Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 356/2021-90
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 97 710,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 85 851,97 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 85 523,93 Kč ve výši 10 % ročně od 14. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 247,29 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 96 615,95 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 092,02 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 21 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 85 851,97 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 85 523,93 Kč ve výši 10 % ročně od 14. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 247,29 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 96 615,95 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 092,02 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 21 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 97 710,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 771,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 616,55 Kč, s 10 % úrokem z prodlení a s 14,90% úrokem z částky 96 615,95 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od právnická osoba a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 a tato společnost pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020. Tato banka uzavřela s žalovaným dne 23. 1. 2019 smlouvu o příjmení půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného 14,9% úroku a poplatků dle ceníku v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však splátky řádně nehradil a proto banka úvěr zesplatnila ke dni 23. 3. 2020. Částka 96 615,95 Kč představuje dlužnou jistinu a částka 1 095 Kč neuhrazené poplatky. Následně žalobkyně doplnila svá tvrzení o výši plateb žalovaného, které celkem dosáhly částky 14 476,07 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, produktových podmínek pro osobní úvěry, sdělení právnická osoba ze dne 19. 10. 2021, předžalobní výzvy ze dne 21. 8. 2020 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 21. 8. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020 včetně seznamu odeslaných oznámení ze dne 19. 8. 2020, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020 včetně podacího archu ze dne 28. 5. 2020, potvrzení úplaty ze dne 11. 5. 2020, rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne 24. 4. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, všeobecných obchodních podmínek, prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 23. 3. 2020 včetně podacího archu ze dne 24. 3. 2020, návrhu na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo ze dne 23. 1. 2019, akceptace návrhu smlouvy o příjmení půjčce ze dne 23. 1. 2019 a souhrnný výpis pohybů na účtu. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané z návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce ze dne 23. 1. 2019, kterou podal žalovaný, a z akceptace návrhu smlouvy z téhož dne provedené právnická osoba Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 14,9 % ročně formou 96 měsíčních splátek po 1 908 Kč vždy k 20. dni měsíci počínaje únorem 2019. Úvěr měl být poskytnut převodem na účet č. bankovní účet. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný prohlásil, že je svobodný, bydlí u rodičů, je vyučen, je zaměstnán jako manuální pracovník u právnická osoba, dosahuje čistého měsíčního příjmu 15 000 Kč, splácí jiné úvěry po 700 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu číslo vedeného právnická osoba bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2019 byla poskytnuta částka 100 000 Kč jako úvěr na účet číslo bankovní účet a dále že celková výše evidovaných plateb žalovaného na tento účet činí 14 476,07 Kč, a dále že poslední pravidelná měsíční splátka ve výši 1 908 Kč byla na tento účet připsána dne 20. 6. 2019. Dopisem ze dne 23. 3. 2020 prohlásila banka úvěr na účtu č. bankovní účet za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě částky 106 099,26 Kč. Tento dopis byl odeslán na adresu žalovaného dle podacího archu dne 24. 3. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako postupitelem a I- právnická osoba jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi I- právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným. Dopisem ze dne 28. 5. 2020 oznámila právnická osoba žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na právnická osoba a.s. Tento dopis byl odeslán na adresu žalovaného dne 28. 5. 2020, jako doporučená zásilka. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný uvědoměn v oznámení právnická osoba a.s. dne 19. 8. 2020 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 21. 8. 2020. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.
5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila toliko návrh smlouvy obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů, nebylo prokázáno, že by údaje uváděné žalovaným byly jakkoliv úvěrující společností ověřovány.
6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 100 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně toliko částku 14 476,07 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 85 523,93 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě dvou písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě kterých pohledávku nabyla nejprve právnická osoba a.s., které ji pak postoupila žalobkyni. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 85 523,93 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 31. 3. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění obsaženou v prohlášení o okamžité splatnosti, která byla odeslána formou doporučeného dopisu dne 24. 3. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 27. 3. 2020, následující pracovní den (30. 3. 2020) nastala splatnost a nejpozději od 31. 3. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 85 523,93 Kč. Přiznaná částka 328,04 Kč představuje kapitalizovaný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu od 31. 3. 2020 do 13. 4. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 85 523,93 Kč, tj. 88 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 12 187,02 Kč, tj. 12 % předmětu řízení, a má nárok na náhradu 76 % nákladů řízení (číslo). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 28 100 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 886 Kč, odměnu zástupkyně žalobkyně ve výši 17 570 Kč, režijní paušály ve výši 1 200 Kč, cestovné k jednání soudu ve výši 282 Kč (za ujetí 118 km osobním automobilem z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě 8,2 l benzínu na 100 km, ceně benzínu dle platné vyhlášky, tj. 33,80 Kč za 1 l, s připočtením paušální náhrady 4,40 Kč za 1 ujetý km) a náhradu za ztrátu času stráveného cestou k jednání a zpět ve výši 133 Kč za čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny, režijních paušálů, náhrady za ztrátu času a cestovného dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v celkové výši 4 029 Kč, přičemž zástupkyně žalobkyně předložila soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle advokátního tarifu za čtyři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání soudu), přičemž odměna za úkon činí dle § 7 advokátního tarifu 5 020 Kč (pouze odměna za sepis přežalobní výzvy byla přiznána v poloviční výši, jelikož se jednalo o prostou výzvu) a režijní paušál za úkon činí 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Soud nepřiznal odměnu a režijní paušál za sepis vyjádření ze dne 21. 10. 2021, které bylo reakcí na výzvu soudu učiněnou v předvolání k jednání k doložení listin k důkazu, a tvrzení v něm uvedená mohla být již uvedena v žalobě. Cestovné a náhrada za ztrátu času byly přiznány v rozsahu 1/3 skutečných nákladů a to vzhledem k tomu, že substituční zástupkyně žalobkyně se zúčastnila tří po sobě následujících jednání v různých věcech. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 21 356 Kč, tj. 76 % z částky 28 100 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.