Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

49 C 64/2021-51

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,

se sídlem v obec a číslo, ulice číslo

zastoupená titul jméno jméno,

advokátem se sídlem v obec a číslo, ulice číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,

bytem v obec, ulice číslo

o 6.000 Kč s úroky z prodlení,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 2. června 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 23. listopadu 2018 do 1. června 2020.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.368 Kč k rukám titul jméno jméno, advokáta se sídlem v obec a číslo, ulice číslo do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 2. června 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 23. listopadu 2018 do 1. června 2020. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.368 Kč k rukám [titul] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec a číslo], [ulice] [číslo] do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 6.000 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle smlouvy o úvěru ze dne 23. 10. 2018 společnost právnická osoba přenechala žalovanému částku ve výši 6.000 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 22. 11. 2018. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný částku nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení dlužné částky, marně.

Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. -41 – nevyjádřil.

K jednání soudu nařízenému na 21. 9. 2021 se nedostavil ani žalobce (který svou neúčast omluvil, současně svou absencí však znemožnil soudu, aby jej poučil a vyzval podle ustanovení a 3 ), ani žalovaný, ač předvolán řádně a včas. Soud tedy za podmínek uvedených v ustanovení věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byly splněny podmínky uvedené v ustanovení , neboť rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud podle ustanovení , rozsudek obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 23. 10. 2018 společnost právnická osoba odeslala na účet žalovaného částku ve výši 6.000 Kč. Dne 12. 5. 2020 právnická osoba a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky, na seznamu postoupených pohledávek je mj. pohledávka za žalovaným ve výši 6.000 Kč. Přípisem odeslaným 26. 5. 2020 žalobce informoval žalovaného po postoupení pohledávky a vyzval jej k zaplacení dlužné částky.

1. Soud nevzal za prokázané, že dne 23. 10. 2018 právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru o obsahu tvrzeném žalobcem. Součástí spisu není žádná , která by o něčem takovém svědčila. Pokud jde o u označenou jako„ Jednotlivá smlouva o úvěru číslo“, jde o formulář, k němuž není připojen podpis žalovaného, ani z ničeho jiného nelze dovodit projev vůle žalovaného být vázán obsahem této y. Soud tedy nevzal za prokázané uzavření této smlouvy (přičemž svou absencí u jednání dne 21. 9. 2021 žalobce zabránil soudu v postupu podle ustanovení a 3 ). Nicméně nutno dodat, že i kdyby smlouva ve znění tvrzeném žalobcem uzavřena byla, nelze z ní právo přiznat, neboť ji soud hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť poskytovatel úvěru zjevně před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval majetkové poměry žalovaného, jeho reálné výdaje, počet vyživovacích povinností atp. (již z toho, co je obsahem spisu, tj. ze mzdových lístků žalovaného, je navíc zřejmé, že příjem žalovaného byl v rozhodné době takový, že nebylo lze rozumně předpokládat, že by žalovaný ze mzdy ve výši cca 17.000 Kč po zaplacení nákladů na bydlení a pokrytí základních životních potřeb byl schopen splatit poskytovateli úvěru jednorázově částku 6.000 Kč ve lhůtě jednoho měsíce aj.). Tím poskytovatel úvěru porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

Vzhledem k tomu, že však žalovaný částku 6.000 Kč přijal, aniž k tomu měl právní důvod, je povinen ji vydat zpět podle zásad o bezdůvodném obohacení (srov. ustanovení § 2991 an. o. z.). Žalobce doložil odeslání první výzvy k zaplacení dne 26. 5. 2020, netvrdil ani nedokládal, kdy bylo žalovanému doručeno, tedy soud vychází z domněnky dojití třetí pracovní den, tj. ke dni 29. 5. 2020 (srov. ustanovení § 573 o. z.), splatnost pak nastala k následujícímu pracovnímu dni (což soud v tomto případě i s přihlédnutím k výši částky považuje za dobu„ bez zbytečného odkladu“ podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.), tj. ke dni 1. 6. 2020. Žalovaný je pak v prodlení se zaplacením počínaje dnem 2. 6. 2020. Žaloba je proto důvodná ve vztahu k jistině 6.000 Kč a úroku z prodlení za dobu od 2. 6. 2020 do zaplacení. Právo na zaplacení úroku z prodlení je dáno ustanovením o. z., výše je dána (soud však úrok z prodlení přiznal pouze v žalované výši, neboť je žalobou vázán). O pariční třídenní lhůtě bylo rozhodnuto podle ustanovení (výrok I.).

Ve zbývající části, tj. ve vztahům v úrokům z prodlení za dobu, kdy podle skutkového zjištění soudu žalovaný nebyl v prodlení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle ustanovení tak, že soud žalobci (který byl úspěšný v naprosto převažující části a který doložil, že ve smyslu ustanovení žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500,00 Kč podle ustanovení a a d) a (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200,00 Kč a jeden právní úkon po 100,00 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100,00 Kč podle ustanovení advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168,00 Kč podle ustanovení a 3

Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1.368,00 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (srov. ustanovení ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.