Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 363/2021-47
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 41 712,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 600 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 31 112,33 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 031,83 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 3 891,68 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 25 561,1 Kč ve výši 10 % za období od
19. 12. 2020 do 12. 7. 2021,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 9 600 Kč ve výši 1,5 % od 13. 7. 2021 do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 15 961,1 Kč ve výši 10 % od 13. 7. 2021 do zaplacení,
-) úrokem ve výši 19 % ročně z částky 25 561,1 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 600 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 31 112,33 Kč spolu s : -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 031,83 Kč, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 3 891,68 Kč, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 25 561,1 Kč ve výši 10 % za období od 19. 12. 2020 do 12. 7. 2021, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 9 600 Kč ve výši 1,5 % od 13. 7. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 15 961,1 Kč ve výši 10 % od 13. 7. 2021 do zaplacení, -) úrokem ve výši 19 % ročně z částky 25 561,1 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou, jež byla doručena soudu dne 30. 7. 2021 vůči žalovanému zaplacení částky
41 712,33 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 19. 4. 2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku ve výši 35 967 Kč, jež představuje úrok v pevné části ve výši 7 155 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 15 220 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 11 792 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 267 Kč, poslední splátka byla stanovena na 12. 6. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 11. 10. 2019. Na dlužnou částku bylo ze strany žalovaného zaplaceno celkem 30 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena s účinností ke dni
5. 1. 2021 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku 41 712,33 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 561,10 Kč, dlužného poplatku ve výši 16 151,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 891,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 031,83 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 25 561,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny 25 561,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to vyhodnocením informací požádaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jež se ve věci konalo dne 6. 1. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným dne 19. 4. 2019, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi zápůjčku ve výši 40 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit poplatek ve výši 34 167 Kč, sestávající z úroku ve výši
7 155 Kč, částky za zpracování a administrativní činnost ve výši 15 220 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení ve výši 11 792 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 75 967 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v
60 týdenních splátkách po 1 267 Kč a poslední splátku ve výši 1 214 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši zápůjčky. Žalovaný smlouvu podepsal.
Ze zákaznické karty ze dne 19. 4. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaný v zákaznické kartě uvedl své osobní údaje včetně data narození, rodného čísla, adresy trvalého pobytu. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný uvedl adresu trvalého pobytu ulice a číslo, okres a adresu místa výběru ulice a číslo, okres. Dále uvedl, že je zaměstnán jako zedník u zaměstnavatele Strojírny a stavby obec. Žalovaný uvedl měsíční příjmy – čistý příjem žadatele 19 785 Kč, ostatní příjmy žadatele – 0 Kč, celkem 19 785 Kč. Žalovaný uvedl výdaje – odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, předložila doklad totožnosti, pracovní smlouvu a výplatní pásky za únor, březen 2019. Údaje v kartě zákazníka stvrdil svým podpisem.
Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaný na smlouvu číslo čerpal celkem 40 000 Kč a zaplatil celkem 30 400 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 18. 12. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze číslo smlouvy.
Z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo na žalobkyni.
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo nejpozději ve lhůtě do 13. 7. 2021.
Z podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 19. 4. 2019 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 34 167 Kč, sestávající z úroku ve výši 7 155 Kč, částku za zpracování a administrativní činnost 15 220 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortního splácení 11 792 Kč. Celkovou částku ve výši 75 967 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 267 Kč a poslední splátku ve výši 1 214 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal. Zároveň žalovaný dne 19. 4. 2019 sdělil skutečnosti v zákaznické kartě, a to datum narození, bydliště, rodné číslo. Jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále byly sděleny údaje o tom, že je zaměstnaný jako zedník u firmy Strojírny a stavby obec. Žalovaný sdělil měsíční příjmy – 19 785 Kč a odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Zároveň byly předloženy doklady, a to občanský průkaz, pracovní smlouva a výplatní pásky za únor a březen 2019.
Žalovaný celkem zaplatil právní předchůdkyni na zápůjčku částku 30 400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne
18. 12. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 13. 7. 2021.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 19. 4. 2021 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je zaměstnán jako zedník s příjmem 19 785 Kč s odhadovanými výdaji 3 000 Kč. Zároveň byly předloženy dokumenty, a to občanský průkaz, pracovní smlouva a výplatní pásky za únor a březen 2019.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získala od žalovaného, jsou pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku žalovaným zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Žalobkyně předložila soudu pouze zákaznickou kartu, ve které je uváděn příjem žalovaného ze mzdy 19 785 Kč a odhadované výdaje 3 000 Kč. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaný měl doložit pracovní smlouvu a výplatní pásky. Tyto doklady ovšem soudu nebyly doloženy. Nebyl žádným způsobem ověřen příjem žalovaného. Rovněž nebyly žádným způsobem osvědčeny odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Ze zákaznické karty se rovněž nepodává, že by žalovaný měl nějaké výdaje na bydlení či jiné osobní výdaje a náklady.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které byly v dané věci nedostatečně podloženy a prokázány. Je nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného a zároveň, aby byly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o zápůjčce ze dne 19. 4. 2019 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.) Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 40 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalovaného je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 40 000 Kč, zároveň žalovaný již poskytl plnění ve výši 30 400 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 9 600 Kč (40 000 – 30 400), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z.
Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 13. 7. 2021. Ode dne následujícího,
tj. 14. 7. 2021 se pak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády
č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci převážně procesně úspěšný, objektivně žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí