Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 229/2021-19
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo společnosti právnická osoba, mezi stanicemi obec a obec, přičemž porušil své povinnosti, když cestoval bez platné jízdenky. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalovanou částku, která se skládá z přirážky (částka) a nezaplaceného jízdného (částka). Svoji aktivní legitimaci ve sporu odvozuje žalobce od smlouvy o postoupení pohledávek., kterou přešla pohledávka z původního věřitele (právnická osoba) na přechodného věřitele (Pangea Development Limited) a od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které přešla pohledávka z přechodného věřitele na žalobce.
Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k navrženému postupu nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
Skutečnost, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Spojeného království příjmení jméno a Severního Irska, zakládá v řízení mezinárodní prvek, a je třeba se zabývat tím, zda je ve věci dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Česká republika i Spojené království příjmení jméno a Severního Irska jsou členy Evropské unie, a proto je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Podle Článku 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, neboť původní vztah byl vztahem bez zahraničního prvku a postoupením pohledávky nemůže dojít ke změně práv a povinností stran.
Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
Žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo Českých drah na trase obec a obec, kde se neprokázal platným přepravním dokladem a nezaplatil jízdné (částka) s přirážkou (částka), bylo sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO, na kterém byl žalovaný identifikován jménem, příjmením, datem narození a číslem OP. Smlouvou o postoupení pohledávek převedl původní věřitel (právnická osoba) pohledávku na přechodného věřitele (Pangea Development Limited) a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum převedl přechodný věřitel pohledávku na žalobce. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou ze dne datum.
Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ; dále dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, podle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobci přiznal toliko náhradu nákladů řízení za vynaložený soudní poplatek ve výši částka, když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2777/2011 a pod sp. zn. Pl. ÚS 25/12 dospěl k závěru, že žalobci žádné jiné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu, tj. typizované žalobě, jednoduchosti případu (skutkové i právní), bagatelní pohledávce a zejména ke skutečnosti, že žalobci si nabývání a následné vymáhání pohledávek sám zvolil jako„ předmět podnikání“, uplatněný nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb. měřítko účelnosti nenaplňuje. Je sice na žalobci, jaká personální a jiná opatření přijme (např. i zastoupení advokátem), aby zajistil výkon své podnikatelské činnosti, ale nelze systematicky prostřednictvím institutu nákladů řízení jako náhrady za kvalifikovanou (odbornou) pomoc ve sporu, generovat zisk bez zohlednění shora uvedeného a bez ohledu na skutečný obsah této pomoci. Taková soustavná činnost není odbornou ale ryze administrativní (faktickou) pomocí, na níž však nelze vztahovat principy a pravidla, která se uplatňují pro právní zastoupení v občanském soudním řízení. Žalobce se tak vystavuje tomu, že takto poskytnutá„ právní“ pomoc bude vážena kritériem účelnosti jako zákonnou podmínkou pro přiznání její náhrady proti neúspěšné straně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.