Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 214/2021-23

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 9 250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 400 Kč a částky 3 083 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 6 167 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 167 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 362,84 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 167 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 400 Kč a částky 3 083 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 6 167 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 167 Kč od 25. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 362,84 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 167 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

ve smyslu ustanovení :

1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 9 250 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 5. 8. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným.

2. Soud usnesením ze dne 16. 9. 2021, č. j. -9, vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké informace byly získány o schopnosti žalovaného splácet úvěr a aby označila důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, jinak může být se svojí žalobou neúspěšná.

3. Podáním ze dne 29. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 400 Kč (kapitalizovaný úrok) a částky 3 083 Kč (smluvní pokuta).

4. V souladu s ust. , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ ), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. neměli k tomuto postupu námitky.

5. Na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 8. 2016 uzavřena smlouva o úvěru č. 903523004 a dále dne 12. 10. 2017 byla mezi stejnými stranami uzavřena dohoda o změně této smlouvy. Smlouvy byly uzavřeny elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz. Na základě těchto smluv byly právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému na jeho účet č. bankovní účet poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 13 667 Kč. Žalovaný úvěr do dne podání žaloby žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.

6. Podle ustanovení žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

7. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení a procesní postup žalobkyně, soud výrokem II. řízení zastavil co do kapitalizovaného úroku ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 083 Kč Stanovisko žalovaného k tomuto postupu soud nevyžadoval s ohledem na to, že ve věci samé dosud neproběhlo žádné jednání.

8. Po právní stránce soud zbytek žalobou uplatněného nároku posoudil podle ust. a násl., , (dále též jen „o. z.“) a dále podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění , resp. dle ust. , , , věta druhá o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016. Otázku úroku z prodlení pak soud posuzoval dle o. z. a

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, resp. dohoda o její změně. Žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, resp. neprokázala, že by tak učinila. Žalobkyně na výzvu soudu nedoplnila svá tvrzení ohledně úkonů, které učinila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva o úvěru je proto ve smyslu zákonných ustanovení uvedených v odst. 8 neplatná.

10. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. z rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. dostupného na www.nsoud.cz), Ústavního soudu ČR (zejm. z nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. dostupného na http://nalus.usoud.cz) a též z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, anonymizováno právnická osoba anonymizováno.

11. S ohledem na shora uvedené je smlouva o úvěru a dohoda o změně této smlouvy neplatná a žalobkyně tak má vůči žalovanému právo pouze na to, aby jí žalovaný zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků (tj. 6 167 Kč), a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu a odst. 2 o. z.. Ve vztahu k této částce má pak má žalobkyně právo na to, aby jí žalovaný zaplatil úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s ust. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného.

12. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až po té, co byl k zaplacení vyzván, neboť smlouva o úvěru (dohoda o její změně) je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o splatnosti úvěru. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzván nejdříve oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, odeslané dne 9. 9. 2020. Z pravidelného chodu věcí a ustanovení § 573 o. z. je možno očekávat, že se zásilka obsahující takovou výzvu mohla dostat do sféry žalovaného nejdříve dne 14. 9. 2020. Ode dne 15. 9. 2020 je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl ve výroku I. co do částky 6 167 Kč a z ní plynoucích úroků z prodlení ode dne 15. 9. 2020.

13. Ve zbylém rozsahu požadovaných úroků z prodlení soud ve výroku II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ust. a , 2 . Žalovaná částka včetně veškerého kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku činila 11 661,93 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pouze co do částky 6 779,95 Kč (opět včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Každý z účastníků měl tedy úspěch zhruba v polovině předmětu řízení, a proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku IV.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.