Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 242/2021-34
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 3 046 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 046 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 13. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 046 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 13. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 046 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná neuhradila cenu elektřiny odebrané v odběrném místě obec a číslo, ulice a číslo.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého bylo povinností žalované, na základě smlouvy o dodávce elektřiny zaplatit za elektřinu odebranou v odběrném místě obec a číslo, ulice a číslo její cenu. Žalobkyně vyúčtovala spotřebu za období od 21. 2. 2019 do 18. 8. 2019 fakturou číslo na částku 4 666 Kč splatnou 12. 9. 2019, na níž žalovaná uhradila toliko částku 1 620 Kč. Žalovaná ani netvrdila, že by na svůj závazek žalobkyni nad rámec uvedené úhrady zaplatila.
Soud po právní stránce posoudil nárok žalobkyně podle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve spojení s přísl. ustanoveními zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen EZ). Příslušenství pohledávky soud žalobkyni přiznal v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě jako plně důvodné vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.