Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 200/2019-106

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; obec část obce, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem nám. datum, PSČ obec

zastoupený advokátem jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

zastoupený advokátem anonymizováno příjmení příjmení jméno, anonymizováno.

sídlem adresa

o zaplacení 85.140 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se částečně zastavuje ohledně částky 106 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 14.10.2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 85.034 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 85.034 Kč od 14.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19.360 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba se částečně zastavuje ohledně částky 106 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 14.10.2019 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 85.034 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 85.034 Kč od 14.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 19.360 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18.12.2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 85.140 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. číslo dále částí pozemků p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo v k. ú. část obce, územní celek, zapsaných na list vlastnictví stát. instituce, stát. instituce (dále rovněž„ předmětné pozemky“). Žalobce uvedl, že pozemek p. číslo části ostatních uvedených pozemků byly nájemní smlouvou ze dne datum číslo přenechány ze strany žalobce coby pronajímatele do nájmu žalovaného a jméno příjmení, kdy nájemní smlouva byla ukončena výpovědí žalobce ze dne datum, která byla doručena žalovanému dne datum; k zániku nájemního vztahu došlo k datum. Po skončení nájemní smlouvy žalobce předmětné pozemky nevyklidil a nepředal zpět žalobci, naopak je nadále užíval jako vlastník stavby (nezapsané v katastru nemovitostí, užívané jako pivnice) a přiléhající zpevněné plochy (tzv. zahrádka) umístěných na těchto pozemcích. Žalobce dále vyčíslil rozsah užívání předmětných pozemků, kdy dospěl k závěru o užití plochy o rozměru 140 m² v rozsahu dle žaloby. Rozsah užívání předmětných pozemků byl zjištěn dle vyčíslení výměr ze dne datum provedeného právnická osoba s.r.o. při celkovém zaměření plochy 172 m² užívané bez právního důvodu žalovaným. Žalobce již soudní cestou uplatnil nárok za užívání předmětných pozemků bez právního důvodu za dobu od datum do datum odpovídající částce 116.100 Kč s příslušenstvím, kdy o tomto nároku bylo rozhodnuto rozsudkem anonymizována dvě slova v obec pod sp. zn. spisová značka a uplatněný nárok byl žalobci přiznán. Dále doplnil, že vlastníkem stavby nacházející se na předmětných pozemcích byla nejprve matka žalovaného paní celé jméno žalovaného, která zemřela dne datum, žalovaný se stal vlastníkem na základě dědictví, o němž bylo rozhodnuto v řízení pod sp. zn. spisová značka u název soudu. Žalovaný užíval pozemky za dobu i od datum nadále. Na základě exekučního příkazu vydaného dne datum Stavebním úřadem obec část obce byla nařízena exekuce odstraněním stavby umístěné na části pozemku p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo v k. ú. část obce při ulicích ulice – anonymizováno, přičemž demolice byla ukončena dne datum. Za užívání předmětných pozemků v době od datum do datum vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení užíváním pozemku bez právního důvodu, jehož výše odpovídá obvyklému nájemnému za užívání takových podobných pozemků ve výši 225 Kč za 1 m² ročně, čemuž odpovídá částka 38.700 Kč ročně; za dobu od datum do datum tak žalobce požadoval přiznání bezdůvodného obohacení ve výši 85.140 Kč. Výzva k plnění uvedené částky byla žalovanému zaslána do datové schránky a převzata dne datum, požadovaná částka však nebyla žalovaným dobrovolně uhrazena.

2. Vyjádřením ze dne datum žalovaný k žalobě uvedl, že neměl dříve vůbec povědomost o existenci předmětné nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jeho matkou. Až na základě rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka se stal vlastníkem dočasné prodejny potravin a doplňkového prodeje na předmětných pozemcích žalobce, a to na základě dodatečného projednání dědictví, které proběhlo dne datum. Uvedl, že nemohl vstoupit do původního právního vztahu – nájemní smlouvy uzavřené mezi jeho matkou a žalobcem, když o existenci nájemní smlouvy nevěděl a neměl ji k dispozici. Nájemní vztah dle jeho názoru zanikl úmrtím jeho matky v roce 2009 a on se stal pouze vlastníkem předmětné budovy až na základě rozhodnutí dědického soudu. Rovněž žalovaný uvedl, že předmětné pozemky neužíval, ale tyto užíval na základě dohody s jeho matkou pan jméno příjmení, který s ním nebyl v žádném právním vztahu, neplatil mu žádnou finanční úhradu za užívání předmětných pozemků a případné bezdůvodné obohacení mohlo vzniknout pouze na straně jméno příjmení, který uvedenou budovu používal coby prodejnu potravin a doplňkového prodeje již před rokem 2014 na základě dohody s matkou žalovaného, kterou však žalovaný nemá k dispozici. Žalovaný rovněž poukázal na rozpor s dobrými mravy spatřující v tom, že o existenci dočasné stavby nevěděl, po 8 letech se stal jejím vlastníkem, a protože stavbu neužíval, nelze po něm požadovat úhradu bezdůvodného obohacení. Současně namítal, že znaleckým posouzením stanovená výše obvyklého nájmu je nepřiměřeně vysoká a neodpovídá obvyklému nájmu v místě a čase.

3. Z předložených listinných důkazů, připojených spisů anonymizována dvě slova v obec sp. zn. spisová značka a název soudu sp. zn. spisová značka a provedeného výslechu svědka soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

4. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 5) k list vlastnictví bylo mj. zjištěno, že parcela p. číslo – ostatní plocha, parcelní číslo – ostatní plocha, parcelní číslo – ostatní plocha, p. číslo – ostatní plocha, p. číslo – ostatní plocha, p. číslo jsou ve vlastnictví žalobce.

5. Z nájemní smlouvy číslo ze dne datum (č.l. 6) vyplývá, že žalobce coby pronajímatel pronajal žalovanému a jméno příjmení coby nájemcům část pozemků p. číslo – ostatní plocha o výměře 52 m², část pozemku parcelní číslo – ostatní plocha o výměře 10 m², část pozemku parcelní číslo – ostatní plocha o výměře 95 m², část pozemku p. číslo – ostatní plocha o výměře 2 m² a část pozemku p. číslo – ostatní plocha o výměře 1 m² a část pozemku p. číslo – ostatní plocha o výměře 8 m² v k. ú. část obce dle zákresu katastrální mapy, který tvoří přílohu číslo nájemní smlouvy, přičemž bylo sjednáno, že část těchto pozemků budou nájemci užívat jako pozemky pod restaurační provozovnou a zbývající část jako zpevněné venkovní posezení. Nájemné bylo sjednáno na částku 54.360 Kč ročně splatnou vždy k číslo příslušného kalendářního roku; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou. Ve smlouvě byla rovněž sjednána povinnost nájemců uvést předmět nájmu do původního stavu bez nároku na náhradu nákladů, pokud nebude jiná dohoda. Příloha číslo nájemní smlouvy zachycuje zakreslení polohy stavby restauračního zařízení a venkovního posezení na dotčených předmětných pozemcích.

6. Dopisem ze dne datum (č.l. 13) podal žalobce vůči žalovanému výpověď z nájemní smlouvy s odkazem na 3-měsíční výpovědní dobu a vyzval ho k vyklizení pronajatých částí pozemků a k odstranění restaurační provozovny a venkovního posezení, včetně všech movitých věcí připojených k provozovně, a k předání vyklizených částí pozemků v průběhu výpovědní lhůty. Výpověď byla doručena žalovanému dne datum (č.l. 14).

7. Tatáž výpověď byla doručena jméno příjmení dne datum (č.l. 11, 12).

8. Z rozhodnutí anonymizováno územní celek, obec – část obce č.j. číslo SU/VIN, sp. zn. číslo, spisová značka ze dne datum rozhodnutí vyplývá že žalovanému coby vlastníku předmětné dočasné stavby v k. ú. část obce při ulici spisová značka bylo nařízeno odstranění uvedené stavby, povolené do datum coby prodejnu masa a zeleniny.

9. Z exekučního příkazu sp. zn. číslo, spisová značka, č.j. číslo SU/VIN, vydaného anonymizována tři slova územní celek, obec část obce (dále rovněž:„ anonymizováno územní celek, obec - část obce“), odborem stavebním jako stavebním úřadem dne datum (č.l. 15) vyplývá, že tímto byla nařízena exekuce odstraněním stavby umístěné na části pozemku parcelní číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo v k. ú. část obce, která sestávala z jednoho podlažního objektu se sedlovou střechou, zpevněné plochy okolo objektu a kanalizačních a vodovodních přípojek, včetně přípojky NN, jejíž odstranění bylo uloženo v rozhodnutí ÚMČ obec část obce, odbor stavební pod č.j. číslo SU/VIN, sp. zn. číslo; spisová značka ze dne datum rozhodnutí pravomocného k datum. Odstraněním stavby byla pověřena právnická osoba s.r.o.

10. Předžalobní výzvou ze dne datum (č.l. 17) byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 85.140 Kč za užívání předmětných pozemků v době od datum do datum při stanovení lhůty 7 dnů od odeslání výzvy, přičemž výzva byla doručena žalovanému dne datum (č.l. 20).

11. Znaleckým posudkem číslo 2017 ze dne datum (č.l. 22) byla stanovena cena v místě a čase obvyklého nájemného za užívání pozemku p. číslo částí pozemků p. číslo v k. ú. obec část obce k době nacenění dne7 číslo, kdy byla určena cena ve výši 225 Kč za 1 m²/rok. Přílohou číslo znaleckého posudku (č.l. 29-34) byla zjištěna fotodokumentace posuzovaného prostoru, včetně zakreslení v katastrálních mapách územním plánu územní celek a vyčíslení výměr atd.

12. Z originálu vyčíslení výměr spolu se zákresem, jak byl zpracován právnická osoba s.r.o., vyplývá zakreslení jednotlivých částí užívaných pozemků v mapě spolu s porovnáním dosavadního a nového stavu výměr při zpracování případného geodetického plánu, při zaměření celkové užívané plochy 172 m², to vše zpracováno anonymizováno jméno příjmení, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, zákres číslo rok – porovnání dosavadního a nového stavu parcel; tento zákres odpovídá jeho zmenšenému černobílému zákresu založenému ve znaleckém posudku (č.l. 33 ve fotokopii + barevné originální provedení).

13. Kolaudační rozhodnutí ze dne 22.1.1993, číslo jednací (č.l. 62) prokazuje, že stavební úřad anonymizováno územní celek, obec - část obce povolil užívání dočasné maloobchodní prodejny masa a zeleniny (dále rovněž:“ předmětná stavba“) a souvisejících přípojek na dobu do datum, při stanovení podmínek užívání. Podavatelkou žádosti byla celé jméno žalovaného, matka žalovaného. Rozhodnutí nabylo právní moci datum.

14. Jak bylo zjištěno z žaloby podané ke Krajskému soudu v obec zdejším žalovaným dne datum (č.l. 66) proti rozhodnutí stát. instituce, odboru územního a stavebního řízení ze dne 2.9.2014, sp. zn. spisová značka rok, č.j. spisová značka rok, touto se celé jméno žalovaného domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí a současně se domáhal zrušení rozhodnutí stavebního úřadu anonymizována dvě slova územní celek, obec část obce, č.j. číslo SU/VIN, sp. zn. číslo spisová značka ze dne 5.5.2014, které mu předcházelo; současně žádal o přiznání odkladného účinku. Zdůvodnění žaloby spočívalo v tom, že stát. instituce, odbor územního a stavebního řízení zamítl dne datum odvolání anonymizováno celé jméno žalovaného proti rozhodnutí stavebního anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek, obec, které zároveň potvrdil, přičemž prvostupňovým rozhodnutím bylo anonymizováno celé jméno žalovaného coby vlastníkovi dočasné stavby na předmětných pozemcích nařízeno odstranění této stavby z oblasti ulic spisová značka v obec. anonymizováno celé jméno žalovaného namítal nezákonnost rozhodnutí a uváděl, že nedošlo k řádné anonymizováno nájemní smlouvy k části pozemků, že předmětný nájemní vztah stále trvá a že správní orgán nařídil odstranění stavby, která je v jeho vlastnictví a je užívána více než 20 let bez problémů. Zdůraznil, že pokud uplynula lhůta dočasnosti umístění stavby, která byla původně stanovena do datum, tak i nadále bylo pokračováno v užívání předmětné stavby i souvisejících pozemků a tento stav správnímu orgánu nevadil až do doby, kdy on sám odmítl platit stanovené přemrštěné nájemné. Rovněž avizoval, že bude žádat stavební úřad o prodloužení lhůty dočasnosti předmětné stavby.

15. Usnesením anonymizována dvě slova v obec ze dne 2.12.2014, č.j. číslo jednací (č.l. 69) byl přiznán odkladný účinek žalobě podané celé jméno žalovaného dne datum pod uvedenou spisovou značkou.

16. Rozsudkem anonymizována tři slova obec ze dne 19.9.2016, č.j. číslo jednací, pravomocného k datu datum (č.l. 71), byla žaloba celé jméno žalovaného proti stát. instituce, odboru územního a stavebního řízení, zamítnuta. V odůvodnění soud konstatoval, že anonymizováno celé jméno žalovaného nevyužil v předcházejícím období možnosti podat žádost o změnu užívání stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání nebo na dobu trvalou, a to ani poté, co obdržel oznámení uvedeného správního orgánu o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby. K argumentu

Ing. celé jméno žalovaného o tom, že nebyla řádně doručena výpověď nájemní smlouvy k části pozemků, na kterých je jeho stavba umístěna, a že žalobní vztah dále trvá, soud uvedl, že tento argument nebyl podstatný, jelikož byla řešena dočasnost umístění stavby na předmětných pozemcích, přičemž v tomto se ztotožnil s názorem žalovaného orgánu. Soud rovněž poukázal na procesní neaktivitu anonymizováno celé jméno žalovaného v dosavadním řízení, současně shrnul, že žalobce je vlastníkem předmětné stavby, že se jedná o stavbu, u níž uplynula stanovená doba jejího trvání a že žalobce ve stanovené lhůtě nepodal žádost o změnu v užívání dočasné stavby v prodloužení doby.

17. Usnesením název soudu ze dne 8.12.2016, č.j. číslo jednací (č.l. 76) bylo rozhodováno o kasační stížnosti celé jméno žalovaného proti rozsudku anonymizována tři slova obec ze dne 19.9.2016, č.j. číslo jednací, kdy tato byla odmítnuta pro nedostatek kasačních námitek, k jejíchž opravě a doplnění nedošlo ani po poučení soudu.

18. Usnesením anonymizováno územní celek, obec – část obce, stavebního odboru jako stavebního úřadu ze dne 10.3.2017, č.j. číslo SU/VIN, sp. zn. číslo spisová značka, spisová značka (č.l. 64) úřad rozhodl o stanovení nové lhůty pro odstranění stavby umístěné na části předmětných pozemků pro žalovaného ve lhůtě do datum (původní termín datum nebyl splněn z důvodu řízení vedeného u anonymizována dvě slova v obec).

19. Smlouvou o dílo číslo číslo, číslo rok, uzavřenou mezi žalobcem coby objednatelem a právnická osoba s.r.o. coby zhotovitelem dne datum (č.l. 81), bylo sjednáno provedení stavebních prací – demolice stavby umístěné na části pozemků p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo v k. ú. část obce na ulici ulice – ulice, a to původně při sjednaném termínu ukončení demolice k datum při sjednané ceně dle článku IV. smlouvy. Dodatkem číslo ze dne datum, dále dodatky číslo bylo postupně měněno sjednané datum dokončení demoličních prací na datum datum, posléze na datum i při změně sjednané ceny jejím navýšením z částky 417.258 Kč včetně DPH na částku 474.127 Kč s DPH, dále pak dodatkem číslo ke změně termínu ukončení na datum při navýšení ceny na částku 534.022 Kč, včetně DPH (č.l. 89-94).

20. Dopisem vystaveným právnická osoba s.r.o. dne datum (č.l. 95) bylo anonymizováno obec část obce oznámeno ukončení prací – demolice objektu při ulici ulice a ulice k datu datum.

21. Rozsudkem anonymizována tři slova obec č.j. číslo jednací ze dne 5.3.2018 bylo ve výroku III. uloženo tam žalovanému číslo) anonymizováno jméno celé jméno žalovaného uhradit zde totožnému žalobci částku 116.100 Kč spolu se zákonným příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání shora uvedených pozemků za dobu od datum do datum; rovněž mu bylo výrokem IV. uloženo uhradit žalobci náklady řízení. Výrokem I. bylo řízení ohledně částky 10.974 Kč s příslušenstvím zastaveno pro dodatečnou úhradu ze strany tam žalovaného číslo) jméno příjmení a tomuto bylo výrokem II. uloženo uhradit žalobci část nákladů řízení.

22. Z dědického spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud mj. zjistil, že v něm jako zůstavitelka figurovala celé jméno žalovaného, narozená dne datum a zesnulá dne datum, matka žalovaného (dále jen:„ zůstavitelka“). Dále byl zjištěn průběh dědického řízení, kdy mj. zde bylo ze strany anonymizováno územní celek, obec - část obce dopisem ze dne datum uplatněna pohledávka na úhradu místního poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství ve výši 275.120 Kč za dobu od datum do datum, zdůvodněná jako místní poplatek za užívání veřejného prostranství za účelem umístění dočasné prodejny potravin a doplňkového prodeje; bylo požádáno o zařazení této pohledávky do dědického řízení po zemřelé. V protokolech o jednání vyhotovených soudním komisařem anonymizováno jméno příjmení, bylo konstatováno, že jako zákonní dědicové přicházeli po zůstavitelce do úvahy rovným dílem manžel jméno celé jméno žalovaného pozůstalý syn, zdejší žalovaný; pozůstalí při projednávání dědictví se soudním komisařem nesouhlasili se zařazením uvedené pohledávky anonymizována dvě slova obec část obce za zůstavitelkou do pasiv dědictví, kdy dle jejich prohlášení zůstavitelce žádný takový závazek nevznikl, případně ne v takové výši. Ze strany žalovaného byly soudnímu komisaři předloženy y vztahujícím se k okolnostem užívání předmětných pozemků ve vlastnictví města Brna zůstavitelkou (včetně dohody o narovnání ze dne datum při prodloužení dočasného užívání pozemků zůstavitelce na dobu 5 let, ohledně nákladů užívání budovy odkaz na sazby poplatků za zvláštní užívání dle podzákonných předpisů). V dědickém řízení byly rovněž předloženy y, z nichž mj. vyplynulo, že v roce 2008 bylo mezi zůstavitelkou a stát. instituce, odborem dispozic s majetkem, jednáno ohledně sjednání závazkového vztahu coby užívacího titulu k předmětným pozemkům, kdy mj. dopisem doručeným vůči anonymizováno územní celek, obec – část obce dne datum informovala zůstavitelka v rámci žádosti o sjednání nájemní smlouvy, že o vyřízení věci požádala svého syna celé jméno žalovaného, který jí měl avizovat, že věc je s vlastníkem pozemku již vyřízena a chybí pouze provedení změny na uvedeném odboru, který poplatky a nájmy vybírá. Ze spisu bylo dále zjištěno, že jméno celé jméno žalovaného, datum narození, manžel zůstavitelky celé jméno žalovaného, zemřel dne datum, přičemž usnesením název soudu, č.j. číslo jednací ze dne 22.4.2013 se jediným dědicem stal jeho syn, zdejší žalovaný. V dědickém řízení byla následně uzavřena dohoda o vypořádání dědictví, kdy na základě usnesení název soudu, č.j. číslo jednací ze dne 22.4.2013 se žalovaný se stal jediným dědicem majetku po zůstavitelce (s ohledem k úmrtí druhého zákonného dědice) na základě dědické dohody. Z podnětu anonymizováno územní celek, obec – část obce, odbor životního prostředí ze dne datum bylo iniciováno dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce ohledně předmětné stavby umístěné na pozemku parc. čísla číslo, číslo, číslo, číslo v k. ú. část obce; současně bylo požadováno, aby soud rozhodl rovněž o dědictví ve výši dluhu zůstavitelky na místním poplatku za užívání veřejného prostranství za období od datum do datum v celkové výši 276.260 Kč. Dle úředního zápisu sepsaného dne datum za anonymizováno územní celek, obec – střed se žalovaný dostavil se sdělením, že jeho matka zemřela dne datum a že restaurace na pozemcích v přípisu uvedených je předmětem dědického řízení; současně žádal o prodej, případně pronájem uvedených pozemků, případně o uzavření dohody o užívání pozemku do doby uzavření dědického řízení. Do protokolu z kontrolní prohlídky ze dne datum se při místním šetření v místě předmětné stavby žalovaný coby dědic po zůstavitelce prohlásil za vlastníka předmětné stavby, tehdy užívané jako restaurační zařízení. Dle protokolu soudního komisaře anonymizováno jméno příjmení ze dne datum žalovaný sděloval okolnosti a cenu pořízení předmětné dřevostavby na pozemcích územní celek, včetně okolností dřívější podané žádosti o prodloužení užívání stavby, rovněž informoval o požadavcích žalobce na odstranění stavby a o skutečnosti, že užívání stavby bylo 1x prodlouženo a další žádosti již nebylo vyhověno. Z usnesení název soudu č.j. číslo jednací ze dne 16.10.2017 mj. vyplývá, že při dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce byla schválena dědická dohoda, podle níž budovu dočasné prodejny potravin a doplňkového prodeje na předmětných pozemcích p. číslo v k. ú. obec – část obce nabyl pozůstalý syn, zdejší žalovaný. Žalovaný nesouhlasil se zařazením pohledávek územní celek, anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek, obec část obce, odboru životního prostředí z titulu neuhrazeného místního poplatku za užívání veřejného prostranství ve výši 137.560 Kč do pasiv dědictví, a to s odkazem na dohodu o narovnání ze dne datum. Usnesení doručeno zde žalovanému dne datum.

23. Svědek příjmení při svém výslechu mimo jiné potvrdil, že ohledně nájmu předmětné budovy pro provoz restauračního zařízení vždy jednal přímo s žalovaným, a to i za života celé jméno žalovaného, se kterou se nikdy osobně nesetkal, ačkoli s ní měl uzavřenu nájemní smlouvu k předmětné budově, vše za ni vyřizoval žalovaný. Svědek užíval předmětnou budovu samostatně od roku 2002 k provozování hostinské činnosti. Rovněž uvedl, že finanční hotovost/nájemné za své užívání budovy vždy odevzdával žalovanému, nikoli jeho matce, samostatně pak platil energie spojené s provozem. Výše nájemného se v průběhu let měnila a z původní částky číslo Kč/měsíc se postupně snížila až na částku číslo Kč/měsíc; toto nájemné svědek hradil k rukám žalovaného ještě přibližně dva roky po smrti původní majitelky. Svědek potvrdil, že v roce 2011 uzavřeli spolu s žalovaným coby nájemci k předmětným pozemkům nájemní smlouvu s žalobcem; mezi ním a žalovaným panovala dohoda, že každý uhradí polovinu tohoto nájemného, v souvisejícím soudním řízení však dluh uhradil svědek sám. Po skončení nájemní smlouvy chtěl již své podnikání ukončit, ale po dohodě s žalovaným ještě udržoval budovu provozuschopnou a platil energie, čekalo se na skončení dědického řízení. Na konci roku 2018 svědek svou činnost ukončil, neměl informace o průběhu dědického řízení a žalovaný do té doby nedal věci týkající se právních vztahů souvisejících s budovou a předmětnými pozemky do pořádku. Svědek rovněž uvedl, že za života celé jméno žalovaného nosil na pokladnu stát. instituce stanovenou hotovost, ohledně níž si myslel, že se jedná o nájemné za užívání pozemků, poté asi dva roky po její smrti mu přišel exekuční příkaz k úhradě částky přibližně 500.000 Kč představující dlužné poplatky za zvláštní užívání veřejného prostranství, proti tomuto rozhodnutí se odvolal a neplatil je.

24. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování ve věci vycházel.

25. Z ostatních provedených důkazů soud nevyvodil žádné závěry rozhodné pro posouzení věci. Pokud byly některé důkazy zamítnuty, stalo se tak, jelikož s ohledem na svůj obsah a důkazní význam nemohly mít důkazní hodnotu pro rozhodnutí ve věci.

26. Věc byla s ohledem na ust. , 2 , posouzena dle , , jelikož posuzovaný právní vztah vznikl a trval v době účinnosti uvedeného předpisu.

27. Podle , (dále rovněž: “ ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

28. Po provedeném dokazování, jeho zhodnocení a právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

29. Institut bezdůvodného obohacení vyjadřuje zásadu občanského práva, že nikdo se nesmí bezdůvodně obohatit na úkor jiného, a pokud k tomu dojde, je povinen takto získaný prospěch vrátit. Předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je, že se jednomu z účastníků dostalo majetkové hodnoty (majetkový prospěch bezdůvodně obohaceného vzniká především tak, že se jeho dosavadní majetek rozmnoží o nové majetkové hodnoty, anebo tak, že se jeho dosavadní majetek nezmenšil, ačkoli by k tomu jinak došlo, kdyby obohacený plnil svoje povinnosti), a to na úkor toho, jehož majetkový stav se tím snížil, případně nedošlo k jeho očekávanému rozmnožení.

30. Jak vyplynulo z žalobních tvrzení, v řízení byl uplatněn nárok na bezdůvodné obohacení vzniklé plněním bez právního důvodu, které obecně vzniká, jestliže dojde ke splnění neexistujícího dluhu nebo dojde k plnění z platného závazku, ale jinému než oprávněnému subjektu, tedy pokud dojde k poskytnutí plnění tomu subjektu, který k jeho přijetí není oprávněn, jelikož pro ně neexistuje žádný právní důvod.

31. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v období od datum do datum, resp. ve zde řešeném období od datum do datum se na předmětných pozemcích ve vlastnictví žalobce nacházela budova, jejíž výstavba byla zkolaudována v roce 1993 k dočasnému užívání pro účely maloobchodní prodejny masa a zeleniny k žádosti původní vlastnice celé jméno žalovaného, přičemž tato stavba po úmrtí zůstavitelky přešla do vlastnictví jejího právního nástupce – žalovaného; to vše za situace, kdy druhý do úvahy přicházející dědic – manžel zůstavitelky sám zemřel dne datum a i jeho jediným právním nástupcem se stal žalovaný. Současně soud dospěl k závěru, že za uvedené období nebylo za užívání předmětných pozemků v rozsahu 172 m ² stále zastavěných předmětnou stavbou využívanou již pro provoz restauračního zařízení žalobci již ničeho uhrazeno.

32. Ačkoli dodatečné projednání dědictví po zůstavitelce jméno příjmení bylo oficiálně ukončeno až v říjnu 2017 a žalovaný uvádí, že o (svém) vlastnictví předmětné budovy až do uvedené doby nevěděl, v rozporu s tímto jeho tvrzením je skutečnost, že už datum uzavřel s žalobcem coby pronajímatelem nájemní smlouvu k předmětným pozemkům ležícím pod touto stavbou a jejím příslušenstvím, kdy spolu s jméno příjmení vystupovali coby nájemci, přičemž tato smlouva byla ukončena až k výpovědi žalobce ze dne datum a zanikla k datum. Jednoznačně deklarovaným účelem nájmu uvedených pozemků bylo provozování na nich stojící restaurační provozovny a přilehlého zpevněného venkovního posezení. Současně bylo prokázáno, že již v době bezprostředně po úmrtí zůstavitelky (po datu datum) vystupoval žalovaný aktivně ve snaze o sjednání užívacího smluvního vztahu k předmětným pozemkům za účelem provozování předmětné stavby právě pro účely provozování restauračního zařízení. Dále ačkoli žalovaný uvádí, že o existenci předmětné stavby nevěděl, již v listopadu 2013 se při místním šetření vedeném za účelem zjištění řádnosti účelu užívání stavby prezentoval jako vlastník předmětné stavby a rovněž v průběhu dědického řízení vedeného na majetek zůstavitely argumentoval okolnostmi řádného provozování stavby z její strany a řádného užívání předmětných pozemků pod touto stavbou.

33. Z výslechu svědka jméno příjmení, jehož výpověď soud vzhledem k ostatním provedeným důkazům považuje za věrohodnou, vyplynulo, že tento svůj nájemní vztah k předmětné stavbě odvozoval již z nájemné smlouvy uzavřené s původní majitelkou celé jméno žalovaného, za kterou však vždy vystupoval pouze žalovaný, který rovněž celé roky inkasoval sjednané nájemné, a to i v době po úmrtí své matky, kdy současně v roce 2011 svědek spolu s žalovaným coby nájemci uzavřeli s žalobcem nájemní smlouvu k předmětným pozemkům. V naplňování nájemní smlouvy uzavřené původně s celé jméno žalovaného se pokračovalo i po jejím úmrtí, svědek dále provozoval hostinskou činnost v předmětné budově a hradil žalovanému sjednání nájemné, byť v klesající výši, přičemž ještě v období od podzimu 2018 do jara 2019 budovu udržoval.

34. Okolnosti zjištěné provedeným dokazováním vedou soud k jednoznačnému závěru, že žalovaný je subjektem odpovědným za vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků žalobce v době od datum do datum, jelikož jako jediný dědic a tudíž právní nástupce zůstavitelky celé jméno žalovaného vstoupil do jejích práv a povinností spojených s vlastnictvím předmětné stavby. Provedeným dokazováním bylo rovněž zjištěno, že se žalovaný v uvedené době a již od úmrtí své matky celé jméno žalovaného choval jako vlastník uvedené stavby, kdy usiloval o sjednání nějakého smluvního vztahu k předmětným pozemkům, v dědickém řízení argumentoval okolnostmi týkajícími se užívání této stavby a předkládal y ke stavbě se vztahující, nadále se choval jako pronajímatel ve vztahu k nájemci jméno příjmení a s tímto dokonce společně v období od dubna 2011 do března 2014 vystupoval coby společný nájemce předmětných pozemků. Ve správním řízení a navazujícím řízení před správními soudy týkajícími se odstranění předmětné stavby rovněž aktivně vystupoval právě žalovaný.

35. Skutečnosti prokázané v tomto řízení soud považuje za zcela odpovídající skutkové verzi žalobce a dospěl k závěru o tom, že užíváním předmětných pozemků došlo na straně žalovaného coby vlastníka předmětné stavby k bezdůvodnému obohacení, neboť za situace řádného běhu věcí by byl povinen hradit vlastníku předmětných pozemků na základě smluvního vztahu kompenzaci/nájemné za užívání těchto pozemků. Pokud se tak nestalo, je žalobce zcela po právu, pokud se domáhá přiznání bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo (tzn. majetek obohaceného se nezmenšil, ačkoli by k tomu jinak došlo, kdyby obohacený plnil svoje povinnosti, a to na úkor toho, u jehož majetkového stavu nedošlo k jeho očekávanému rozmnožení).

36. Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že na straně žalovaného bylo prokázáno bezdůvodné obohacení ve výši 85.034 Kč představující plnění ve výši 225 Kč ročně, resp. 106,03 Kč/den zužívání pozemků, dle předloženého znaleckého posudku za uvedené období, kdy tuto částku soud považuje za přiměřenou místu a času posuzovaného plnění, nehledě na splněné parametry vypracovaného posudku a znaleckého zaměření.

37. S ohledem na učiněný závěr soud žalobě v celém rozsahu (po učiněném zpětvzetí) vyhověl, jak vyplývá z výroku II. rozsudku, kdy zohlednil rovněž prodlení žalovaného s úhradou požadované částky a přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení počínaje datum.

38. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal u posledního jednání ve věci žalobu částečně zpět ohledně částky 106 Kč a žalovaný se zpětvzetím vyslovil skrze svého zástupce souhlas, zastavil soud řízení částečně zpět co do této částky, jak bylo rozhodnuto ve výroku I. tohoto rozsudku dle , 2, 3

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle a přiznal v řízení procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny advokáta v celkové výši 18.160 Kč odpovídající 4 x odměně ve výši po 4.540 Kč vycházející z tarifní hodnoty ve výši 85.140 Kč, resp. 85.034 Kč dle , , advokátní tarif (dále „a. t.“) za cekem 4 úkony právní služby spočívajících v přípravě a převzetí věci, podání žaloby a účasti na jednání soudu ve dnech 26.1.2021 a 10.6.2021, a dále pak ze 4 x režijního paušálu po 300 Kč dle ust. v celkové výši 1.200 Kč DPH nebyla přiznána, neboť právní zástupkyně žalobce není evidována jako její plátce. Celkem tedy náklady žalobce dosáhly částky 19.360 Kč, přičemž jejich náhradu soud uložil v řízení neúspěšnému žalovanému ve lhůtě dle dle výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.