Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 382/2021-61
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 12 330 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 550 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 780 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 427,78 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 811,92 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 10 % od 16. 1. 2021 do
28. 5. 2021,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 6 550 Kč ve výši 1,75 % od 29. 5. 2021 do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 450 Kč ve výši 10 % od 29. 5. 2021 do zaplacení,
-) úrokem ve výši 18,98 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 135 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, PhD., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 550 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 5 780 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 427,78 Kč, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 811,92 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 10 % od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 6 550 Kč ve výši 1,75 % od 29. 5. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 450 Kč ve výši 10 % od 29. 5. 2021 do zaplacení, -) úrokem ve výši 18,98 % ročně z částky 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 135 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], PhD., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne
28. 6. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 330 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 16. 4. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Žalovaný si zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 180 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 213 Kč, počínaje dne
23. 4. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 6. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 4. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 450 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka, a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Ke dni 15. 1. 2021 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaného částku 14 330 Kč a sestávala z dlužné jistiny
7 000 Kč, dlužného úroku 1 073,34 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 400 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 684,11 Kč a dlužný poplatek za životní pojištění 172,55 Kč.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
- dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč,
- dlužné úhrad ve výši 5 330 Kč,
- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 427,78 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 811,92 Kč,
- úroků ve výši 18,98 % ročně z dlužné jistiny 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,
- úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 10 % z dlužné jistiny 7 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 10. 1. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 16. 4. 2019, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný si zároveň zvolil hotovostní inkaso splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok 1 400 Kč, poplatek
1 400 Kč, hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč, poplatek za pojištění 180 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatky činí 12 780 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek a zavázal se zaplatit celou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 213 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy.
Z karty zákazníka žalovaného ze dne 16. 4. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaný sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec část obce, adresu výběru Tř. adresa žalovaného část obce, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil, že je svobodný, žijící s partnerkou, počet nezaopatřených dětí jedno. Dále uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba jako pomocný dělník s příjmem 13 350 Kč, státní podpora 6 570 Kč. Výdaje činí náklady na bydlení 2 430 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) 4 000 Kč, celkem výdaje 6 430 Kč. Použitelný příjem 13 490 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 16. 4. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaný vzal na vědomí, že žalobkyně zařadila žalovaného do pojistného programu, na základě kterého je mu poskytnuta pojistná ochrana.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 15. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným ze smlouvy číslo ve výši
14 330 Kč.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru
číslo ve výši 14 330 Kč s výzvou k plnění.
Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 22. 2. 2021 korespondenci na adresu adresa žalovaného.
Z předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění pohledávky ze smlouvy číslo ve lhůtě do 28. 5. 2021. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému odesílána dne 14. 5. 2021.
Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši
7 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku 1 400 Kč jako úrok, odměnu za administrativní činnost 1 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek
2 800 Kč, poplatek za pojištění 180 Kč. Celkovou částku ve výši 12 780 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 213 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo v celkové výši 14 330 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 odesílanou dne 14. 5. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 28. 5. 2021.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 16. 4. 2019 smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 400 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč a poplatek za pojištění 180 Kč, tj. celkem částku 12 780 Kč během 60 týdnů ve splátkách po 213 Kč.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 16. 4. 2019 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v kartě zákazníka. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je svobodný, žijící s partnerkou, počet nezaopatřených dětí jedno. Dále uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba jako pomocný dělník s příjmem
13 350 Kč, státní podpora 6 570 Kč. Výdaje činí náklady na bydlení 2 430 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) 4 000 Kč, celkem výdaje 6 430 Kč. Použitelný příjem
13 490 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalovaného, jsou pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalovaným zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Žalobkyně předložila soudu pouze kartu zákazníka, doklady, které měly být dle karty zákazníka ověřeny, byly pracovní smlouva a nájemní smlouva, soudu doloženy nebyly. Rovněž nebyly doloženy soudu žádné doklady osvědčující náklady na bydlení, náklady na osobní výdaje žalovaného.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tomuto tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty a nebyly v dané věci dostatečně ověřeny.
Je tedy nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy žalovaného. Rovněž je nutno doložit a ověřit veškeré výdaje tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalovaného a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 7 000 Kč a poplatků ve výši
5 700 Kč a měl být splácen splátkou ve výši 213 Kč týdně, což představuje 852 Kč měsíčně.
Právní předchůdce žalobkyně se poskytováním zápůjček a spotřebitelských úvěrů zabýval v rámci své podnikatelské činnosti, tedy na profesionální úrovni se znalostí právní problematiky věci. Bylo tedy její povinností řádně a podrobně zkoumat a hlavně prověřovat veškeré dostupné informace sdělené žadatelem o zápůjčku a další dostupné informace, což se v dané věci nestalo. Zároveň nebyly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 28. 6. 2018 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 7 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalovanému je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 7 000 Kč, zároveň žalovaný již poskytla plnění ve výši 450 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 6 550 Kč (7 000 – 450), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z. Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 28. 5. 2021. Ode dne následujícího, tj. 29. 5. 2021 se pak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády
č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 135 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náklady právního zastoupení přiznané dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1 bod 2 ve výši 300 Kč za úkon, byly přiznány tři úkony právní služby za přípravu, převzetí, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po 300 Kč. Dále byl přiznán režijní paušál 3x po 100 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná co do částky 6 550 Kč, její úspěch představuje 53 %. Neúspěšná byla co do částky 5 780 Kč, tj. 47 %. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání nákladů řízení v rozsahu 7 %, tj. 135 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.