Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 C 70/2021-16

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 2.400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.200 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 700 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 498,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.200 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 700 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 498,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.400 Kč s úrokem z prodlení. Návrh odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 5. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 1.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 25. 1. 2018 společně s úrokem ve výši 200 Kč. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalovaného podle čl. VI. smlouvy o úvěru nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 1.000 Kč s tím, že celková výše smluvní pokuty je omezena částkou 500 Kč. Za období od 25. 1. 2018 do 25. 1. 2021 činí celková výše smluvní pokuty 1.096 Kč, žalobkyně v souladu s limitací požaduje na smluvní pokutě částku 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje v souladu s čl. VII. smlouvy o úvěru náklady za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby ve výši 700 Kč. Úvěr byl předán k vymáhání inkasní právnická osoba anonymizováno dne 28. 8. 2018 a dne 24. 11. 2020 bylo mimosoudní vymáhání ukončeno. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 28. 12. 2020.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením (dále jen „ “) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 5. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1.000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 200 Kč nejpozději do 25. 1. 2018. V čl. VI. odst. 2.1.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru. V čl. VII. smlouvy o úvěru strany sjednaly, že věřitel může před případným soudním vymáháním pohledávek učinit pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek. Výše nákladů mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby za prvních 14 dní bude činit 700 Kč, za dalších 14 dní mimosoudního vymáhání bude výše nákladů činit 500 Kč, a za další mimosoudní vymáhání (po 30. dni od zahájení) bude výše nákladů činit 500 Kč. Dne 5. 1. 2018 byl žalovanému úvěr ve výši 1.000 Kč vyplacen převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Předžalobní výzvou ze dne 28. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle ustanovení se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle ustanovení k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně a včas nevrátil poskytnutou částku se sjednaným úrokem, ačkoliv žalobkyně jako úvěrující svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému splnila, když mu poskytla sjednaný úvěr. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobkyni dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.200 Kč (1.000 Kč jistina úvěru, 200 Kč sjednaný úrok). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, je v souladu s čl. VI. odst. číslo smlouvy dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 1.000 Kč a to od 26. 1. 2018 do 25. 1. 2021. S ohledem na sjednanou limitaci smluvní pokuty (součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru), náleží žalobkyni na smluvní pokutě částka 500 Kč. Žalovaný je rovněž povinen v souladu s ustanovením ve spojení s zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši od 26. 1. 2018 do zaplacení.

10. Pokud jde o ujednání o paušální náhradě nákladů mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby, soud jej považuje za nepřiměřené ve smyslu ustanovení . Sjednané paušální částky za mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby (za prvních 14 dní 700 Kč, za dalších 14 dní 500 Kč a za další mimosoudní vymáhání dalších 500 Kč) jsou vzhledem k výši úvěru (1.000 Kč), sjednané splatnosti (20 dnů) a s ohledem na skutečnost, že vůbec nezohledňují, jaké úkony budou v rámci mimosoudního vymáhání skutečně učiněny (v projednávané věci z provedeného dokazování neplyne, že by třetí osoba v rámci mimosoudního vymáhání cokoliv učinila), zcela neodůvodnitelné a nepřiměřené. K nepřiměřenosti ujednání přitom soud přihlédne z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C -240/98 až C -244/98 ze dne 27. 6. 2000), spotřebitel má sice možnost se nepřiměřeného ujednání dovolat (ustanovení , rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C -473/00, Cofidis SA proti Jean-Louis Fredeout ze dne 21. 11. 2002), ale v projednávané věci se žalovaný nepřiměřených ustanovení nedovolal. S ohledem na ustanovení a tak soud k takovému ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch spotřebitele, nepřihlédl a nárok z takového ujednání nepřiznal. Proto byla výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta žaloba ohledně částky 700 Kč představující požadované náklady za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby. Nad rámec uvedeného pak soud dodává, že v projednávané věci ani nebylo prokázáno, že by žalobkyně skutečně předala pohledávku za žalovaným k vymáhání právnická osoba anonymizováno, a taktéž nebylo prokázáno, že by právnická osoba anonymizováno v rámci tvrzeného mimosoudního vymáhání cokoliv učinila.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Po provedené kapitalizaci úroků ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 74,92 % předmětu řízení (ohledně částky 2.091,23 Kč), žalovaný byl úspěšný v 25,08 % předmětu řízení (ohledně částky 700 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu 49,84 % nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady nákladů dle a dle a , a to za dva úkony (výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 49,84 %, tj. 498,40 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.