Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 171/2021-57
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 885,75 Kč
takto:
I. Žaloba se do výše 500 Kč zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 385,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 231 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se do výše 500 Kč zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 385,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 231 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 885,75 Kč. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu účastnické smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací číslo ze dne 18. 1. 2018, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, součástí které jsou také všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout 2 přijímací zařízení WIFI ED 3.0 MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA, a žalovaný se zavázal za pronájem těchto zařízení platit měsíční cenu ve výši 70 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovanému cenu pronájmu zařízení vyúčtovala pod číslo ve výši 98,97 Kč, pod číslo ve výši 140 Kč, pod číslo ve výši 70 Kč, pod číslo ve výši 70 Kč, pod číslo ve výši 70 Kč, pod číslo ve výši 31,62 Kč a pod číslo ve výši - 94,84 Kč. Žalovaný se dále v případě porušení povinnosti včas a řádně vrátit pronajaté zařízení, pokud dojde k ukončení smlouvy, zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku, což neučinil, proto je povinen uhradit smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši 2 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč, který kompenzuje náklady na upomínkový proces systémové úkony, fyzické odpojení technikem, apod., který byl žalovanému vyúčtován pod číslo. Pohledávka následně přešla na žalobkyni v důsledku fúze sloučením s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný byl k uhrazení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2020.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 8. 11. 2021, na které se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.
4. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, spol. právnická osoba, byla dne 18. 1. 2018 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací číslo součástí které jsou také všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla dvě přijímací zařízení WIFI ED 3.0 MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA, a žalovaný se zavázal za pronájem těchto zařízení platit měsíční cenu ve výši 70 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovanému cenu pronájmu zařízení vyúčtovala pod číslo ve výši 98,97 Kč, pod číslo ve výši 140 Kč, pod číslo ve výši 70 Kč, pod číslo ve výši 70 Kč, pod číslo ve výši 70 Kč, pod číslo ve výši 31,62 Kč a pod číslo„ ve výši - 94,84 Kč“. Žalovaný se dále v případě porušení povinnosti včas a řádně vrátit pronajaté zařízení, pokud dojde k ukončení smlouvy, zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku za nevrácení zařízení ve výši 2 000 Kč. Žalovaný nevrátil pronajaté zařízení, resp. nic takového netvrdil ani neprokázal, ani neuvedl, že by i přes předžalobní výzvu ze dne 16. 10. 2019 nejpozději do 10 dní od doručení výzvy uhradil dlužnou čátku.
6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž nedálnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Součástí smlouvy bylo ujednání o pronájmu dvou přijímacích zařízení, které soud posoudil dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”). Dále byla sjednána povinnost žalovaného v případě ukončení smlouvy vrátit pronajaté zařízení a pro případ nesplnění této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta dle § 2048 a násl. o. z.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vztahující se k výše uvedeným nárokům, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
8. Ohledně nároku na zaplacení částky ve výši 500 Kč jako náhrady nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku, když je soud právně posoudil jako nárok na náhradu nákladů vynaložených s vymáháním pohledávky (§ 513 o. z.), byl soud toho názoru, že tvrzení žalobkyně vztahující se k předmětné části nároku, jeho příslušenství) nejsou dostatečná, a to ani po jejich doplnění v podání ze dne 15. 6. 2021, když z těchto tvrzení není dostatečně konkrétně zřejmé, o jaké náklady se jedná, na co konkrétně byly vynaloženy, či zda byly vynaloženy účelně, a žalobkyně se svou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní poučení výzvou ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k nedostatkům tvrzení vztahujících se k výše uvedené části nároku soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, a žalobu co do výše 500 Kč zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, aniž by k tomuto nároku vedl dokazování, neboť předpokladem přiznání nákladů účelně spojených s vymáháním pohledávky je právě dostatečné vylíčení vymáhacího procesu, aby mohla být posouzena jeho účelnost.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, a to v 82,67 % (když byla žaloba co do výše 500 Kč zamítnuta a naopak byl žalovanému uložena povinnost uhradit částku ve výši 2 385,75 Kč) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 231 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 885,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, vše sníženo o 17,33% (tedy o částku ve výši 258 Kč). Žalovanému vhledem k tomu, že mu žádné náklady v řízení nevznikly, soud náhradu nákladů nepřiznal.
10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.