Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 315/2021-23

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 35 991 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 15 991 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 991 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 12. 2020 do 11. 3. 2021.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 289 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 15 991 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 991 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 12. 2020 do 11. 3. 2021. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 289 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 35 991 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (do 16.05.2017 vystupující pod obchodní firmou právnická osoba) a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen "smlouva"). Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě.

Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 4 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému.

V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného.

V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 11 628 Kč.

V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši.

V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč.

Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 0 Kč.

Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 01.12.2020 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 35 991 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 9.3.2021. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

2. Žalobkyně dále ve svém písemném vyjádření ze dne 3.10.2021 doplnila, že výše uvedená smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne datum. Žalobkyně specifikovala datum čerpání revolvingového úvěru, s tím, že jistina poskytnutého úvěru činí 20 000 Kč. Žalobkyně zároveň znovu popsala jednotlivé další části žalované částky, jako je poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z poskytnuté jistiny v celkové výši 4 000 Kč, smluvní úroky ve výši 20% měsíčně v celkové kapitalizované výši 11 628 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 363 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na svůj dluh z poskytnutého úvěru nevrátil ničeho.

3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ “

4. Soud provedl ve věci dokazování, když z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložilau nazvanou„ Smlouva o revolvingovém úvěru číslo“ ze dne datum s podpisy smluvních stran (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu a číslo bankovního účtu žalovaného. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením , . Ve smlouvě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč O čerpání prostředků byl žalovaný oprávněn požádat dle Smlouvy distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím SMS zpráv nebo prostřednictvím formuláře pro čerpání úvěru v rámci uživatelského účtu na internetu. V Smlouvy – Splácení úvěru bylo smluveno, že do konce každého kalendářního měsíce počínaje po měsíci, ve kterém došlo k čerpání, musí být uhrazena tzv. minimální splátka úvěru ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, leda by dlužná částka byla nižší. V Smlouvy byl za každé čerpání úvěru sjednán poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta. Úročení bylo v  sjednáno tak, že za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, je klient povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatný postupem dle této Smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu klient povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně namísto sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se klient ocitne v prodlení se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se celý dluh bez dalšího splatným, a to v souladu s  Smlouvy, před tím, než se úvěr stane splatným v důsledku prodlení klienta, vyzve jej žalobkyně k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta – viz Smlouvy. V bodě 6.3 Smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného.

Z výpisů z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že v období od 1.8.2020 do 31.8.2020 žalovaný načerpal úvěr ve výši 20 000 Kč (platba byla poukázána ve prospěch běžného účtu č. bankovní účet, když toto číslo účtu je rovněž uvedeno ve Smlouvě). Žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni před podáním žaloby ničeho, když žalovaný v průběhu ústního jednání tuto skutečnost soudu nikterak nerozporoval. Z listin předložených žalobkyní - nazvaných výpis k revolvingovému úvěru soud zjistil způsob, kterým byl evidován průběh úvěrového vztahu žalobkyně a žalovaného; tytoy také osvědčují složení dlužné částky, které žalobkyně prezentovala v žalobě, jedná se o měsíční výpisy z úvěrového účtu žalovaného. Zy nazvané předžalobní upomínka, datované dnem 9.3.2021, a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. K důkazu byla rovněž doložena kopie občanského průkazu žalovaného a výplatní páska žalovaného za měsíc 2/ 2020 k prověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před poskytnutím úvěru.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z a násl. , v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, přičemž soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku z úvěrové smlouvy. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu ze smlouvy o úvěru mezi účastníky nedošlo, (a proto na projednávaný případ nelze aplikovat výše uvedené právní ustanovení), neboť Smlouvu považuje co do svého obsahu za neplatné právní ujednání podle a o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Podle ustanovení o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Ve Smlouvě je sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky, tj. 240% ročně – viz čl. 6 Smlouvy), dále je ve Smlouvě sjednán poplatek za čerpání úvěru (za každé dílčí čerpání byl ujednán poplatek 20 % z čerpané jistiny – viz čl. 5 Smlouvy).

Soud konstatuje, že zejména pokud jde o výši sjednaných úroků, je jejich výše zjevně nepřiměřená a za hranicí mravnosti úroku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 27.2.2007), úrok se nadto dle smluvního ujednání stává na konci příslušného měsíce součástí jistiny, čímž dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, na výše uvedených závěrech nic nemění fakt, že po případném zesplatnění dluhu se úroková sazba mění na 15 % ročně. Průměrná výše úroků spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření předložené Smlouvy (statistiky obec anonymizováno banky jsou dostupné na webová adresa), tedy v období srpna 2020, činila průměrně 8,12 % ročně (úvěry poskytované se splatností od jednoho roku do pěti let). Úrok ve výši 240 % ročně sjednaný ve Smlouvě je tedy mnohonásobně vyšší. Takovýto úrok je zjevně v rozporu s dobrými mravy, když Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. ze dne 27.2.2007 považuje za hranicí mravnosti úroku takový úrok, který dosahuje dvojnásobku až trojnásobku výše obvyklého úroku poskytovaného bankami, když nadto byl žalovaný povinován ještě k úhradě poplatků za čerpání úvěru. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích za čerpání úvěru jsou neoddělitelná od ostatního obsahu Smlouvy, jedná se o smlouvu adhezní, kdy žalovaný neměl možnost vyjednávat o podmínkách Smlouvy, úvěr by jednoduše nezískal a je zřejmé, že žalobkyně by bez těchto plateb v rozporu s dobrými mravy ani úvěr neposkytla. Smlouva je tedy neplatná jako celek.

6. Poukázání peněžních prostředků žalobkyní na účet žalovaného je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 20 000 Kč, žalovaný žalobkyni nevrátil před podáním žaloby ničeho. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 20 000 Kč.

7. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 9.3.2021. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 10.3.2021, a tedy nejprve dne 11.3.2021 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 12.3.2021) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle Soud tedy žalobě ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl co do částky 20 000 Kč a úroku z prodlení z této částky od 12.3.2021 do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o Smlouvu, jejíž uzavření jednak nebylo prokázáno a jejíž obsah se zjevně příčí dobrým mravům.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 289 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 991 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

10. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.