Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 190/2020-65
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené titul jméno příjmení, titul, IČO
advokátem sídlem tamtéž
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 141 001,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 94 318 Kč, částku 12 016 Kč a částku 1 643,34 Kč s úrokem ve výši 13,62 % ročně z částky 96 640,95 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 107 977,34 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení.
II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 10 000 Kč, částky 2 703,60 Kč a částky 18 396,37 Kč, úroku ve výši 13,62 % z částky 11 336,69 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 18 396,37 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení.
III. Soud zastavuje řízení o žalobě na zaplacení částek 1 200 Kč, 500 Kč a 224,79 Kč s úrokem 13,62 % z částky 107 977,34 Kč za období od 24. ledna 2013 do 15. března 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 127 098,34 Kč za období od 24. ledna 2013 do 15. března 2019 a z částky 724,79 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 94 318 Kč, částku 12 016 Kč a částku 1 643,34 Kč s úrokem ve výši 13,62 % ročně z částky 96 640,95 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 107 977,34 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 10 000 Kč, částky 2 703,60 Kč a částky 18 396,37 Kč, úroku ve výši 13,62 % z částky 11 336,69 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,05 % z částky 18 396,37 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Soud zastavuje řízení o žalobě na zaplacení částek 1 200 Kč, 500 Kč a 224,79 Kč s úrokem 13,62 % z částky 107 977,34 Kč za období od 24. ledna 2013 do 15. března 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 127 098,34 Kč za období od 24. ledna 2013 do 15. března 2019 a z částky 724,79 Kč za období od 16. března 2019 do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 7. února 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 141 001,94 Kč jako jistiny v částce 107 977,34 Kč, poplatků v částce 19 121 Kč a smluvní pokuty v částce 13 903,60 Kč. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr 99 200 Kč k financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se ve smlouvě měl zavázat úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky v 72 měsíčních splátkách po 3 004 Kč. Zaplatil však poslední splátku dne 25. října 2012 a dostal se do prodlení se splácením. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou od smlouvy odstoupila s účinností dne 23. ledna 2013. Po ukončení smlouvy byl žalovaný opakovaně vyzván k placení dlužné částky podle vyúčtování ze dne 24. ledna 2013. Ta představovala žalované pohledávky a vedle toho také úrok 13,62 % z dlužné jistiny za období od 24. ledna 2013 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,05 % z částky 127 098,34 Kč (tedy z dlužné jistiny a poplatků) za stejné období. Zaplacení úrokového příslušenství se žalobkyně také po žalovaném domáhala stejnou žalobou. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou ze dne datum s účinností ke dni datum. K jejich placení byl žalovaný vyzván žalobkyní dne 20. ledna 2020. Žalovaný přesto žalované pohledávky nezaplatil.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. srpna 2020, čj. 60 C 2043/2020 – 19, bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti podacího soudu a postoupení věci zdejšímu soudu. K postoupení došlo dne 23. října 2020.
3. Po výzvě zdejšího soudu k odstranění neurčitosti části žaloby v podání ze dne 6. listopadu 2020 vysvětlila žalobkyně, že Sjednané splátky byly splatné vždy k 2. dni kalendářního měsíce, počínaje květnem 2020. Žalovaný zaplatil celkem 15 020 Kč, které byly započítány v částce 2 558,99 Kč na jistinu a v částce 12 461,01 Kč na úrok. S ohledem na prodlení žalovaného s placením říjnové, listopadové a prosincové splátky v roce 2012 a lednové v roce 2013, využila právní předchůdkyně svého práva ze smlouvy a prohlásila úvěr za splatný do 23. ledna 2013 dopisem ze dne 15. ledna 2013. Žalovaná jistina 107 977,34 Kč pak podle čl. 11 smlouvy představovala uvedené nezaplacené splátky v součtu 12 016 Kč, nesplacenou jistinu ke dni 23. ledna 2013 v částce 94 318 Kč a úrok 1 643,34 Kč, počítaný poměrně únorové splátky od 2. do 23. ledna 2013. Poplatek v celkové výši 19 121 Kč pak podle čl. 11 smlouvy představoval součet nákladů na sjednání úvěrové smlouvy v částce 18 396,37 Kč, účelně vynaložených administrativních nákladů v částce 500 Kč a nákladů spojených s ukončením fixace úvěrových zdrojů v částce 224,79 Kč Náklady na sjednání úvěrové smlouvy byly provizí zprostředkovateli za uzavření smlouvy, která byla rozpočítána do jednotlivých měsíčních splátek a jde přitom o zbývající část provize, která nebyla do ukončení smlouvy uhrazena. Účelně vynaložené administrativní náklady byly spojeny s ukončením úvěrové smlouvy. Náklady spojené s ukončením fixace představovaly část nákladů spojených s cenou vypůjčených peněz na financování úvěrové smlouvy, které nemůžou být po předčasném splacení znovu vloženy na trh. Ve smlouvě bylo sjednáno úročení, přičemž úrok 13,62 % žalobkyně hodnotila jako obvyklý v době uzavření smlouvy. Smluvní pokuta 13 903,60 Kč pak podle čl. 11 smlouvy představovala součet pokut 400 Kč za každou z upomínek ze dne 30. července, 7. září a 4. října 2012 k úhradě dlužné splátky, 10 tis. Kč za porušení povinnosti dodat originál technického průkazu a 2 703,60 Kč, počítané jako poměr 0,3 % denně z dlužných měsíčních splátek, a to od 3. září do 25. října 2012, od 3. října 2012 do 23. ledna 2013, od 3. listopadu 2012 do 23. ledna 2013 a od 3. prosince 2012 do 23. ledna 2013. Všechny smluvní pokuty měly být žalovanému vyúčtovány, a to pokuty za upomínky (zřejmě fakturami) ke dni vystavení upomínky a pokuty 10 tis. Kč a v poměrné výši fakturami s tím, že první dvě uváděné pokuty byly uvedeny ve výsledném vyúčtování.
4. Stejným podáním žalobkyně vzala žalobu zpět v úrokovém příslušenství, žalovaném za dobu od 23. ledna 2013 do 15. dubna 2019.
5. Při jednání konaném před soudem dne 31. května tr. žalobkyně dále vysvětila, že povinnost žalovaného vrátit technický průkaz byla zakotvena v čl. 3 všeobecných podmínek ke smlouvě. Vrácení úvěru bylo totiž zajištěno převodem vlastnického práva k automobilu, jehož zakoupení bylo úvěrem financováno. Ve smlouvě byl sjednán úrok 30,28 %. Na témže jednání pak žalobkyně vzala žalobu zpět tako ohledně žalovaných smluvních pokut za upomínky v částce 1 200 Kč a poplatku v částkách 500 Kč a 224,79 Kč. Při jednání, konaném před soudem dne 9. července tr., pak vzala žalobkyně žalobu zpět také ve vztahu k úroku z prodlení z částek 500 Kč a 224,79 Kč.
6. Výrokem III. proto soud zastavil řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ OSŘ“).
7. V podání ze dne 25. června tr. žalobkyně vysvětlila, že ze sjednaného úvěru byla na účet dealera jméno příjmení převedena jen částka 95 tis. Kč. Zbytek z celkové částky 99 200 Kč tvořil poplatek za sjednání úvěru.
8. Na základě oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 25. března 2019 má soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy uváděné žalobkyní byla dále smluvně postoupena žalobkyni v částce 141 001,94 Kč.
9. Z písemné smlouvy, podepsané vlastnoručně žalovaným dne datum, má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným došlo k ujednání o poskytnutí úvěru v tvrzené výši na koupi automobilu, který se žalovaný zavázal splácet s úrokem podle tvrzení žalobkyně. Úvěr měl být poskytnut v částce 95 tis. Kč na účet prodávajícího jméno příjmení a ve zbytku na placení poplatku za úvěr. V čl. 11 odst. 1. smlouvy byla ujednána smluvní pokuta 0,3 % denně z dlužné částky při prodlení s platbou a smluvní pokuta 10 tis. Kč pro případ vady v registraci a deponaci technického průkazu. V odst. 3. téhož článku byla pro případ odstoupení od smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně pro porušení smlouvy žalovaným ujednána povinnost žalovaného zaplatit splatné pohledávky do dne předčasného ukončení smlouvy včetně dopočítaného úroku, nesplacenou jistinu a účelně vynaložené administrativní náklady, náklady věřitele spojené s ukončením fixace úvěrových zdrojů a náklady na sjednání smlouvy a na pořízení ostatních produktů sjednaných ve smlouvě. S výjimkou pohledávek splatných ke dni ukončení smlouvy s dopočítaným úrokem byla výše těchto plateb stanovena částce, odpovídající příslušnému měsíci podle splátkového kalendáře. V devátém měsíci se jednalo o částku 94 318 Kč na nesplacené jistině a 19 121 Kč na ostatních zahrnutých položkách. Podle splátkového kalendáře ke smlouvě měla být šestou splátkou placena jistina úvěru v částce 598,55 Kč a úrok částkou 2 405,45 Kč, sedmou splátkou jistina úvěru částkou 533,76 Kč a úrok částkou 2 470,24 Kč, osmou splátkou jistina úvěru částkou 626,73 Kč a úrok částkou 2 377,27 Kč, devátou splátkou jistina úvěru částkou 563,61 Kč a úrok částkou 2 440,39 Kč a desátou splátkou jistina úvěru částkou 578,10 Kč a úrok částkou 2 425,90 Kč.
10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet má soud za prokázané, že na účet označený jako jméno příjmení s číslem odpovídajícím údaji ve smlouvě ze dne datum byla dne 13. dubna 2012 převedena částka 95 tis. Kč.
11. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že jsou vytištěny drobným písmem na třech stranách listu formátu A4, nebo písmem odpovídajícím velikosti písma smlouvy na pěti stranách formátu A4 podle způsobu vytištění elektronické přílohy žalobního návrhu, která tuto písemnost obsahovala. Podmínky obsahovaly úvodní ustanovení, ustanovení o platbě a při prodlení s platbou, o zajištění úvěru (čl. 3), užívání vozidla, pojištění, důsledcích porušení smlouvy, předčasném ukončení smlouvy a závěrečná ustanovení. V čl. 3 odst. 3.1 je stanovena povinnost žalovaného doručit právní předchůdkyni technický průkaz k vozidlu do 40 dnů od převzetí vozidla. Všeobecné podmínky nebyly podepsány žalovaným.
12. Z vyúčtování ze dne 24. ledna 2013 soud zjistil, že právní předchůdkyně vyúčtovala žalovanému nesplacenou jistinu v částce 94 318 Kč, úrok v částce 1 643,34 Kč a náklady za předčasné ukončení v částce 19 121 Kč. Jako dlužné splátky byla ve vyúčtování uvedena částka 12 016 Kč, smluvní pokuty v částce 2 703,60 Kč a ostatní dluh 11 200 Kč.
13. Z písemné výzvy ze dne 20. ledna 2020 a z poštovního podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala před podání žaloby žalovaného k zaplacení pohledávek z uváděné smlouvy v celkové částce 308.839,99 Kč, aniž by vysvětlila, o jaké konkrétní pohledávky by se mělo jednat.
14. Soud dále vycházel z toho, že žalovaný nezaplatil žalované pohledávky, neboť ten ohledně případného opaku neuplatnil žádná skutková tvrzení, ačkoli mu takovou povinnost ve vztahu k pozitivním skutečnostem (ve smyslu, které se staly) ukládá § 101 odst. 1 OSŘ .
15. Soud nemá za prokázané, že by žalovanému bylo doručeno vyúčtování ze dne 24. ledna 2013. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že tato písemnost byla odeslána na adresu žalovaného doporučeně poštou. Dokladem o odeslání však nedisponuje. Stejně tak nemá soud za prokázané, že by žalovanému byla doručena faktura č. anonymizováno s vyúčtováním smluvní pokuty 10 tis. Kč, či jiné vyúčtování s jakoukoli žalovanou smluvní pokutou. Žalobkyně totiž žádný důkaz v této souvislosti neoznačila, přestože k tomu byla soudem vyzvána ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ při jednáních dne 31. května tr. a dne 9. července tr.
16. Vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, týkající se poskytnutí úvěru a povinnosti k jeho vrácení a placení úroku, je nutné hodnotit podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ OZ“) upravující smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému úvěr ve sjednané výši a žalovanému vznikla povinnost řádně a včas poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost vyplývající z uvedené smlouvy splnila, když úvěr z části 95 tis. Kč převedla prodejci vozidla jako kupní cenu placenou žalovaným a zbytek na placení poplatku za úvěr. Žalovaný však své povinnosti splnil jen z části, když zaplatil do 25. října 2012 na sjednaných splátkách jen 15 020 Kč. Ke dni podání žaloby tedy dlužil z úvěru částku 94 318 Kč, na splátkách do 2. ledna 2013 částku 12 016 Kč, na úroku částku 1 643,34 Kč a dále běžící úrok z nevráceného úvěru. Ten ovšem ve splátkách do 2. ledna 2013 tvořil jen 2 322,65 Kč a jistě k němu nepatří ani poměrně vypočtený kapitalizovaný úrok z desáté splátky v částce 1 643,34 Kč. Úročená jistina tedy představuje jen částku 96 640,95 Kč (94 318 + 2 322,65). Žalovaný nárok je proto v této části důvodný a soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl, když aktivní legitimace žalobkyně k tomuto nároku vychází z § 1879 a násl. OZ . Doba pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ .
17. Výrokem II. soud naopak zamítl žalobu na placení úroku z dříve kapitalizovaného úrokového příslušenství, neboť jde o nežádoucí hyperochu, která není zákonem dovolena, když úročení je možné jen ve vztahu k jistině a nebylo tvrzeno nic o jiném ujednání.
18. Žalované náklady v částce 18 396,37 Kč, jež by zřejmě být náhradou obecněji vymezených nákladů, jsou ve skutečnosti sankcí za předčasné ukončení smlouvy pro porušení smluvní povinnosti žalovaným, neboť při řádném splácení se zprostředkovateli za uzavření smlouvy zjevně nic neplatí. Tato sankce spolu s další žalovanými pokutami je podle smlouvy právem, nikoli nárokem, neboť nebylo sjednáno, do kdy by měl žalovaný tyto své povinnosti. Do fáze nároku právo na zaplacení dospívá teprve výzvou k zaplacení. Tou totiž věřitel teprve oznamuje dlužníku, že svého práva využívá. Doba pro zaplacení se pak od této výzvy odvíjí ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ . V daném případě soud nezjistil, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k placení uvedených pohledávek, které tvrzeným a zjištěným způsobem účtovala. Nestalo se tak ani v průběhu tohoto řízení, neboť soud žalobu a její doplnění doručoval žalovanému na evidenční adresu, kde nebyla žalovaným převzata, bez toho, aniž by ověřoval, zda se takto zásilka dostala do sféry jeho dispozice. Pro posouzení procesního doručení to totiž nebylo třeba. K tomu, aby bylo možné žalobě na plnění vyhovět je nezbytné, aby uplatněné právo dospělo do nároku přinejmenším v době vyhlášení rozsudku (§ 153 odst. 1 a § 154 odst. 1 OSŘ ). Protože nic takového zjištěno nebylo, nezbylo než žalobu v této části výrokem II. zamítnout, aniž by bylo dále nutné se dále zabývat tím, zda žalovaného, jakožto spotřebitele tížila vůbec povinnost předat právní předchůdkyni technický průkaz podle ustanovení přílohy smlouvy o jiném hlavním závazku.
19. Ohledně žalovaného úroku z prodlení platí, že povinnost k jeho placení tíží podle § 1970 OZ dlužníka, který je v prodlení s placením peněžitého dluhu. Žalovaný je tedy povinen platit toto příslušenství z pohledávek, ohledně nichž bylo žalobě vyhověno a v tomto rozsahu byla proto povinnost k placení žalovanému uložena výrokem I. Ve zbytku pak byla žaloba na placení úroku z prodlení zamítnuta, neboť prodlení s placením takto úročené jistiny hodnoceno nebylo.
20. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ , podle kritéria poměru procesního úspěchu ve věci, ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ , podle nějž hradí náklady řízení ten z účastníků, který zavinil zastavení řízení. Žalobkyně byla procesně úspěšná ohledně částek 94 318 Kč, 12 016 Kč, úroku 1 643,34 Kč a v době vyhlášení rozsudku v částce 30 652,39 Kč a ve vztahu k úroku z prodlení v době vyhlášení rozsudku v částce 17 727,51 Kč. Žalovaný byl procesně úspěšný v částkách 10 000 Kč, 2 703,60 Kč, 18 396,37 Kč, úroku v době vyhlášení rozsudku v částce 3 595,79 Kč a ve vztahu k úroku z prodlení v době vyhlášení rozsudku v částce 3 020,28 Kč. K procesnímu úspěchu žalovaného je ovšem nutno dále připočítat také částky 1 20 Kč, 500 Kč, 224,79 Kč, úrok v době vyhlášení rozsudku v částce 90 334,26 Kč a úrok z prodlení v době vyhlášení rozsudku v částce 55 055,81 Kč. Poměr procesního úspěchu z takto zjištěného předmětu řízení v celkové částce 337 792,35 Kč je tedy ve prospěch žalovaného vyčíslen na 46,3: 53,7. Protože převážně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí pod lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 OSŘ ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.