Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
23 C 289/2021-36
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 9 177 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 177 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 177 Kč za dobu od 1. 8. 2020 do 26. 10. 2020 a z částky 5 177 Kč za dobu od 27. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 27. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 177 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 177 Kč za dobu od 1. 8. 2020 do 26. 10. 2020 a z částky 5 177 Kč za dobu od 27. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 27. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 177 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 177 Kč za dobu od 1. 8. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 2. 3. 2020 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které žalobce umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 5 200 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný revolvingový úvěr spolu s dohodnutým úrokem 20,00 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru a zajištění zdrojů peněžních prostředků ve výši 1 040 Kč v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1/5 dlužné částky z poskytnutého úvěrového rámce k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč, splátky byly splatné vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobce požadoval dle čl. 6 Smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení žalovaného s úhradou úvěru či jeho části, kdy nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 kalendářních měsíců prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 363 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru nebo jeho části žalobce dle čl. 6 Smlouvy zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru včetně smluvní pokuty ke dni 31. 7. 2020 a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné pohledávky. Žalovaný na dluh uhradil částku v celkové výši 1 200 Kč, jež byla započtena na smluvní pokutu, úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, smluvní úrok, poplatek za čerpání úvěru a následně na jistinu úvěru. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 5 200 Kč, na úroku částku 2 937 Kč a na dlužných poplatcích částku 1 040 Kč. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 9 177 Kč ode dne 1. 8. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 2. 3. 2020, výpisu z bankovního účtu žalobce č. ú. bankovní účet ze dne 2. 3. 2020 a ze dne 24. 4. 2020 – čerpání úvěru, výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 15. 4. 2020, výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 12. 5. 2020, výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 10. 6. 2020, výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 10. 7. 2020, výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 10. 8. 2020, výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 10. 9. 2020, kopie občanského průkazu žalovaného, výplatní pásky žalovaného za období 8/ 2019 a za období 9/ 2019 a z Výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne 12. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 13. 10. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 2. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 5 200 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši (v platbách ve výši 5 000 Kč dne 2. 3. 2020 a ve výši 200 Kč dne 24. 4. 2020) převodem peněžních prostředků z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný revolvingový úvěr spolu s dohodnutým úrokem 20,00 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1/5 dlužné částky z poskytnutého úvěrového rámce k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce v souladu se Smlouvou úvěr zesplatnil ke dni 31. 7. 2020 a zaslal žalovanému výzvu ke splacení celého poskytnutého úvěru. Z výpisu z revolvingového účtu splatného dne 30. 4. 2020 a splatného dne 31. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný uhradil povinnou minimální měsíční splátku úvěru ve výši 1 200 Kč. Žalobce dopisem (výzvou k úhradě – předžalobní upomínka) ze dne 12. 10. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 13. 10. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu původního trvalého pobytu žalovaného. Žalovaný uhradil na dluh částku v celkové výši 1 200 Kč.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 31. 8. 2021, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr tím, že získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 19 283 Kč za měsíc srpen 2019 a ve výši 21 189 Kč za měsíc září 2019, k čemuž doložil výplatní lístky. Žalobce žádná další skutková tvrzení ani důkazy dokládající posouzení úvěruschopnosti žalovaného soudu nepředložil. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatků za čerpání úvěru a smluvního úroku.
15. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 5 200 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 1 200 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 4 000 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 27. 10. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 26. 10. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 42,80 % a jeho neúspěch 57,20 %. Žalovaný byl proto, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).