Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 234/2021-23

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 6 025 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 025 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 242,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 025 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 025 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 242,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 025 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 025 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 242,44 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 025 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela dne 11. 2. 2006 s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 2 995 Kč za půjčené peněžní prostředky a za administrativní zpracování půjčky. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 39 týdenních splátkách po 205 Kč Poslední splátka byla stanovena na 11. 11. 2006. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 27. 12. 2007. Ke dni 11. 11. 2006 činila na dlužná jistina 3 767,98 Kč a na dlužný souhrnný poplatek 2 587,02 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 6 025 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné půjčky do jejího postoupení činí 7 242,44 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. K ústnímu jednání dne 14. 12. 2021 se nedostavila žalovaná, ačkoli byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ust. , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalované.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 9. 2. 2006 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba Smlouvu o půjčce číslo podle , . Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště ulice a číslo, PSČ obec. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč, tj. celkem 7 955 Kč, a to v 39 týdenních splátkách ve výši 205 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. I ve Smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce bylo výslovně stanoveno, že tato smlouva se řídí ustanoveními , , nestanoví-li o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně jinak (zjištěno ze Smlouvy o půjčce číslo). Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příslušné strany 62 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 1. 2. 2021 odeslala žalobkyně žalované na adresu uvedenou ve smlouvě oznámení společnosti právnická osoba žalobkyně o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem a Sledováním zásilky). Dne 30. 7. 2021 odeslala žalobkyně žalované na adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimován k podání žaloby.

6. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle ust. o.z. podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o půjčce, a to konkrétně , ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o.z. ( o.z.).

7. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Pojmovými znaky smlouvy o půjčce jsou tedy přenechání určitého množství věcí druhově určených věřitelem dlužníkovi k volnému nakládání a závazek dlužníka vrátit věřiteli po určité době věci stejného druhu. Smlouva o půjčce jako reálný kontrakt dále ke svému vzniku vyžaduje skutečné odevzdání předmětu půjčky. V posuzované věci si smluvní strany sjednaly, že obchodní společnost právnická osoba jako věřitel poskytne žalované půjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavazuje zaplatit spolu se souhrnným poplatkem 2 995 Kč, tj. celkovou částku ve výši 7 995 Kč, v 39 týdenních splátkách. Současně s uzavřením této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti částku 5 000 Kč.

9. Z úřední činnosti je soudu známo, že právnická osoba je kapitálovou obchodní společností, podnikající v oblasti finančnictví, a to v nebankovním sektoru. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk, což bylo i smyslem uzavřené smlouvy o půjčce. Materiálním zdrojem zisku, který zde nahradil obvykle sjednaný úrok, byl souhrnný poplatek. Poplatek, na rozdíl od úroků, které představují příslušenství pohledávky (srov. ust. § 121 odst. 3 obč. zák.), je samostatnou pohledávkou mající základ ve smluvní ujednání stran. V posuzované věci však není pochyb o tom, že jednoznačně plnil funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nejvyšší soud dovodil už v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , že rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V posuzované věci, kdy souhrnný poplatek představuje 59,9 % jistiny půjčky, je cenou nepřiměřeně vysokou, které minimálně pět krát přesahuje průměrnou odměnu bank za jimi poskytované spotřebitelské úvěry a půjčky (což je soudu známo z úřední činnosti). Není pochyb o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Úrok ve výši 59,9 % je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli § 3 odst. 1 obč. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu § 39 obč. zák. jedná o neplatnost absolutní.

10. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Z výše citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že smlouva o půjčce by při zachování platnosti smlouvy jako celku byla stižena dílčí neplatností v ujednání o výši úroků jen tehdy, pokud oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, generuje svůj zisk právě ze sjednaného poplatku, jedná se o formulářovou smlouvu, kdy i žalované při uzavírání smlouvy muselo být zřejmé, že neobdrží půjčku, aniž by musela platit odměnu za její poskytnutí, je nutno dojít z těchto konkrétních okolností k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy, a tudíž absolutně neplatnou je proto celá smlouva o půjčce, ze které vzájemná práva a povinnosti stranám smlouvy ani nevznikla.

12. S ohledem na vše výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák.

13. Žalovaná na svou obranu vznesla námitku promlčení. Podle ust. § 101 obč. zák. je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. S ohledem na vyslovený závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce, mohl věřitel požadovat vrácení poskytnutých peněžních prostředků ihned následující den po jejich vyplacení, tj. dne 10. 2. 2006. K promlčení tak došlo 10. 2. 2009. I kdyby soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce byla platně uzavřena, poslední splátka dle této smlouvy byla splatná dne 9. 11. 2006. Dluh žalované z předmětné smlouvy o půjčce by tak byl v celém rozsahu zesplatněn ke dni 10. 11. 2006 a nárok by byl promlčen dne 10. 11. 2009. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaná na svůj dluh plnila, čímž dluh uznala a došlo k prodloužení promlčecí doby na 10 let, tak i v tomto by došlo k promlčení žalovaného nároku, neboť sama žalobkyně uvedla, že žalovaná poslední splátku uhradila dne 27. 12. 2007. Promlčení doba by v tomto případě uplynula dne 27. 12. 2017, přičemž žalobkyně podala žalobu u soudu až dne 20. 8. 2021, tedy až po uplynutí promlčení doby. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul (výrok I.).

14. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalovaná žádné náklady nepožadovala.

15. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků částku 400 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.