Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 296/2021-20
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 800 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 11 100 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 503,23 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 305,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 200 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 800 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 11 100 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 503,23 Kč, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 305,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 200 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 20 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 305,63 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 503,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o anonymizována dvě slova číslo uzavřené dne 30. 12. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), a žalovanou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
1/ anonymizováno coby poskytovatelka anonymizována dvě slova a žalovaná podepsaly dne 30. 12. 2016 Smlouvu o anonymizována dvě slova číslo. Na základě této smlouvy poskytla anonymizováno žalované 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky poplatek ve výši 11 100 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, a to nejpozději do 9. 2. 2018 (prokázáno Smlouvou o anonymizována dvě slova číslo ze dne 30. 12. 2016).
2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná v této souvislosti uvedla a svým vlastnoručním podpisem stvrdila, že žije v domácnosti sama, bydlí v nájmu, od října 2007 pobírá starobní důchod (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno osobně), čistý příjem 20 177 Kč, výdaje 9 517 Kč (5 297 Kč nájem/inkaso/energie, 3 500 Kč osobní výdaje, 720 Kč splátky úvěrů / zápůjček), použitelný příjem 10 660 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty pracovní smlouva, složenky – příjmy, doklad o výměře důchodu (prokázáno kartou zákazníka – žádostí o zápůjčku ze dne 30. 12. 2016).
3/ Žalovaná uhradila anonymizováno po uzavření smlouvy celkem 5 200 Kč anonymizováno dne 29. 11. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným žalované na adresu ve smlouvě dne 13. 12. 2019 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 13. 12. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek).
4/ Žalobkyně zaslala žalované dne 23. 2. 2021 předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (prokázáno výzvou k plnění ze dne 22. 2. 2021 podacím lístkem hybridní pošty ze dne 23. 2. 2021).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).
8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. anonymizováno a žalovaná uzavřely smlouvu o anonymizována dvě slova ve smyslu § 2395 o. z.
a § 2 odst. 1 zákona, na základě které anonymizováno poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 2 100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
17. Soud dospěl k závěru, že anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalované, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (výdaje na bydlení zahrnující nájemné, inkaso a energie v celkové výši 5 297 Kč jsou na pražské poměry podezřele nízké). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto nečiní konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, neboť má za to, že předmětná smlouva je absolutně neplatná z jiných důvodů.
18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona.
19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 195 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197 % (včetně odměny za hotovostní inkaso splátek). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v prosinci 2016 10,6 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána téměř 19násobná RPSN (resp. 7násobná – odečteme-li odměnu za hotovostní inkaso pro jeho tvrzenou doplňkovou nepovinnou povahu) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli téměř 19násobkem - rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 ).
20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
21. Administrativní poplatek je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě. Z úřední činnosti je soudu známo, že anonymizováno do tohoto poplatku zahrnuje poplatek za založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. anonymizováno tedy na žalovanou přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Zároveň skutečná výše nákladů na tyto činnosti neroste s výší poskytnutého úvěru, výše administrativního poplatku je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 20 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru. Takové ujednání je nepřiměřené a nelze k němu podle § 1815 o. z. přihlížet.
22. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše odměny stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaná nezaplatila vůbec ničeho a anonymizováno by nemusela - namísto sjednaných 58 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však sjednána procentní sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %, což svědčí o tom, že jde jen o další úplatu za poskytnutí úvěru.
23. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy tak má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 9 800 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované (ve výši 5 200 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.
24. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o anonymizováno jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. anonymizováno vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu dne 13. 12. 2019. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalované dne 18. 12. 2019, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy - uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 31. 12. 2019. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tak, že nárok na jejich náhradu nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. příslušela žalované. Té však s ohledem na její procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.
26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).