Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 207/2021-35
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 900 Kč od 7. 9. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 900 Kč od 7. 9. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 6 900 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 7. 9. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, se žalovaným uzavřela dne 6. 6. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl původním věřitelem poskytnut žalovanému úvěr ve výši 6 900 Kč, který se zavázal vrátit do 6. 9. 2017 Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webové stránky webová adresa, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Pro ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaný akceptoval. Poté byly žalovanému na jeho bankovní účet zaslány peněžní prostředky. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet dne 6. 6. 2017, přičemž původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného. Žalovaný, který úvěr v poskytnuté výši čerpal, svoji povinnost nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Dluh žalovaného se sestává toliko z jistiny úvěru ve výši 6 900 Kč. Žalobce dodal, že pokud by soud neuznal jeho nárok na zaplacení dlužné jistiny z titulu smlouvy o úvěru, žádal, aby jeho nárok v části jistiny soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 Ani přes opakované upomínky žalovaný svůj dluh vůči žalobci nevyrovnal.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listin y mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s § 115a o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne 6. 6. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 6 900 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných 3 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, splatných ke dni 6. 7. 2017, 6. 8. 2017 a 6. 9. 2017. Pro případ prodlení s úhradou poskytnutého úvěru strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, dále náhradu účelně vynaložených nákladů na úkony spojené s vymáháním pohledávky (citovaná smlouva, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobce soudu předložil částečnou listin u, z níž je patrné, že dne 6. 6. 2017 byla na účet č. bankovní účet zaslána částka 6 900 Kč. Soud ověřil, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaný a na tento účet byla dne 7. 6. 2017 připsána platba ve výši 6 900 Kč (zpráva právnická osoba včetně výpisu z účtu) právnická osoba uzavřela dne 1. 1. 2021 se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postoupila i pohledávku za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021 (smlouva o postoupení pohledávek včetně oznámení o postoupení pohledávky z uvedených dnů). Žalovaný byl vyzván prostřednictvím zástupce žalobce k úhradě částky 22 480,08 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby z 2. 2. 2021 včetně podacího lístku).
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce se žalovaným platně uzavřel smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Pohledávka za žalovaným platně přešla na žalobce dle § 1879 a násl. o.z. Právní předchůdce žalobce své povinnosti ze smlouvy řádně splnil, když poskytl žalovanému peněžní prostředky v dohodnuté výši, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ve výši 6 900 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ust. § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. ). Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě ode dne 7. 9. 2017 (tj. následující den po splatnosti poslední třetí splátky) do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil s přihlédnutím k ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. jako běžnou třídenní.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za 2 a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobce opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalovaného, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobce je v obdobných věcech zastupován různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016 -41).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.