Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 256/2021-12
Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa
o zaplacení 9 099 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 9 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 799 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň- sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 9 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 799 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň- sever soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 9 099 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese adresa, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne datum.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobce na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektřina ze dne datum číslo dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Za období od datum do datum byla žalované fakturou číslo se splatností do datum vyúčtována částka ve výši 8 799 Kč. Dále se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 300 Kč coby nákladů spojených s upomínáním. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes upomínky zaslané žalobcem. Žalobce prokázal, že žalované zaslal rovněž předžalobní upomínku ze dne datum, která byla dána k doručení téhož dne, jak plyne z podacího lístku.
Na základě obsahu shora uvedených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobce na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb dodával žalované elektřinu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Celkem žalobce vyúčtoval žalované za dodanou energii částku 8 799 Kč a na poplatcích za zaslání upomínek pak 300 Kč (3x 100 Kč). Žalovaná však vyúčtované částky neuhradila a nadále je s jejich úhradou v prodlení. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobce podle ustanovení § 1970 o.z., též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1 , 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 , bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a také podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z náhrady 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem 2 089 Kč.
Pokud jde o nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b citované vyhlášky, neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka
I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na www.nalus.usoud.cz). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Specifickým rysem Ústavní soud shledával mj. také skutečnost, že peněžní plnění vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Žalobce s žalovanými pohledávkami obchoduje tak, že je odkupuje od významného věřitele se značným množstvím dlužníků, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude významně převyšovat skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. K obstarávání a vyřizování této agendy se může žalobce dostatečně materiálně i personálně vybavit. Podle názoru zdejšího soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. V žalobách žalobce se mění pouze označení žalovaného, jeho bydliště, výše pohledávky a datum předžalobní výzvy. Žaloby se tak odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobce navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.