Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 165/2021-31
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 14,4 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 14,4 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to konkrétně částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen„ první smlouva“), částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen„ druhá smlouva“), částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen„ třetí smlouva“) a konečně částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum (dále jen„ čtvrtá smlouva“), přičemž tyto smlouvy byly uzavřeny mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) a jejich nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do částky částka s příslušenstvím z titulu třetí smlouvy a co do částky částka s příslušenstvím z titulu čtvrté smlouvy, a to v návaznosti na výzvu soudu k doložení třetí smlouvy a čtvrté smlouvy, neboť žalobkyně tyto nemohla dohledat. Řízení proto bylo co do této části zastaveno. Na základě první smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření první smlouvy. V první smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši částka (představující kapitalizované úroky ve výši 14,4 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z první smlouvy. Žalovaný tak z titulu první smlouvy dluží na jistině částku částka a na dlužném souhrnném poplatku částku částka, dále úroky ve výši 14,4 % p.a. z částky částka za období od datum do datum kapitalizované částkou částka, dále pak od datum do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka za období od datum do datum kapitalizované částkou částka, dále pak od datum do zaplacení. Na základě druhé smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření druhé smlouvy. V druhé smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši částka (představující kapitalizované úroky ve výši 20,5 % p.a. za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši částka). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, poslední splátka byla splatná datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z druhé smlouvy. Žalovaný tak z titulu druhé smlouvy dluží na jistině částku částka a na dlužném souhrnném poplatku částku částka, úroky ve výši 20,5 % p.a. z částky částka za období od datum do datum kapitalizované částkou ve výši částka, dále pak od datum do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka za období od datum do datum kapitalizované částkou ve výši částka, dále pak od datum do zaplacení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností od téhož dne, původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným z první a druhé smlouvy na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř.
4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:
-) ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo zákaznické karty a tabulky umoření soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku částka, žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem tedy částku částka původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po částka, sjednaná výpůjční úroková sazba činila 20,50 % p.a.;
-) ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo zákaznické karty a tabulky umoření soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku částka, žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem tedy částku částka, původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po částka; sjednaná výpůjční úroková sazba činila 14,40 % p.a.;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a strany číslo seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni;
-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni;
-) z předžalobní upomínky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu.
5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkami za žalovaným, které nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla první smlouva a druhá smlouva. Původní věřitelka v případě první smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka nejpozději do datum. Žalovaný však svoji povinnost z první smlouvy nesplnil, když původní věřitelce neuhradil na jistině částku částka a na dlužném souhrnném poplatku částku částka, čímž se dostal do prodlení. Původní věřitelka v případě druhé smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka nejpozději do datum. Žalovaný však svoji povinnost z druhé smlouvy nesplnil, když původní věřitelce neuhradil na jistině částku částka a na dlužném souhrnném poplatku částku částka, čímž se dostal do prodlení.
7. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.
Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ve znění účinném do 1. 12. 2016), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze dvou smluv o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smluv o zápůjčce, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku ze smluv řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednaným úrokem a poplatky původní věřitelce řádně nevrátil. Žalovaný v případě první smlouvy nezaplatil částku částka na jistině a na dlužném souhrnném poplatku částku částka, v případě druhé smlouvy nezaplatil částku částka na jistině a na dlužném souhrnném poplatku částku částka, dostal se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků ve smyslu § 1968 občanského zákoníku , za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a v rozsahu návrhu žalobkyně, pro které bylo řízení částečně zastaveno též podle § 146 odst. 2 o.s.ř. , a to tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni pouze částečně dle zásady úspěchu ve věci. Za rozsah, v němž byla žalobkyně neúspěšná, považoval soud část řízení, v níž došlo v důsledku jejího částečného zpětvzetí žaloby ze dne datum k jeho částečnému zastavení. K tomuto částečnému zpětvzetí žaloby totiž došlo z důvodu, že žalobkyně nebyla schopna k výzvě soudu odpovídajícím způsobem doložit jí uplatněný nárok, proto jej soud vnímal jako snahu žalobkyně vyhnout se neúspěchu v řízení v případě meritorního projednání věci, resp. žaloba byla v tomto rozsahu podána nedůvodně. Pro účely kvantifikace poměru úspěchu žalobkyně ve věci proto soud žalobkyní požadované nároky (tj. nejen jistiny pohledávek, ale též jejich příslušenství) z první smlouvy a druhé smlouvy kapitalizoval ke dni vydání rozhodnutí, tj. k datum, a původně požadované nároky z třetí smlouvy a čtvrté smlouvy kapitalizoval ke dni částečného zpětvzetí žaloby, tj. k datum. Žalobkyní uplatňované nároky z první smlouvy tedy ke dni datum činily částku ve výši částka (což je součet žalobkyní uplatněné jistiny částka, kapitalizovaného úroku částka, dále pak úroku ve výši 14,4 % p.a. z částky částka kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, dále pak zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka kapitalizovaných za období od datum do datum částkou částka), ze druhé smlouvy ke dni datum činily částku ve výši částka (což je součet žalobkyní uplatněné jistiny částka, kapitalizovaného úroku částka, dále pak úroku ve výši 20,5 % p.a. z částky částka kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, dále pak zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka kapitalizovaných za období od datum do datum částkou částka), ze třetí smlouvy ke dni datum činily částku ve výši částka (což je součet žalobkyní uplatněné jistiny částka, kapitalizovaného úroku částka, dále pak úroku ve výši 20,5 % p.a. z částky částka kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, dále pak zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka kapitalizovaných za období od datum do datum částkou částka) a ze čtvrté smlouvy ke dni datum činily částku ve výši částka (což je součet žalobkyní uplatněné jistiny částka, kapitalizovaného úroku částka, dále pak úroku ve výši 20,5 % p.a. z částky částka kapitalizovaného za období od datum do datum částkou částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, dále pak zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky částka kapitalizovaných za období od datum do datum částkou částka). Žalobkyně tak byla neúspěšná co do částky částka (představující součet nároků z třetí smlouvy ve výši částka a ze čtvrté smlouvy ve výši částka), naproti tomu co do částky částka (představující součet nároků z první smlouvy ve výši částka a z druhé smlouvy ve výši částka) byla úspěšná. Poměr úspěchu žalobkyně ve věci činí 60 %, tj. podíl částka a částka (představující součet částky částka a částky částka), vyjádřený v procentech, zatímco poměr neúspěchu žalobkyně činí 40 %, tj. podíl částky částka a částka vyjádřený v procentech. jméno úspěchu žalobkyně je tak rozdílem poměru jejího úspěchu a neúspěchu, tedy 60 % - 40 %, tj. 20 %. Soud tak žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce částka představujících 20 % z jejich celkové výše částka. Celkovou výši nákladů řízení představuje část soudního poplatku ve výši částka (tj. rozdíl mezi žalobkyní původně zaplaceným poplatkem ve výši částka a jeho vrácenou částí částka) a náklady právního zastoupení v celkové částce částka, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši částka dle § 14b odst. 1 bod 3 . vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) à částka, a dále z částky částka představující náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky částka jako náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za částečné zpětvzetí žaloby, jelikož se nejednalo o účelně vynaložený náklad, nýbrž tento náklad byl vynaložen výlučně zaviněním žalobkyně. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Původně byla žaloba podána tak, že požadovaná jistina převyšovala částku částka, a soud by tedy měl postupovat při přiznání odměny dle § 7 advokátního tarifu, nicméně dle názoru soudu by takový postup byl v tomto konkrétním případě vůči žalovanému nespravedlivý; byla to totiž žalobkyně, která podala žalobu o zaplacení částky převyšující částka, přestože musela vědět, že pokud svůj nárok v celém rozsahu nedoloží, tak minimálně zčásti nebude se svou žalobou úspěšná (a proto také následně vzala svou žalobu částečně zpět); žalobkyně měla tedy rovnou žalovat jen ohledně nároku, který může prokázat. Postupem, který zvolila žalobkyně, není možné obcházet ustanovení § 14b advokátního tarifu. Proto soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu.
10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.