Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 295/2021-28
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 45 165,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 21 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 24 165,6 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 5 919,58 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 8 039,39 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 900,08 Kč ve výši 8,5 % od 19. 12. 2020 a spolu s úroky ve výši 29% ročně jdoucími z částky 26 900,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 21 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 2. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 24 165,6 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 5 919,58 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 8 039,39 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 900,08 Kč ve výši 8,5 % od 19. 12. 2020 a spolu s úroky ve výši 29% ročně jdoucími z částky 26 900,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 13. 12. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 2 450 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 28 799 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 888 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení 11 151 Kč Poslední splátka byla stanovena na 13. 12. 2019. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 13. 12. 2019. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 9 000 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná již na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 45 165,60 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 26 900,08 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 18 265,52 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 8 039,39 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 919,58 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 26 900,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 26 900,08 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 13. 12. 2017 má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 28 799 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 9 888 Kč, částky za zpracování doručení a flexibilní splácení 7 760 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 11 151 Kč. Měsíční splátky po 2 450 Kč (poslední splátka 2 449 Kč) byly splatné vždy ke dni uplynutí každého měsíce následujícího od data uzavření smlouvy počínaje. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 %. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy.
4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do 15. 8. 2023 vydaného stát. instituce. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP a pracovní smlouva. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil v průměru za poslední tři měsíce částku 17 620 Kč, ostatní příjmy částku 10 000 Kč (celkem částku 27 650 Kč), počet zdrojů příjmů žadatele: 2; běžné měsíční výdaje pak tvoří externí splátky ve výši 2 000 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 7 000 Kč. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, má zápůjčku u jiné společnosti a nemá bankovní účet na vlastní jméno. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná vlastní automobil, nemá vyživovací povinnost, druh bydlení byl označen vlastní, je vyučena, je svobodná a důvodem zápůjčky byly neočekávané výdaje. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.
5. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 13. 12. 2017 žalovaná zaplatila celkem 9 000 Kč, přičemž poslední platba proběhla k 27. 11. 2018.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. Pohledávka za žalovanou je identifikována v řádku číslo.
7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 25. 1. 2021 na adresu adresa, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od doručení oznámení a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.
8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 28. 6. 2021 na adresu adresa, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 13. 12. 2017 a byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 64 504,58 Kč, nejpozději do 13. 7. 2021 na účet žalobkyně.
9. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích má soud za prokázané, že obsahuje právní názor soudu vztahující se k povinnosti věřitelů ověřovat úvěruschopnost dlužníků ve vztahu k zákonu č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
15. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)
16. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 30 000 Kč zaplatit částku 58 799 Kč, a to v měsíčních splátkách po 2 450 Kč (resp. s poslední splátkou ve výši 2 449 Kč). Nebylo prokázáno, že by původní věřitelka porovnala a řádně zhodnotila příjmy a výdaje žalované, tedy že by se relevantně zabývala tím, zda bude žalovaná schopna dostát svým závazkům. Žalobkyně předložila k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované toliko vyplněnou zákaznickou kartu, avšak nedoložila žádnou listin u, kterou si měla původní věřitelka od žalované ke zkoumání úvěruschopnosti vyžádat, a to ani pracovní smlouvu. V zákaznické kartě navíc není uveden ani zdroj druhého příjmu žalované ve výši 10 000 Kč a nejsou zde uvedeny ani listin y, kterými měla původní věřitelka ověřovat výdaje žalované. Není tak vůbec zřejmé, z čeho se měly skládat odhadované měsíční výdaje žalované, zda zahrnují i náklady na bydlení, zálohy na energie, a jiné nezbytné platby. Původní věřitel tak žádným nezjišťoval skutečné výdaje žalované. Ze zákaznické karty nevyplývá, že by zjišťoval např. SIPO nebo že by vlastnictví nemovitosti (žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním) ověřil nahlédnutím do katastru nemovitostí. A jak soud konstatoval již výše, žalobkyně ani nijak neobjasnila, na základě jakých skutečností byl vykázán další příjem žadatelky ve výši 10 000 Kč. Nebylo tak vůbec zjištěno, jaké byly skutečné příjmy a výdaje žalované. Původní věřitel tak nepostupoval s odbornou péčí, když zcela formálně zaznamenal do zákaznické karty údaje, ze kterých (kromě výdajů ve výši 2 000 Kč měsíčně na splátky u jiného věřitele) nelze ani rámcově zjistit, z jakých zdrojů plynou, anebo na co jsou vynakládány.
17. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované původním věřitelem při jednání vyzvat a poučit ji podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. 10 C 295/2021 -12, přičemž již v této výzvě žalobkyni upozornil na to, že v případě nedoplnění tvrzení a důkazů týkajících se zkoumání úvěruschopnosti, se žalovaná vystavuje nebezpečí procesního neúspěchu žaloby. Žalobkyně i přes toto poučení soudu předložila toliko zákaznickou kartu bez dalších dokladů, které by prokazovaly údaje zapsané v zákaznické kartě. A dále předložila rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým ale není zdejší soud jakkoli vázán. Jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených v zákaznické kartě nemohl mít původní věřitel bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně splácet.
18. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalované, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku 9 000 Kč a poskytnutá jistina činila částku 30 000 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna vrátit zbývající část nesplatné jistiny v celkové částce 21 000 Kč. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení od 7. 6. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky, avšak soud nemá za prokázané, že by žalovaná byla již v tuto dobu v prodlení s úhradou dluhu, neboť smlouva a veškerá ujednání obsažená v této listin ě jsou neplatná. Žalobkyně odeslala žalované oznámení o postoupení pohledávky, které obsahovalo výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021, dle domněnky dojití (srov. § 573 o. z.) se má za to, že písemnost došla třetí pracovní den od odeslání písemnosti, tj. dne 28. 1. 2021 Poslední den lhůty tak připadal na 7. 2. 2021. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 8. 2. 2021, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % ročně. (výrok I).
19. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu (žalovaná nikterak nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalované uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle § 160 o.s.ř.
20. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na požadovaný smluvní úrok ani smluvní pokuty. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 68 % a 32 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 36 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.