Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
109 C 14/2021-55
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, smluvní pokuty částka a úroku ve výši anonymizováno ročně z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty [částka] a úroku ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi účastnicemi byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka částka, kterou se žalovaná zavázala splatit v 30ti měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem anonymizováno rok. Kromě poskytnuté jistiny se žalovaná smlouvou zavázala uhradit žalobkyni úrok za poskytnutí úvěru sjednaný smlouvou ve výši nominální úrokové sazby anonymizováno ročně s tí, že pokud by nehradila úvěr řádně a včas ve smlouvě byly ujednání i sankční poplatky, smluvní pokuty. Součástí dohodnutých splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet, a to částka částka. Dle žaloby si žalobkyně schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila, a to jednak na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále lustrací v databázi SOLUS a NRKI. Informace získala i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalované a podobně). Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a ani její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná ale podmínky smlouvy neplnila, ocitla se v prodlení s úhradou všech splátek, když do data zesplatnění celého úvěru z důvodu porušení smluvních povinností neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyni tak vzniklo právo také na úhradu smluvních pokut ve výši částka a částka. K zesplatnění úvěru došlo k datu datum, ani po tomto datu žalovaná nic neuhradila a žalobkyně po ní požaduje úhradu nové dlužné jistiny ve výši částka odpovídající zbývajícíc dlužné původní jistině ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši částka s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši částka za každý den prodlení s úhradou počínaje dnem datum do data vyhotovení žaloby v kapitalizované výši částka, dále úrok za poskytnutí úvěru z původní jistiny ve výši částka ode dne datum do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši částka. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou o úhradu dluhu vyzvala, zaslala jí předžalobní výzvu. Ani na tu však žalovaná nereagovala.
2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, smlouvu o úvěru, přihlášku žalované do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, oznámení žalobkyně o schválení úvěru, dodejku k oznámení, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registrech SOLUS a NRKI, doklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalované, kartu klienta, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu včetně podacího archu k ní.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se dostavila žalobkyně. Žalovaná se nedostavila, neomluvila se, k žalobě se nevyjádřila, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalované, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.
4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně skutečně s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, smlouva obsahuje všechna smluvní ujednání, která žalobkyně v žalobě tvrdila. Na základě smlouvy žalobkyně na účet žalované dne anonymizováno rok převedla částku částka, žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit celkem částka (smluvní odměna úvěru tedy byla dojednána ve výši částka) plus pojištění ve splátkách po částka měsíčně (včetně měsíční úhrady za pojištění). Nebylo prokázáno, že by žalovaná jakoukoli částku žalobkyni z titulu smlouvy uhradila. Před zesplatněním úvěru žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Z předsmluvního formuláře a hodnocení klienta vzal soud dále za prokázané, že při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši částka měsíčně s tím, že žalovaná tak má k dispozici životní minimum částka měsíčně, platí částka na bydlení, jiné výdaje nemá. K těmto závěrům žalobkyně došla z pracovní smlouvy a dohody o změně pracovní smlouvy žalované u společnosti právnická osoba, se kterou žalovaná měla uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou (do datum), výplatních pásek, ze kterých skutečně vyplynulo, že žalovaná v měsíci anonymizováno dostala čistého částka a v měsíci anonymizováno rok dostala částka. Lustrace žalované v seznamech dlužníků byla negativní. Skóre bylo žalované přiděleno v pásmu menšího rizika.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
8. V daném případě se soud poté, co dospěl k závěru, že smlouva byla účastníky uzavřena v písemné formě, kdy obě strany smlouvu řádně podepsaly, nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované řádně prověřila její úvěruschopnost. Je pravda, že žalobkyně se touto otázkou zabývala, i z listin vyplývá, že žalovaná žalobkyni předložila pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. Nicméně právě z těchto listin žalobkyně musela zjistit, že žalovaná má jediný příjem kolem anonymizováno – částka měsíčně, navíc z pracovního poměru, který jí cca 2 měsíce po uzavření smlouvy skončí. Žalovaná zřejmě byla dotazována na své výdaje spojené s bydlením a výdaje další, i když v tomto směru již žádné doklady nepředkládala. Tyto výdaje následně žalobkyně do příslušného formuláře vypsala. I kdyby však žalovaná skutečně uvedla údaje, které se ve formuláři objevily, muselo být žalobkyni zřejmé, že tyto se na pravdě nezakládají, neboť žalovaná by těžko mohla mít výdaje spojené s bydlením, tedy jak nájemné tak inkaso, pouze ve výši částka měsíčně a zároveň by těžko mohla nemít žádné výdaje další. Soud tedy za základě těchto zjištění dospěl k závěru, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalované zjišťovala, avšak zjištěné skutečnosti neposoudila s péčí řádného hospodáře. A z uvedeného důvodu má soud smlouvu za neplatnou. I kdyby však smlouva nebyla neplatná, soud shledal ve smluvních ujednáních zjevný rozpor s dobrými mravy. Pokud při úvěru ve výši částka měla žalovaná i v případě řádného a včasného splácení splatit celkem částka, pak s ohledem ne výši úroků a dalších poplatků by soud stejně nemohl smluvním ujednáním o nich poskytnout soudní ochranu.
9. Na straně druhé bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že žalovaná finanční prostředky ve výši částka od žalobkyně převzala (byly na její účet převedeny), tyto jí nevrátila, a proto se na její úkor bezdůvodně obohatila.
10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Soud dospěl k závěru, že na straně žalované k bezdůvodnému obohacení v hodnotě částka došlo. Proto rozhodl o povinnosti žalované tuto částku vrátit, a zaplatit také úrok z prodlení, neboť tím, že částku částka žalovaná neuhradila řádně a včas se beze sporu do prodlení dostala (§ 1970 o.z.) a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)
13. Ve zbývající části však soud žalobu zamítl, jak ve výroku II. uvedeno.
14. O nákladech řízení mezi účastníky soud s ohledem na míru úspěchu a neúspěchu rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.