Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 197/2021-44

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni

částku ve výši částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka a s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení,

částku ve výši částka,

úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka,

se zamítá.

II. Žalované se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka] a s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá. II. Žalované se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení předmětem tohoto řízení své peněžité nároky vůči žalované vzniklé dle obsahu skutkových tvrzení žalobkyně z titulu mezi účastníky dne datum uzavřené smlouvy o úvěru číslo (dále též jen jako„ SÚ“). Konkrétně se z tohoto smluvního právního důvodu žalobkyně domáhala po žalované zaplacení

-) částky částka jako nedoplatku„ nové“ (při předčasném zesplatnění úvěru) nesplacené úvěrové jistiny ze SÚ,

-) částky částka jako smluvní pokuty sjednané v čl. 6 SÚ, a to to pro případ prodlení žalované (delší 30ti dnů) se splacením v SÚ sjednané čtvrté splátky daného úvěru,

-) částky částka jako v SÚ sjednané smluvní paušální náhrady nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s prodlením žalované delším 15ti dní, a to se splacením v SÚ sjednaných první až čtvrté splátky daného úvěru,

-) částky částka jako smluvní pokuty sjednané v SÚ v čl. 6, a to za prodlení žalované se splacením„ nové“ (při předčasném zesplatnění úvěru) nesplacené úvěrové jistiny ze SÚ, a to konkrétně v sazbě 0,1 % denně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, a z částky částka od datum do zaplacení,

-) úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka,

-) kapitalizovaného úroku z prodlení (v sazbě 8,25 % ročně) ze součtu výše specifikované částky částka a částka a

a) na koruny zaokrouhlené částky částka („ nové“ (při předčasném zesplatnění úvěru) nesplacené úvěrové jistiny ze SÚ ve výši k datum) v době trvání prodlení od datum do datum (kapitalizovaný úrok z prodlení v částce částka),

b) na koruny zaokrouhlené částky částka („ nové“ (při předčasném zesplatnění úvěru) nesplacené úvěrové jistiny ze SÚ ve výši k datum) v době trvání prodlení od datum do datum (kapitalizovaný úrok z prodlení v částce částka),

-) nekapitalizovaného úroku z prodlení (v sazbě 8,25 % ročně) ze součtu výše specifikované částky částka, částka, a na koruny zaokrouhlené částky částka („ nové“ (při předčasném zesplatnění úvěru) nesplacené úvěrové jistiny ze SÚ ve výši k datum) v době trvání prodlení od datum do zaplacení.

2. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, podle kterého dne datum podepsala žalovaná (jako klient a spotřebitel) s žalobkyní (jako s oprávněným poskytovatelem spotřebitelského úvěru a úvěrujícím) návrh na uzavření SÚ. Ten obsahoval zejména ujednání o„ parametrech“ úvěru, o který jím žalovaná žalobkyni požádala, a to zejména tyto. Druh úvěru:„ spotřebitelský bezúčelový úvěr ve smyslu z.č. a z.č. “, celkovou výši úvěru:„ částka“, celkovou částku, kterou se klient-žalovaná zavázala žalobkyni v SÚ zaplatit:„ částka“ (včetně sjednaného úroku za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 102,75 % a sjednaných poplatků za pojištění sjednané v SÚ ve výši částka měsíčně), dobu trvání úvěru (při předpokladu řádného a včasného plnění povinností ze smlouvy):„ 18 měsíců“ /počet měsíčních splátek:„ 18“, celkovou výši měsíční splátky:„ částka“, datum splatnosti měsíčních splátek: nejpozději 24. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru (prosinec 2019). V době uzavření SÚ se pak nejvyšší obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů obdobných parametrů jako tomu sjednanému danou SÚ (parametrů: úvěr neúčelový, nezajištěný, hotovostní, s jistinou částka a při měsíčním splácení na dobu 1 a půl roku) poskytovaná bankami v tehdejším místě bydliště žalované neodchylovala příliš od roční úrokové sazby 20 % (u většiny soudem oslovených peněžních ústavů se pouze této úrokové sazbě blížila, a pouze u dvou ji nepatrně překročila). Žalované byl žalobkyní v SÚ sjednaný úvěr v částce částka po jejím podpisu ze strany obou účastníků vyplacen, přičemž ke dni vydání tohoto rozsudku (a i ke dni první prokázané odeslané výzvy žalobkyně žalované k úhradě dluhu – provedené odesláním předžalobní upomínky z datum) pak žalovaná žalobkyni z titulu SÚ a v rámci svých splátek (a i platbami v jiné výši a provedených k jiným dnům) uhradila částku přes částka. Soud dále přihlédl i ke skutečnosti známé mu z úřední činnosti, a to že u žalobkyně se jedná o běžnou praxi, pokud v obdobných smlouvách charakteru smluv o spotřebitelském úvěru sjednává smluvní úroky dosahující i takové nominální sazby, jako v této věci, tedy i přes 100 % ročně. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum (ve spojení s poštovním podacím archem o jejím odeslání žalované) vzal soud za zjištěné, že žalobkyně touto žalovanou prvně vyzvala k okamžitému zaplacení žalobou uplatněných nároků s příslušenstvím.

3. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyní coby podnikatelem – poskytovatelem spotřebitelského úvěru a žalovanou coby spotřebitelem; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o. z. K tomuto závěru soud vedlo zjištění podávající se z předmětné smlouvy o úvěru o signifikantní výši úroku z úvěru jí sjednávaného (v sazbě 102,75 % ročně - v nominální úrokové sazbě). Dle soudu je ujednání o výši úroku obsažené v předmětné smlouvě absolutně neplatné dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., a to neboť smlouvou ujednávaná výše úroku 102,75 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa)., byť se tato váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), ale je stále použitelná, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z provedených důkazů (zejména sdělení dvou významných bankovních institucí působících v místě bydliště dlužníka v rozhodné době na jedné straně a předmětné smlouvy o úvěru na straně druhé) se podává, že v předmětné smlouvě o úvěru sjednaná výše úrokové sazby (na tomto místě nerozhodno zda v nominálním nebo efektivním pojetí) mnohonásobně překračovala nejvyšší úrokové sazby uplatňované dotázanými bankami při poskytování obdobných úvěrových produktů v daném místě a čase. Byť pak soudem k důkazu obstarané a k důkazu provedené zprávy peněžních domů ještě neurčují zcela přesně nejvyšší obvyklou sazbu smluvních úroků za srovnatelné úvěry poskytované bankami v bydlišti dlužníka v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně a žalované, pak s ohledem na rozvinuté konkurenční bankovní prostředí lze s dostatečnou mírou spolehlivosti uzavřít, že obvyklá výše nejvyšší úrokové sazby uplatňovaná bankami při poskytování obdobných úvěrových produktů v daném místě a čase nebyla od sazby cca. 20 % ročně zásadně vzdálena. Sjednala-li proto žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru se žalovaným jako spotřebitelem v části předmětné smlouvy o úvěru úrokovou sazbu v nominální výši 102,75 % ročně (což při předpokladu i řádného splacení úvěru znamenalo uhradit prakticky dvojnásobek poskytnutého úvěru za rok a půl od doby jeho poskytnutí), jde o sazbu úroku ze spotřebitelského úvěru svojí výší se natolik zjevně příčící dobrým mravům, že je na předmětnou část úvěrové smlouvy účastníků obsahující ujednání o úrocích třeba hledět jako na neplatnou, přičemž když jde u žalobkyně dle zjištění soudu v případě takových spotřebitelských smluv o běžnou obchodní praktiku, pak jako na neplatnou absolutně dle a o. z.

15. Soud dále vážil, zdali zjištěná neplatnost předmětné smlouvy o úvěru v části dotýkající se ujednání o výši smluvního úroku s ohledem na dikci § 576 o.z. stíhá toliko tu její jinak od předmětné smlouvy o úvěru oddělitelnou část zakládající pro smluvní vztah účastníků právě výši smluvního úroku (oddělitelnou zejména při existenci ust. § 1802 o.z., které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), nebo zda je třeba ji vztáhnout na celou předmětnou smlouvu o úvěru. Při řešení této otázky (soud ve shodě s judikaturou Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, srovnej jeho rozhodnutí ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. ) uzavřel, že není možno pominout povahu žalobkyně jako podnikatele (poskytovatele spotřebitelských úvěrů), který svoji činnost vyvíjí za účelem dosažení zisku, a dále skutečnost podávající se z předmětné smlouvy o úvěru, a dle které představoval prakticky jediný takový zisk žalobkyně právě nemravně vysoký úrok sjednaný předmětnou smlouvou o úvěru (odhlédnuto od platby za sjednané pojištění a od případných dalších sankčních a tedy nejistých nástrojů typu smluvních pokut, které nejsou ale z povahy věci ke generování zisku primárně určeny). Při zohlednění těchto skutečnosti soud ve shodě s cit. judikaturou uzavřel, že je prakticky nemyslitelné, že by žalobkyně (jako podnikatel zjevně usilující o dosažení extrémně vysokého zisku) předmětnou smlouvu o úvěru s žalovanou uzavřela právě i bez té její neplatné části, kterou byla sjednávána právě extrémně vysoká výše smluvního úroku (a to prakticky jako jediný zisk žalobkyně z předmětné smlouvy o úvěru), rozpoznala-li by žalobkyně neplatnost této části předmětné smlouvy o úvěru včas. Smlouvu o úvěru je proto třeba posoudit na základě § 576 o.z. jako neplatnou v celém rozsahu. Proto lze nároky z předmětné smlouvy o úvěru, jako celku absolutně neplatné, vypořádat nanejvýš dle ustanovení § 2993 o. z. a násl., a tedy z titulu bezdůvodného obohacení - plnění poskytnutých na základě neplatné smlouvy. Když se ale z provedeného dokazování podávalo, že žalovaná před první prokázanou výzvou k plnění, která byla žalované odeslána, uhradila žalobkyni již z titulu dané smlouvy částku vyšší, než na jejím podkladě po podpisu téže smlouvy od žalobkyně obdržela, nezbylo než uzavřít, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná a nelze jí vyhovět v žádné její části ani z titulu bezdůvodného obohacení. Jde-li o nárokovaný úrok z prodlení, pak jeho přiznání bylo vyloučeno i s ohledem na to, že případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení se pak stal splatný dle zjištěného skutkového stavu až na základě výzvy k plnění z datum (o které bylo jako o první zjištěno, že byla žalované skutečně odeslána).

16. Náhrada nákladů řízení by příslušela dle zcela úspěšné žalované. Jelikož této ale žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl o náhradě nákladů řízení jak uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.