Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 CO 2/2022-51

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti žalované: jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. -28

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od datum do zaplacení (výrok I), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet jejího advokáta (výrok II).

2. Předmětná částka představovala dle žalobních tvrzení část kupní ceny zaplacené žalobkyní při podpisu smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne datum, kterou si měla žalovaná neplatně započíst oproti své pohledávce na smluvní pokutu, vzniklé jí údajně z důvodu, že žalobkyně neuhradila zbývající část kupní ceny v termínu do datum. Žalobkyně měla však za to, že žalované z tohoto důvodu nárok na smluvní pokutu nevznikl, tudíž ani nemohlo dojít k žádnému započtení na tuto neexistující pohledávku, a domáhala se proto vrácení zaplacené částky částka spolu s příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy, jejímž předmětem byl budoucí převod pozemku parc. číslo v katastrálním území Velké Popovice ze žalované na žalobkyni (dále jen„ Smlouva“). Žalobkyně se zavázala zaplatit žalované kupní cenu ve výši částka tak, že již při podpisu Smlouvy zaplatila částka, a zbylou částku měla uhradit ve třech splátkách, složených do advokátní úschovy podle smlouvy o advokátní úschově ze dne datum (dále jen„ Smlouva o advokátní úschově“). První splátka ve výši částka měla být uhrazena v termínu do datum, druhá splátka ve výši částka v termínu do datum a třetí splátka ve výši částka v termínu do datum. V čl. příjmení Smlouvy si účastnice ujednaly, že nesloží-li žalobkyně část kupní ceny na účet advokátní úschovy tak, jak bylo ve Smlouvě o advokátní úschově dojednáno, anebo ve lhůtě do datum nevyzve žalovanou k uzavření kupní smlouvy, bude povinna zaplatit žalované smluvní pokutu ve výši částka a žalované současně vznikne i právo od Smlouvy odstoupit, aniž by tím byl dotčen její nárok na úhradu smluvní pokuty. Dále bylo pro tento případ sjednáno, že smluvní pokuta bude žalovanou započtena oproti složené části kupní ceny ve výši částka, kterou žalobkyně zaplatila při podpisu Smlouvy. Termín pro úhradu poslední splátky kupní ceny ve výši částka byl prodloužen dvěma dodatky ke Smlouvě o advokátní úschově. Dodatkem číslo ze dne datum bylo zkonstatováno, že k tomuto dni žalobkyně již uhradila další část kupní ceny ve výši částka a že zbývající část ve výši částka uhradí na účet advokátní úschovy nejpozději do datum. Dodatkem číslo ze dne datum pak byl termín pro úhradu této částky prodloužen až do datum. Žalobkyně však ani v prodloužené lhůtě zbylou část kupní ceny neuhradila, a žalovaná z tohoto důvodu dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupila a vyzvala žalobkyni k úhradě smluvní pokuty, přičemž započetla svůj nárok na smluvní pokutu ve výši částka v rozsahu částky částka oproti pohledávce žalobkyně na vrácení zaplacené části kupní ceny ve výši částka. Dopisem ze dne datum naopak vyzvala žalobkyně žalovanou, aby jí vrátila částku částka, kterou jí uhradila při podpisu Smlouvy.

4. Na zjištěný skutkový stav věci aplikoval soud I. stupně , a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a shledal, že uzavření Dodatků číslo nemělo vliv na smluvní ujednání obsažená ve Smlouvě a Smlouvě o advokátní úschově, vyjma toho, že byla změněna splatnost poslední části kupní ceny. Ostatní ujednání však zůstala i nadále v platnosti a nestala se obsoletní, jak se žalobkyně snažila tvrdit. Jednalo se o tzv. kumulativní novaci, nebo-li změnu v obsahu závazku za trvání existujícího právního vztahu, který v důsledku toho nezaniká, jen se mění jednotlivá práva a povinnosti smluvních stran. Pokud žalobkyně, jak bylo zjištěno, ani v prodloužené lhůtě do datum část kupní ceny ve výši částka do advokátní úschovy nesložila, žalované v souladu se Smlouvou vzniklo právo od ní odstoupit a současně i právo požadovat na žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, jakož i právo započíst si ji v rozsahu částky částka oproti částce složené žalobkyní při podpisu Smlouvy. Za této situace nemůže být žaloba důvodná, přičemž by bylo již nadbytečné zabývat se další obrannou námitkou žalované, totiž že žalobkyně porušila i svou povinnost vyzvat žalovanou ve lhůtě do datum k uzavření kupní smlouvy.

5. Z výše uvedených důvodů soud I. stupně žalobu zamítl a podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), přiznal procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, tvořených odměnou a náhradami jejího advokáta, jejichž výši určil dle vyhl. č. , advokátní tarif.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodu dle , tedy že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítala, že Smlouva a Smlouva o advokátní úschově byly navzájem provázané a obsahovaly shodná ujednání o částkách, které měly být žalobkyní hrazeny prostřednictvím advokátní úschovy. Vznik nároku na smluvní pokutu byl dle nich vázán na to, že k úhradě poslední částky nedojde v termínu do datum. Dodatkem číslo bylo ujednáno, že poslední část kupní ceny bude složena do advokátní úschovy nejpozději do datum. S touto změnou splatnosti však nebyla spojena změna původního ujednání o smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že ještě před možným vznikem nároku na smluvní pokutu (před dnem datum) došlo ke změně původního závazku v podobě jiné lhůty splatnosti, nemohlo dojít k porušení závazku zajištěného smluvní pokutou, a za případné porušení závazku k zaplacení kupní ceny v novém termínu, tj. do datum, žádná smluvní pokuta sjednána nebyla. Ujednání žalobkyně a žalované o pozdějším datu splatnosti představuje novaci dle o. z., neboť dosavadní závazek zaplatit kupní cenu nejpozději do datum byl zrušen a nahrazen závazkem novým. Vzhledem k tomu, že smluvní pokutou byl zajištěn pouze původní závazek, který byl zrušen, sleduje i zajištění osud zajištěného závazku, neboť má vůči němu akcesorickou povahu, a tudíž je třeba dovodit, že ujednání o smluvní pokutě zaniklo, případně se stalo obsoletním, neboť v důsledku zrušení zajištěného závazku nemohlo dojít k jeho porušení, a tedy nárok na smluvní pokutu nemohl vzniknout. Nový závazek pak žádnou smluvní pokutou zajištěn nebyl. Soud I. stupně tudíž pochybil v právním posouzení věci, když změnu závazku provedenou Dodatkem číslo posuzoval jako kumulativní novaci. Jelikož vedle sebe nemohou obstát starý a nový závazek týkající se splatnosti kupní ceny, může se jednat jedině o novaci privativní, při které starý závazek zaniká a je nahrazen novým. Pokud soud I. stupně uvedl, že původní závazek nebyl zrušen, ale pouze„ prodloužen“, pak o. z. takový termín nezná, zná pouze pojem„ změna“, která může mít podobu novace kumulativní anebo privativní. Dle žalobkyně nelze z obsahu Dodatku číslo dovozovat, že by vůle účastnic směřovala k tomu vázat smluvní pokutu i na nově sjednanou lhůtu plnění. Pokud by tomu tak bylo, nepochybně by se to muselo promítnout do obsahu jejich písemného ujednání. Konečně pak žalobkyně soudu I. stupně vytýká, že se nijak nezabýval jejím tvrzením, že to byla žalovaná, kdo porušoval předmětné smlouvy a jednal v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná totiž předmětný pozemek prodala kupní smlouvou ze dne datum za cenu částka, tedy za mnohem vyšší cenu, než za kterou ho původně měla nabýt žalobkyně. Za této situace, kdy žalovaná z nerealizace předmětné koupě profitovala, má žalobkyně její požadavek na smluvní pokutu za odporující dobrým mravům. Dále namítala, že žalované nevznikla žádná škoda, a tedy ani není třeba žádné kompenzace, jejíž funkci může smluvní pokuta plnit. Dodala, že část kupní ceny složené do advokátní úschovy advokátka žalované příjmení jméno příjmení příjmení zpronevěřila, a že„ takové jednání žalované“ lze zcela jistě klasifikovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl a rovněž aby zavázal žalovanou k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že je má za nedůvodné, rozsudek soudu I. stupně shledává jako věcně správný a navrhla, aby byl potvrzen a byla jí přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. K projednání odvolání nebylo nařízeno jednání ( ), když na výzvu odvolacího soudu (dle ve spojení s  ) účastnice, jimž byla tato výzva prostřednictvím jejich advokátů doručena dne datum, ve stanovené lhůtě 3 dnů nereagovaly, a bylo lze proto předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně, o které svůj rozsudek opřel, a souhlasí i s jeho výkladem sporných ujednání smluv a jejich dodatků, tedy především s jeho závěrem, že nárok na smluvní pokutu ve smyslu čl. IV, 4.1 Smlouvy nezanikl v důsledku změn splatnosti kupní ceny, které byly předmětem Dodatků číslo.

10. Soud I. stupně při posuzování právních účinků, které uzavření Dodatků číslo vyvolalo, správně vyšel z § 1901 a 1902 o. z., přičemž i jím citovaná dosavadní judikatura (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ), je přiměřeně použitelná při výkladu toho, jaké právní účinky má změna v obsahu závazku dohodou stran. Lze proto i nadále vycházet z toho, že u tzv. kumulativní novace (změny v obsahu dosavadního závazku dohodou stran) jde - na rozdíl od tzv. privativní novace, při níž dosavadní závazek zaniká a je nahrazen novým - o změnu obsahu závazku za trvání existujícího právního vztahu, spočívající v zániku určitých dosavadních vzájemných práv a povinností a v jejich nahrazení nově sjednanými, případně ke vzniku dalších práv a povinností vedle již existujících. Dosavadní závazkový vztah tedy nezaniká; právním důvodem změněného závazku je jak původní právní skutečnost, která způsobila jeho vznik, tak i dohoda stran o změně jeho obsahu. Jako jeden z příkladů změny obsahu závazku bývá - vedle změny místa či způsobu plnění – v judikatuře zmiňována právě i změna splatnosti, tedy termínu ujednaného plnění. Také v posuzovaném případě nové ujednání o termínu splatnosti sice vedlo k zániku povinnosti žalobkyně splnit dluh tak, jak bylo původně ujednáno, nikoli však k zániku její povinnosti plnit včas (tj. v nově sjednané lhůtě), kterážto povinnost byla (i nadále) zajištěna smluvní pokutou. Nebo-li změnila se jen jednotlivá práva a povinnosti v již existujícím právním vztahu, který (v dodatkem nedotčeném rozsahu) trval dál. Je tedy třeba rozlišovat závazek ohledně jednotlivé povinnosti (zde povinnosti plnit do určeného data) a celý závazkový vztah, který byl Smlouvou založen.

11. Namítala-li žalobkyně, že soud I. stupně vycházel toliko z jazykového výkladu smlouvy a nezabýval se vůlí stran, pak nelze pominout, že základním hlediskem pro výklad právního jednání (podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014) je skutečně úmysl jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět (§ 556 odst. 1 o. z.). Při zjišťování tohoto úmyslu je pak třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). V daném případě byly obě smlouvy i dodatky uzavřeny písemně, přičemž žalobkyně nijak nerozporuje (a naprosto jednoznačné ujednání, obsažené v čl. IV odst. 4.1 Smlouvy ani nedává prostor pro jiný výklad), že včasné zaplacení části kupní ceny, která nebyla uhrazena při podpisu Smlouvy (podle čl. III odst. číslo), bylo sankcionováno smluvní pokutou ve výši částka. Nebo-li ani sama žalobkyně nepopírá, že vůlí účastnic bylo zajistit včasné plnění dle Smlouvy smluvní pokutou. Snaží-li se však žalobkyně nyní tvrdit, že změna splatnosti v důsledku dodatků, zejména Dodatku číslo podle něhož mělo k úplnému zaplacení kupní ceny dojít nejpozději do datum, vyvolala i zánik zajišťujícího závazku, pak pro takový závěr nic nesvědčí, když taková vůle nebyla nijak projevena. V již zmíněných Dodatcích číslo je naopak jasně vyjádřeno, se změna jimi provedená se týká toliko splatnosti kupní ceny a ničeho jiného, nebo-li žádné jiné dosud dojednané povinnosti se nedotkla. Původní ujednání o smluvní pokutě v čl. IV odst. 4.1 Smlouvy proto i nadále trvalo a zajišťovalo povinnost včasného zaplacení kupní ceny, ovšem v nově sjednaném termínu.

12. Jelikož žalobkyně svému závazku včasného zaplacení kupní ceny nedostála, žalobkyni v souladu s čl. IV odst. 4.1 vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty a rovněž i právo od Smlouvy odstoupit. V důsledku odstoupení od Smlouvy se tato od počátku ruší a účastnice byly povinny vrátit si navzájem přijatá plnění. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení části kupní ceny ve výši částka, kterou zaplatila při podpisu Smlouvy, žalované naopak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši částka, přičemž účastnice si již ve Smlouvě dohodly, že tyto nároky je možno oproti sobě započíst. Úkon směřující k započtení pak žalovaná vůči žalobkyni učinila dopisem ze dne datum, čímž došlo k zániku v tomto řízení vymáhané pohledávky, a nelze ji proto žalobkyni přiznat.

13. Neobstojí ani námitka, že nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty se příčí„ dobrým mravům“, což žalobkyně dovozuje nikoliv z okolností, které zde existovaly v době uzavření smlouvy, ale ze skutečností, k nimž došlo až po zániku závazkového vztahu účastnic (jako je pozdější prodej nemovitosti jinému zájemci za vyšší cenu), nebo dokonce ze skutečností, které žalované ani nelze nijak přičítat (jako je zpronevěra, které se měla dopustit její advokátka). Stejně tak je nerozhodné, zda žalované porušením zajištěné povinnosti vznikla škoda či nikoliv, neboť byť smluvní pokuta vedle své funkce sankční a preventivní, může plnit též funkci reparační, věřitel je oprávněn ji požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 o. z.).

14. Odvolací soud proto ze všech výše uvedených důvodů rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku o věci samé (ad I) jako věcně správný podle potvrdil, a stejně tak i v (rovněž správném) akcesorickém výroku o náhradě nákladů řízení (ad II).

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s  a žalované, která byla i v této fázi řízení plně procesně úspěšná, byla přiznána náhrada nákladů jejího právního zastoupení, ve výši určené dle vyhl. č. Jedná se o jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání, vyhl. č. ) ve výši částka ( , vyhl. č. , kdy za tarifní hodnotu byla vzata částka částka), jeden režijní paušál ve výši částka ( a 3 vyhl. č. ) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši částka ( ), celkem částka Lhůta a místo k plnění byly stanoveny v souladu s  a

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu záviselo na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo byla dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání jen v části týkající se výroku o nákladech řízení není přípustné ( ).