Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 345/2021-62

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 33 697,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání ze dne datum se zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 22 862,13 Kč s úrokem z prodlení v částce 2 610,88 Kč, s úrokem v částce 7 748,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 752,27 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 390,49 Kč, s úrokem v částce 7 090,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 171,65 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 583,84 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 171,65 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 828,28 Kč, s úrokem v částce 2 455,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 304,29 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 304,29 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 835,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 247,73 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 587,81 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání ze dne [datum] se zamítá. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 22 862,13 Kč s úrokem z prodlení v částce 2 610,88 Kč, s úrokem v částce 7 748,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 752,27 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 390,49 Kč, s úrokem v částce 7 090,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 171,65 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 583,84 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 171,65 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 828,28 Kč, s úrokem v částce 2 455,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 304,29 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 304,29 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 835,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 247,73 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 587,81 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 697,67 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených zápůjček, které poskytla žalované společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo částku 12 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 880 Kč, tvořenou jistinou 12 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 880 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 4 752,27 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 12 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 4 127,73 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 7 748,53 Kč představuje úrok ve výši 23,72 % z částky 12 000 Kč ode dne splatnosti celé půjčky (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 610,88 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky poslední úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum).

2. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo částku 13 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 22 620 Kč, tvořenou jistinou 13 000 Kč a souhrnným poplatkem 9 620 Kč v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 9 412,19 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 10 171,65 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 3 036,16 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 7 090,70 Kč představuje úrok ve výši 23,72 % z částky 10 171,65 Kč od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 390,49 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 10 171,65 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum).

3. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo částku 6 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 614 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 4 614 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 6 251,87 Kč. Výše nesplacené jistiny tak činí 3 304,29 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 1 057,84 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 455,84 Kč představuje úrok ve výši 23,72 % z částky 3 304,29 Kč od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 828,28 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 3 304,29 Kč od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky úvěru (datum) do data postoupení pohledávky (datum).

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek společnosti právnická osoba, na žalobkyni.

5. Žalovaná v obraně uvedla, že její majetková situace jí neumožňuje žalovanou pohledávku uhradit.

6. Žalobkyně v podání ze dne datum navrhla vydání rozsudku pro uznání. Soud návrh žalobkyně zamítl, neboť vyjádření žalobkyně k podané žalobě nelze hodnotit jako uznání v žalobě uplatněného nároku, když žalovaná pouze odkázala na svou nepříznivou majetkovou situaci. Navíc vydání rozsudku pro uznání brání rozpor s kogentními předpisy ( , 2 ve vztahu k  , , dále jen „ “), když žalobkyně neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Porušení této povinnosti je ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem. Soud proto návrh na vydání rozsudku pro uznání zamítl (bod I. výroku).

7. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 880 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

8. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 620 Kč v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

9. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 614 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy číslo soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti za žalovanou na žalobkyni.

11. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno a oznámení o postoupení pohledávky zasláno (oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, informace o zpracování osobních údajů ze dne datum a podací lístek ze dne datum).

12. Z podacího lístku ze dne datum a výzvy k plnění se základní skutkovým a právní rozborem předcházejícím žalobě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum.

13. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka mzda, částka další příjem domácnosti a částka ostatní příjmy) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka (z toho nájem částka, další výdaje částka a splátky úvěrů částka). Použitelný příjem tak představoval částku částka.

14. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka mzda, částka další příjem domácnosti a částka příjmy z brigád) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka (z toho nájem částka, další výdaje částka, telefonní poplatky částka a splátky úvěrů částka)

15. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši částka (z toho částka mzda, částka další příjem domácnosti a částka příjmy z brigád) a měsíční výdaje v souhrnné výši částka (z toho nájem částka, další výdaje částka a splátky úvěrů částka).

16. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

17. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou ve výši 16 127,73 Kč, 13 207,81 Kč a 4 362,13 Kč z titulu smluv o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ 1. smlouva“), číslo ze dne datum (dále jen„ 2. smlouva“) a číslo ze dne datum (dále jen„ 3. smlouva“), uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částky 12 000 Kč, 13 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaná se 1. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 880 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná se 2. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 620 Kč v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaná se konečně 3. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 14 688 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 614 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátky byly splatné vždy ve lhůtě 7 dnů od data uzavření dané smlouvy. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum. Na 1. smlouvu žalovaná uhradila částku 4 752,27 Kč. Na 2. smlouvu žalovaná uhradila částku 9 412,19 Kč. Na 3. smlouvu žalovaná uhradila částku 6 251,87 Kč.

18. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení účinného ke dni uzavření smlouvy ( , dále jen„ o. z.“) a dále pak , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“).

19. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZSÚ. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněné zákaznické karty. Příjmy žalované nebyly doloženy. Žalobkyně ani netvrdila, čím byly tvořeny další příjmy domácnosti žalované. Soud v tomto směru zdůrazňuje, že pokud se jednalo o příjem osoby, která žila s žalovanou ve společné domácnosti, nelze s tímto příjmem kalkulovat, když tato osoba není smluvní stranou. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C 449/13, CA Consumer Finance SA). Soud se s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie neztotožňuje se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicím v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, kde odvolací soud uzavřel, že postačuje potvrzení žalované v samotné smlouvě o předložení listin dokládající příjmy a výdaje. Takové potvrzení je z pohledu soudu neprůkazné, když soud nemůže čerpat skutkové poznatky přímo z listin, které mají tvrzené skutečnosti dokládat. Soud si tak nemůže učinit celkový obraz o ekonomické situaci žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Z pohledu soudu uchování těchto listin nepředstavuje pro poskytovatele úvěru nepřiměřenou zátěž.

26. Ust. § 9 odst. 1 ZSÚ je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet (srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018).

27. Ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Posouzení o potřebě listin musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím matematického modelu, který nemusí odrážet skutečné možnosti žadatele o úvěr.

28. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Žalobkyně nedoložila, že by právní předchůdce žalobkyně provedl v souladu s veřejnoprávním předpisem (ZSÚ) kontrolu úvěruschopnosti dle požadavku náležité péče. Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Žalovaná si za této situace nemůže vybrat, zda ponechá právní jednání v platnosti. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

29. Je zcela zřejmé, že míra ochrany, kterou by spotřebiteli jakožto slabší straně zajišťovala relativní neplatnost, je výrazně nižší než v případě absolutní neplatnosti. Předně je zde problém informační asymetrie. Žalovaný by nejprve musel mít k dispozici informace, ze kterých by mohl dovodit, že poskytovatel úvěru porušil své povinnosti ohledně kontroly úvěruschopnosti. Dále by si musel být vědom skutečnosti, že mu zákon umožňuje vznést námitku relativní neplatnosti. A konečně by tuto námitku musel vznést v rámci promlčecí lhůty. Soud v tomto směru odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. , kde právní věta zní:„ Při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v  d a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení. Připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.“ Soud v souladu s tímto výkladovým pravidlem interpretoval ZSÚ tak, že se jedná o neplatnost absolutní.

30. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by žalovaná doložila v žádosti o úvěr výši svých příjmů. Na základě takto ničím nepodložených údajů nelze posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.).

31. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou ve výši 16 127,73 Kč, 13 207,81 Kč a 4 362,13 Kč z titulu smluv o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ 1. smlouva“), číslo ze dne datum (dále jen„ 2. smlouva“) a číslo ze dne datum (dále jen„ 3. smlouva“), uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částky 12 000 Kč, 13 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaná se 1. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 880 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná se 2. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 620 Kč v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaná se konečně 3. smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 14 688 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 614 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátky byly splatné vždy ve lhůtě 7 dnů od data uzavření dané smlouvy. Žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do datum. Na 1. smlouvu žalovaná uhradila částku 4 752,27 Kč. Na 2. smlouvu žalovaná uhradila částku 9 412,19 Kč. Na 3. smlouvu žalovaná uhradila částku 6 251,87 Kč.

32. Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.) a soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 10 835,54 Kč (jistiny ze tří smluv ve výši 12 000 Kč, 13 000 Kč a 6 000 Kč po odečtení částečných úhrad v souhrnné výši 4 752,27 Kč, 9 412,19 Kč a 6 251,87 Kč s tím, že úhrady na 3. smlouvu přesahující jistinu ve výši 6 000 Kč nebyly započteny na úhrady ostatních smluv) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 247,73 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 587,81 Kč od datum do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 22 862,13 Kč s úrokem z prodlení v částce 2 610,88 Kč, s úrokem v částce 7 748,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 752,27 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 2 390,49 Kč, s úrokem v částce 7 090,70 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 171,65 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 583,84 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 171,65 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 828,28 Kč, s úrokem v částce 2 455,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 304,29 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 304,29 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě (datum), ocitla se žalovaná s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení ( o. z.) ve výši stanovené Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni ( o. z.).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu ( ).