií). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky ze dne datum a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván, přičemž mu byla stanovena lhůta k úhradě do datum (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího archu).
6. Po právní stránce posoudil soud vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalovaného) jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o.z.“). Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum omluvila a nemohla tak být o této skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 poučena.
15. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů a požadovanou výši úvěru. Správnost poskytnutých údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem na žádosti. Na základě této žádosti byla s odbornou způsobilosti posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta.
16. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že v době sjednávání smlouvy o úvěru žil žalovaný v nájmu a byla zaměstnán jako strážce u právnická osoba právnická osoba v pracovním poměru na dobu určitou. Jeho příjem ze zaměstnání činil 16 346 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného činily celkem 3 800 Kč měsíčně, z toho 1 000 Kč připadalo na stravování, 1 500 Kč na ostatní výdaje a 1 300 Kč na splátky dalších úvěru. Dle žádosti byly uvedené údaje ověřeny občanským průkazem a rodným listem žalovaného, výplatními páskami, pracovní smlouvou a čestným prohlášením žalovaného o výdajích. Tyto dokumenty však nebyly k žádosti připojeny a údaje v žádosti o poskytnutí úvěru tak zůstávají v rovině tvrzení. Právní předchůdce žalobkyně si nevyžádal např. výpis z bankovního účtu žalovaného, který by mu umožnil zjistit, jakým způsobem žalovaný reálně hospodaří. Dále původní věřitel neprovedl ani lustraci žalovaného v registrech dlužníku (Centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, příjmení). Původní věřitel se dostatečně nevěnoval výdajové stránce žalovaného. Výše výdajů žalovaného uvedená v žádosti je jen těžko uvěřitelná a neodpovídá realitě života, původní věřitel se spokojil pouze s čestným prohlášením žalovaného bez faktického zjišťování jeho skutečných výdajů. Takové posouzení úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně soud nemůže hodnotit jinak, než jako nepostačující a neprovedené s řádnou péčí a odbornou způsobilostí. Soud tak konstatuje, že původní věřitel své povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žalovaného nedostál.
17. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná.
18. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 25 000 Kč, žalovaný zaplatil na smlouvu celkem 15 000 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 10 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. dlužné části jistiny), dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne datum, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalovanému v předžalobní upomínce. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
19. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvodu pro jiný postup.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.