Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 37/2021-33
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1.950 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 1.950 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 1.950 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.950 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce uvedl, že žalovanému byla dne 4. 9. 2019 poskytnuta záchytná služba dle zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, a to v Protialkoholní záchytné stanici ulice, obec a číslo, která je provozována žalobcem. Žalovaný byl dne 4. 9. 2019 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici provozované žalobcem, přičemž náklady za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici byly ze strany žalobce vyúčtovány prostřednictvím daňového dokladu číslo ze dne 4. 9. 2019, na základě kterého byla vyúčtována částka ve výši 1.950 Kč se splatností ke dni 4. 10. 2019. Přestože žalovaný výše uvedený dluh ve vztahu k žalobci písemně uznal, co do důvodu a výše na základě uznání dluhu ze dne 4. 9. 2019, žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani poté, co byl vyzván k úhradě ze strany žalobce prostřednictvím upomínky před podáním žaloby.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. souhlasili.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Dne 4. 9. 2019 byly žalovanému ze strany žalobce poskytnuty služby v podobě ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytné stanici, ulice, obec a číslo. Na základě uznání dluhu ze dne 4. 9. 2019 žalovaný uznal dluh za žalobcem co do důvodů a výše, přičemž se zavázal za provedené vyšetření, ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici uvedeného dne zaplatit žalobcem vyúčtovanou částku v celkové výši 1.950 Kč, a to do 30 dnů od podpisu předmětné listin y. Součástí uznání dluhu dle ust. § 2053 občanského zákoníku , opatřeného podpisem žalovaného jako dlužníka, je rovněž jeho prohlášení, že uznání dluhu odpovídá jeho vůli, kterou projevil svobodně a vážně a na důkaz toho ji podepsal. Žalobce poskytnuté služby v podobě pobytu na Protialkoholní záchytné stanici vyúčtoval částkou ve výši 1.950 Kč prostřednictvím faktury – daňový doklad číslo ze dne 4. 9. 2019 s datem splatnosti ke dni 4. 10. 2019.
6. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše, prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
7. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobce poskytl žalovanému dne 4. 9. 2019 služby v podobě ošetření a pobytu na Protialkoholní záchytné stanici, přičemž péče byla vyúčtována částkou ve výši 1.950 Kč. Uvedená cena vyplývá z platných ceníků výkonu a služeb vydaných žalobcem. Částka za ošetření byla žalovanému řádně vyúčtována prostřednictvím faktury – daňový doklad číslo se splatností ke dni 4. 10. 2019. Žalovaný současně podepsal listin u, z níž vyplývá, že svůj dluh za žalobcem uznává. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit náhradu vzniklých nákladů. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný ani na výzvu ze strany žalobce nezaplatil žalobcem vyúčtované náklady, jež byl povinen nahradit.
8. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, jelikož ze strany žalovaného nebyla včas zaplacena dlužná částka a žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1.000 Kč ve výši ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.