Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 263/2021-17
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvní pokutu v částce částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
I. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu v částce [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>I. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně (do datum) vystupující pod obchodní firmou právnická osoba) a žalovaný uzavřeli distančně, prostřednictvím elektronických prostředků, dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout na žádost žalovaného peněžní prostředky v celkové výši částka. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit minimálními splátkami úvěru, které činily 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši částka. Žalobkyně a žalovaný si dále sjednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem částka. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně. Dále bylo sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí částka. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo také sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši částka. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši částka. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od datum v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne datum. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.
3. Usnesením č. j. 14C 263/2021-9 ze dne 2. 12. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství.
4. Na základě této výzvy žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne datum, uvedla, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí – žalobkyně u žalovaného nenašla žádný negativní záznam. Dále úvěruschopnost posuzovala dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem částka, čistý příjem částka, náklady na obživu částka, náklady na bydlení u rodičů částka a ostatní náklady žalovaného částka. Žalovaným deklarovaný příjem není vyšší než průměrná hrubá měsíční mzda (1. až 3. čtvrtletí roku částka) či medián mezd (v 1. až 3. čtvrtletí roku částka), a nijak tedy nevybočuje z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Výši příjmu si dále žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalovaného, kde je patrná čistá mzda ve výši částka. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla žalovaným deklarovaných výdajů, upravených podle reálných odhadovaných nákladů, a to včetně nákladů na spotřebitelský úvěr (částka) od výše žalovaným doložených příjmů (částka) – z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších částka.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Z nich vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako klientem) byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se úvěrující zavazuje, že na požádání klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet č. bankovní účet, a to dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka Celkem tedy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. částka. Účastníci se dohodli, že žalovaný splatí úvěr minimální měsíční splátkou ve výši 1/5 z dlužné částky vždy k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částka. Byla dohodnuta úroková sazba ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným podle čl. 6 1. smlouvy, byla dohodnuta úroková sazba ve výši 15 % ročně. Účastníci se dohodli, že úroky se ke konci každého kalendářního měsíce stávají součástí jistiny. Podle čl. 6 3. smlouvy pro případ porušení povinností žalovaným byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních třech kalendářních měsíců prodlení klienta. V případě dalšího, nového prodlení klienta se splacením dluhu či jeho části vzniká nárok na smluvní pokutu po dobu dalších třech kalendářních měsíců prodlení klienta. Smluvní pokuta je splatná ke dni vzniku práva na její zaplacení, ke dni, ke kterému nastalo prodlení, respektive ode dne, kdy započal další kalendářní měsíc prodlení v případě opakovaného vzniku nároku na smluvní pokutu. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny. Podle čl. 6 5. smlouvy v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího) a úvěrující je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku částka 030. Žalovanému byl připsán k jistině úrok v celkové výši částka. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši částka sestávající z jistiny ve výši částka spolu s přirostlým úrokem z prodlení ve výši částka a náhrady nákladů řízení ve výši částka, a to do datum. Žalovaný ani poté dluh nezaplatil.
7. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k poskytnutí úvěru. Předložila výplatní pásku žalovaného, ze které soud zjistil, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru byl zaměstnán u právnická osoba s. r. o. obec, s čistým měsíčním příjmem v období číslo ve výši částka. Jeho pravidelné měsíční výdaje činily částku částka (náklady na obživu + náklady na bydlení + ostatní náklady).
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Po právní stránce byla věc vyhodnocena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle shora citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením dluhu po dobu delší než 60 dnů, celý dluh se stal bez dalšího splatným. Žalovaný uhradil částku částka, k dnešnímu dni tedy dluží na jistině částku ve výši částka a na sjednaném poplatku částku ve výši částka. Dále žalovanému vznikla podle shora citovaných ustanovení smlouvy povinnost hradit žalobkyni smluvní pokutu, a to ve výši částka za každých započatých 30 dnů prodlení, nejdéle však za 90 dnů prodlení. V případě dalšího, nového prodlení klienta se splacením dluhu či jeho části vzniká nárok na smluvní pokutu po dobu dalších třech kalendářních měsíců prodlení klienta. Smluvní pokuta je splatná ke dni vzniku práva na její zaplacení, ke dni, ke kterému nastalo prodlení, respektive ode dne, kdy započal další kalendářní měsíc prodlení v případě opakovaného vzniku nároku na smluvní pokutu. Žalobkyni tedy vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši částka. Takto stanovená smluvní pokuta je z pohledu jejího souladu s dobrými mravy akceptovatelná, a proto žalobkyni náleží smluvní pokuta za prodlení žalovaného v uvedené výši. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku částka (součet dlužné jistiny, poplatku a smluvní pokuty). Soud proto žalobě v této části vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. Pokud jde o sjednaný úrok z poskytnutých prostředků ve výši 20 % měsíčně, což představuje 240 % ročně, tak tato výše úroků u spotřebitelského úvěru je zcela nepřiměřená, když mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době uzavření smlouvy, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. značky 21 Cdo 1484/2004). Je přitom nutno přihlédnout rovněž ke sjednanému poplatku za úvěr (20 % z jistiny), což obsahově není ničím jiným, než dalším úrokovým navýšením. Část ujednání o úrocích ve výši 20 % měsíčně tedy soud shledal jako neplatné právní jednání dle ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy, a proto žalobu ohledně částky částka s příslušenstvím, představující kapitalizovaný smluvní 20 % měsíční úrok, který měl přirůst k jistině, zamítl.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu mu žádné náklady dosud nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.